Boleslavský mladík Mojsejev ujel před válkou: Jsem přesvědčen, že obstojíme!
Foto: Martin Voltr
Možná i pro nás, Čechy, představuje hokej v těchto dnech jeden z nejlepších způsobů, jak vytěsnit hrůzné obrázky z nedaleké Ukrajiny. Co má ale teprve říkat tamní rodák Nikita Mojsejev. Sedmnáctiletý útočník dorostu Mladé Boleslavi se minulý týden vrátil do Česka a doslova prchnul před válkou...
Mojsejev sice hraje extraligu za Mladou Boleslav od začátku sezony a v Česku vůbec působí už několik let, ale přesto se na Ukrajinu musí vracet častěji než jen na letní prázdniny nebo Vánoce. Zatím se mu totiž nepodařilo vyřídit trvalé vízum, a tak cestuje v rámci bezvízového režimu.
Proto od 15. ledna dlouho nesehrál žádný hokejový duel a byl se svou rodinou ve městě Vinnycja na střední Ukrajině. Proto byl doma, když jeho zemi koncem února napadly ruské tanky.
Teprve po necelém týdnu vyrazil na strastiplnou cestu do střední Evropy, stejně jako tisíce, a teď už i miliony jeho krajanů. Musel přitom opustit oba rodiče i staršího bratra s rodinou.
„Nemůžu momentálně udělat nic jiného než poděkovat. Poděkovat České republice i jejím občanům za to, že podali pomocnou ruku mé vlasti.“
„Válka změnila plány mnoha ukrajinským rodinám, mnoho mých krajanů přišlo o své blízké, o domovy, o svůj obvyklý, poklidný způsob života,“ říká v rozhovoru pro stránky bkboleslav.cz. „Nemůžu momentálně udělat nic jiného než poděkovat. Poděkovat České republice i jejím občanům za to, že podali pomocnou ruku mé vlasti,“ povídá upřímně.
„Díky tomu jsem se po dlouhé 50hodinové cestě přes Polsko dostal na bezpečné místo – do města Mladá Boleslav, které má dnes pro mě, prostého Ukrajince, všechno: studium, můj oblíbený hokej, kamarády a bezpečí,“ pokračuje. Na nádraží v polské Wroclawi ho vyzvedl Václav Pletka, trenér dorostu Bruslařů.
Ještě o kus víc z příběhu Nikity Mojsejeva mrazí, když si uvědomíte, že na začátku února oslavil sedmnácté narozeniny. Stačilo, aby byl o rok starší, a už by neměl šanci Ukrajinu opustit. Týkala by se ho totiž povinná mobilizace.
Foto: Martin Voltr
Všechny starosti se teď v myšlenkách pokusí alespoň částečně nahradit sportovními radostmi. Hokej hraje od pěti let a jak sám říká, okamžitě se do něj zamiloval a viděl v něm svou budoucnost. Otec, který ho k hokeji přivedl, proto malého Nikitu začal brzy vozit na kempy do zahraničí.
„Od malička jsem se pohyboval po nejrůznějších kempech napříč Evropou. Takže jsem zvyklý na cizí prostředí, jiný jazyk. Tak nějak to už ke mně patří,“ vysvětluje Mojsejev.
„Podle mě by každý moderní sportovec měl být i vzdělaný a mít logické myšlení, které člověk získá jenom přístupem ke studiu.“
S Českou republikou se poprvé seznámil díky kempu Luďka Bukače v Jindřichově Hradci. Místní Střelci mu pak nabídli, aby v klubu zůstal – a tehdy jedenáctiletý talent zvolil pro svůj další život právě naši zem.
V patnácti letech přestoupil do mladoboleslavské akademie, která mu pochopitelně zajistila ubytování i studium. Teď už chodí na obchodní akademii. „Hrozně mě to baví, mám skvělou třídu i učitele. Podle mě by každý moderní sportovec měl být i vzdělaný a mít logické myšlení, které člověk získá jenom přístupem ke studiu,“ říká.
Ne, takové uvědomění není pro sedmnáctiletého kluka zrovna typické, ale o to víc potěší. Právě skvělý přístup navíc pomohl Nikitovi i k tomu, aby se rychle naučil češtinu, na kterou má dokonce evropský certifikát.
Foto: Martin Voltr
Skrz rozhovor na boleslavských stránkách posílá hodně slov díků lidem, kteří mu na jeho cestě pomáhali.
„Po celou dobu mě neuvěřitelně podporovali samotný klub Střelců, můj první český trenér Petr Šachl, nebo moje základní škola v čele s paní Lenkou Gruberovou,“ vrací se k žákovským rokům.
Nyní se o něj parádně „starají“ Bruslaři. „Chci jménem svým i jménem celé své rodiny poděkovat i klubu BK Mladá Boleslav a obchodní akademii a všem svým kamarádům a jejich rodinám – všichni mi neuvěřitelně pomáháte a já si toho nesmírně cením,“ vzkazuje a vypíchne několik jmen: „Díky mému trenérovi Václavu Pletkovi, jeho manželce Petře Pletkové a mým učitelkám paní Evě Pražákové a paní Jitce Kendíkové.“
„Jsem hluboce přesvědčen, že moje Ukrajina v této nespravedlivé válce s Ruskem obstojí.“
Mladoboleslavský dorost ve středu vstoupí jako jeden z favoritů do extraligového play off, kde ho nejprve čeká osmifinálová série s Litvínovem. Každý však pochopí, že sedmnáctiletý útočník i během vrcholu sezony a nejnapínavějších zápasů těžko vytěsní myšlenky na své blízké a na svou rodnou vlast.
„Jsem hluboce přesvědčen, že moje Ukrajina v této nespravedlivé válce s Ruskem obstojí, že v blízké budoucnosti budeme mít mír, že se setkám se svou rodinou, která zůstala na Ukrajině,“ říká na webu bkboleslav.cz s velkým odhodláním.
„A celý ukrajinský lid nikdy nezapomene, jak Česká republika pomohla Ukrajině. Kéž je vždy mír ve vašich domovech, ve vaší zemi,“ dodává Mojsejev krásně.
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
