Chuť stále mám. Bílek o pendlování nebo telefonátu s Novákem
Foto: Tomáš Bouda, hcsokolov.cz
Osmatřicetiletý držitel střeleckého rekordu první ligy ze sezony 2015/2016 (45 branek v základní části) začal sezonu v extraligovém Kladně. Pak však Vítězslav Bílek zavítal do Ústí nad Labem, Slavie a nyní hraje v Sokolově, kde se potkal i se svým bývalým spoluhráčem Janem Novákem.
Jak moc to je pro vás hektická sezona?
Není to nic příjemného pro hráče. Člověk se potřebuje soustředit na svou hru, a ne na to, že pendluje mezi kluby. Já už jsem rád, že tady v Sokolově můžu být a doufám, že pro kluky budu přínosem. Mančaft je vynikající. Když si to sedne, máme super tým.
Asi to je náročné i pro rodinu...
My bydlíme ve Varech, což je kousíček. Není to nic hrozného, Sokolov je fajn destinace a také zázemí je vynikající. To samé platí o partě a já si nemám na co stěžovat.
Proberme vaši sezonu. Vy jste začal na Kladně. Proč vás potom poslalo do Ústí nad Labem?
Je pravda, že jsem nebyl tak vytěžovaný (celkem odehrál za Rytíře 5 zápasů a nebodoval, pozn. red.). Každý hráč nerad stojí a chce hrát – odvést co nejlepší výkon pro svůj tým. Já jsem byl rád, že jsem mohl jít někam alespoň hrát. Bohužel i shodou okolností tam byly nějaké věci, které nevyšly a musel jsem se vrátit zpátky na Kladno.
Kde jste ale vydržel chvíli.
Poté jsem šel zase do Slavie, odtud jsem se musel vrátit na Kladno a jsem rád, že o mě měl Sokolov pak zájem, abych to tady dohrál. Děkuju za to.
„Kladno? Je pravda, že jsem nebyl tak vytěžovaný. Jsem rád, že měl Sokolov pak o mě zájem. Děkuju za to."
K tomu se ještě dostaneme. Ve Slovanu jste se poměrně zvedl a ve 12 zápasech jste měl osm bodů.
Já jsem byl docela odpočatý a energie a chuť do hokeje stále je! Jde jen o prostor na ledě, který jsem u Rytířů neměl, ale dostával jsem ho v jiných klubech, čehož si vážím. Musíme makat…
Nebyla šance, že byste pokračoval v Ústí nad Labem?
Ono to je mezi kluby, hráč do toho nemůže moc zasahovat a musí s pokorou hrát tam, kde mu řeknou. Nakonec jsem skončil v Sokolově, což je skvělý tým a podle mě uděláme ještě nějaký úspěch.
Foto: Kryštof Hanzl, sportyusti.cz
Naposledy ještě ke Slavii. Tam jste už hostoval dva roky zpět, kdy se vám nesmírně dařilo (17 zápasů – 17 bodů).
Jo, byl jsem tam, ale bohužel jsem nenavázal na tuhle štaci. (pousmál se) To jsem tam tehdy přišel a padalo to tam každý zápas. Každý rok je v hokeji ale úplně jiný a je to jako na houpačce. Snažil jsem se s tím porvat. Snad se zvednu tady – nejdůležitější část sezony je před námi.
Sokolov byl také záležitostí klubů nebo jste si mohl vybírat?
Taky to bylo o klubech. Nějaké návrhy tam byly – týmy musí jednat mezi sebou. Já jsem byl rád, že se to takhle domluvilo.
Docela jste si polepšil. Sokolov hraje na pátém místě.
(směje se) Určitě to je příjemný. Hraje se i s klidnější hlavou a může se člověk soustředit na svou hru a netlačí ho jen něco jiného. Tabulka je ale vyrovnaná a my nesmíme podceňovat žádný zápas. Musí to být nastavené jako v play off a musí se vyhrávat.
