Byla to bitva gladiátorů, kdy jeden musí umřít, smutní Jágr. Bude pokračovat?
Foto: Antonín Vydra
Na jednu stranu byl hrdý na své mužstvo, na druhou zklamaný. Kladenský majitel a útočník Jaromír Jágr musel v Litvínově kousat porážku 2:6, která Rytíře poslala po roce zpátky do Chance ligy.
„Dostali jsme šanci porvat se o záchranu v posledním kole, ale bohužel jsme ji nevyužili,“ mrzí osmačtyřicetiletou legendu, která se v letošní extraligové sezoně blýskla 29 body za 15 branek a 14 nahrávek. Ani to ale k záchraně nepomohlo.
Jak moc psychicky náročný to byl zápas?
Je to daleko psychicky i fyzicky náročnější než jakýkoli zápas v play off. Přirovnal bych to k bitvě gladiátorů, v níž jeden musí umřít. Minimálně na rok. Když hraješ play off a prohraješ zápas číslo sedm, samozřejmě to mrzí, ale další rok máš zase šanci. Tady už žádná šance není.
Byl klíčový gól na 3:2 v závěru druhé třetiny?
Hráli jsme oslabení a udělali v něm chybu, kdy jsme se stáhli moc dolů a nechali volného hráče na volej. Ke vší smůle to bylo ještě čtyři sekundy před koncem třetiny. To nás trošku položilo. Pak když jsme dostali na 4:2, tak už jsme museli trochu riskovat.
Bylo to jedno z nejtěžších utkání, které jste sehrál?
Všechno záleží na tom, jakou máš zodpovědnost a kolik ti je let. Potom se ten tlak násobí. Nečekal jsem, že budu hrát ve 48 letech takový klíčový zápas... Moje zodpovědnost vůči klubu, našim fanouškům i sponzorům je obrovská, navíc ještě musím hrát. Samozřejmě to není jednoduché. Být to jednoduché, tak to dělá každý.
„Když hraješ play off a prohraješ zápas číslo sedm, samozřejmě to mrzí, ale další rok máš zase šanci. Tady už žádná šance není.“
Co jste v kabině řekl svým spoluhráčům?
Říkal jsem jim, že jsem na ně pyšný a hrdý. Měli jsme šanci bojovat do posledního zápasu o to, abychom v extralize zůstali. Nikdo nám dopředu nedával šanci, že se budeme rvát do posledního utkání o přežití. Že sestupujeme není příčina zápasu v Litvínově. Prohráli jsme si to někde jinde. Kdybychom hráli stejně jako poslední čtyři zápasy, zodpovědně dozadu a snažili se získat každý bod, tak bychom v téhle situaci nebyli.
To vás bude asi ještě hodně dlouho bolet, že?
Je to ponaučení pro všechny. Ono je to hrozně těžké. Kdo dělal sport, dobře ví, že když jsi na vítězné vlně, nebo když se prohrává, je to jako sněhová koule. To se nedá zastavit. To si nemůžeš jenom lousknout prstem a říct, že teď začneme makat. Takhle to nefunguje. Když slyším některé odborníky, jak říkají, jak je možné, že jsme prohráli jedenáct za sebou a teď vyhráli tři v řadě... To je sport. Kdo to nechápe, ve sportu nic nezažil. Je to hodně o sebevědomí. Kdy jsme prohrávali, nedokázali jsme vyhrát zápasy, které jsme dřív zvládali. Hlavně doma. Naše malé hřiště bylo celou sezonu naší výhodou, najednou během té série jsme nedokázali porazit týmy, s nimiž jsme bojovali o sestup.
Šlo něco udělat líp? Třeba posílit?
Nemyslím si, že by byli volní nějací hráči. Kdyby došlo k nějakému trejdu, všichni by žádali naše dva nejlepší hráče, což jsou Strnad a Austin. A tohle jsme si nemohli dovolit. Cizinců jsme měli šest, takže jsme neměli vážně kam sáhnout. A jestli jsme mohli udělat něco líp? Samozřejmě, po bitvě je každý generál. Nemyslím si, že jsme si to prohráli tímto zápasem. Prohráli jsme si to sérií jedenácti zápasů, v nichž jsme získali jediný bod.
Poslední zápas nerozhodl, hodnotí sezónu Jágr. Najde další motivaci?
Máte už v hlavě příští sezonu v Chance lize?
Nevím, co bude dál. Musíme si sednout a vymyslet další strategii. Postoupit zespodu je velice náročné, nám to vzalo pět let. Opravdu to není jednoduché. Stejně tak se následně udržet v extralize. Nic jiného nám ale nezbývá, musíme si sednout a jít zpátky do práce.
Může být výhodou, že se momentálně postupuje přímo?
Tak je to teď, takže neznamená, že to tak bude taky příští sezonu... Samozřejmě majitelé extraligových klubů budou hlasovat jak dál, ale nás už se to netýká, nejsme tam.
Už máte jasno, jestli budete pokračovat v kariéře?
Opravdu nevím. Hokej dál miluju, vím, že je to rok od roku náročnější… Byl jsem zvyklý na to, že tyhle klíčové zápasy jsem dokázal odehrát daleko lépe než tentokrát. Pomohl jsem vyhrát. V téhle situaci už nejsem, takže chuť do hokeje je menší než třeba před deseti lety. To je samozřejmé. Ale všechno záleží na tom, jestli najdu smysl dál pokračovat.
Máte motivaci hrát třeba až do padesáti, jak jste dřív několikrát zmínil?
Říkám, musím najít smysl hrát v české lize. Uvidíme.
Sestřih utkání
Share on Facebook