„Hned, jak jsem věděl o přestupu, tak jsem mu volal a říkal jsem mu: Hele, jdu k tobě a budeme hrát zase spolu. Byl z toho vyplesklej."
Jak je těžké zvykat si na čtvrtý tým v sezoně? Noví spoluhráči, prostředí, město…
Za ty léta se člověk potkává se spoustou kluků. Nejde se tolik do cizího. Když přijde nový hráč, tak kluci se k tomu postaví a berou to tak. Nikdo se nesmí bát, že by ho někde nepřijali. Práce to tak vyžaduje a jsem rád, že mě kluci přijali.
Nejste tu jediný zkušený hráč. Hraje zde také obránce Jan Novák, kterého znáte ze Slavie.
Hned, jak jsem věděl o přestupu, tak jsem mu volal a říkal jsem mu: Hele, jdu k tobě a budeme hrát zase spolu. Byl z toho vyplesklej. (usmívá se) Nevěděl to ještě, ale byl rád, že se zase potkáme. Takový je hokej, že se s někým setkáte po letech zase v jiném klubu.
Když jsme u něj. Jak je platný stále ve svých 43 letech?
Co o Honzovi říct? Je to zkušený hráč, který si poradí s každou situací. Na svůj věk má ohromné zkušenosti a nepotřebuje být rychlý. Tam je přehled a pušky okolo sebe, které tam lítají, tak on je obhodí a uvolní hráče. S chladnou hlavou to odehraje…
„Já jsem v pozici, že bych tam měl být i od gólů… Je to i o psychice."
Vy dva máte v týmu i jiné úlohy. Předáváte zkušenosti mladším, že?
Já jsem v pozici, že bych tam měl být i od gólů… Potřeboval bych si najít nějaká volná místa, potřebuju mít vedle sebe kluky, což ti tady jsou – lítaví – bojovní! Když se tam dostanu, tak musím střílet z každé situace – od toho jsem tady. Doufám, že to pak přijde v těch nejdůležitějších zápasech a zlomím to.
Zatím si s tím hlavu nelámete, že nemáte za Sokolov ani gól?
Člověk nad tím přemýšlí, je to i o psychice. Záleží, jak vám to v zápase sedne a jak se dostáváte do situací. U mě to dělá hrozně hlava a když mám dvě tři střely na bránu, tak se do toho sám dostanu. U hráčů to je 80 procent o psychice.
Foto: Roman Mareš, rytirikladno.cz
Ještě ke Kladnu. Za něj už asi hrát nebudete letos, že?
Asi by šance byla, ale to bych nemohl jít už zpátky do první ligy. Zavřel bych si cestu sem, Kladno hraje teď výborně a smekám před tím, jak se tam kluci zvedli. Fandím jim, ať to ubojují a přeju jim hodně štěstí.
Věříte, že to zachrání a vy dohrajete ročník zde?
Tak to je nastavené, tak to musíme brát. Jsme hráči a musíme bojovat za tým, kde zrovna jsme.
„Nechci teď tady něco říkat a spekulovat… Ale já chuť do hokeje stále mám!"
Už jste přemýšlel, zda budete pokračovat s hokejem i další rok?
Samozřejmě o všem přemýšlím, odvíjí se to od výkonů. Já doufám, že bych byl ještě platný hráč. Nechci teď tady něco říkat a spekulovat… Ale já chuť do hokeje stále mám! Pokud bude zdraví, což je na prvním místě, tak si ho ještě rád zahraju.
Když Jarda Jágr hraje i v padesáti…
(směje se) To nevím, zda bych tam došel až do takového věku. Ale optimální je klidně do třiačtyřiceti hrát – pokud zdraví přeje a trošku se daří. Abyste byl platný svému týmu. Když budu mít takový pocit, tak hrozně rád pomůžu a budu v tom týmu hrát.
Foto: Tomáš Bouda, hcsokolov.cz
Share on Facebook
