Z lídra ofenzivy dříčem v oslabení. Nová role mi pomohla do NHL, ví Nosek
Před odchodem do zámoří platil za ofenzivní eso Pardubic, Tomáš Nosek se probil do národního týmu především díky gólům, kombinacím a parádní práci směrem dopředu. Pracovitý bojovník pak coby volný hráč podepsal smlouvu s Detroitem a po dvou sezonách v organizaci Red Wings má poněkud jinou roli. "Hodně jsem hrál oslabení a bránil, myslím, že mi právě tohle pomohlo do NHL," říká v rozhovoru pro hokej.cz.
Pro elitní soutěž jsou zapotřebí komplexní hokejisté. Umíš skórovat? V pořádku. Ale také je třeba blokovat střely soupeře, makat v početních nevýhodách a celkově hrát poctivě v obraně. Obecnou poučku naplňuje Tomáš Nosek vrchovatě, především díky poctivosti a maximálnímu nasazení nasbíral prvních šest utkání NHL v kariéře.
Nejhezčí dárek: Vánoce s prvním týmem Detroitu, pak premiéra v NHL
A to navíc v Detroitu, kde mladí mají mnohem méně šancí než u konkurence. Poznal to kdysi Jiří Hudler, na farmě v Grand Rapids usilovali o místo na slunci další skvělí borci. "Jirka Hudler to měl ještě těžší než my v současnosti, protože v NHL nebyly platové stropy a Detroit mohl držet v sestavě hodně drahých hráčů. Ale je pravda, že i teď není snadné vybojovat příležitost," upozorňuje pardubický odchovanec.
Do Spojených států se vydal už v létě 2014. Na začátku měl smůlu: doma si nešťastně pořezal ruku a na farmě zahajoval se zpožděním. Ovšem prosadil se, útočník vyhlášený skvělou kondicí a smyslem pro odpovědnost sehrál i s play off 67 utkání American Hockey League, v nichž nasázel 13 branek a přidal 28 asistencí. Do NHL ještě nepronikl, to se povedlo až před koncem roku 2015. V týmu Grand Rapids Griffins se přitom nemohl pochlubit produktivitou jako předtím. "Začátek sezony se mi moc nepovedl, hlavně jsem hrozně dlouho čekal na gól. Bylo to způsobení tím, že jsem v podstatě nechodil na přesilovky. Trenér mě posílal do oslabení, měl jsem defenzivní úkoly, což mě pak dostalo do Detroitu," upozorňuje.
Někteří hráči si před velkou premiérou v NHL prožijí stres a bleskový přesun, Tomáš byl ovšem v klidu. "Zavolali mě večer, druhý den jsem přejel do Detroitu, kam je to z farmy autem zhruba dvě hodiny. Hned jsem hrát nešel, první zápas proběhl 26. prosince." Kapitán reprezentační dvacítky 2012 si splnil dávnou touhu o Vánocích. "Byl to ten nejhezčí dárek," vzpomíná. Do prvního týmu dorazil před svátky a zůstal až do roku 2016.
Co tě nezabije, to tě posílí. Věřím, že všechny potíže jsem si už vybral
Příliš rozkoukávat se nemusel. "Všechny z týmu jsem znal, k tomu mimo jiné slouží předsezónní kemp. Rok předtím jsem hrál za Detroit pět přípravných zápasů, loni pak to samé. Kluci mě vzali úplně v pohodě," hlásí. Nejvíc času logicky trávil s česko-slovenskými parťáky. "V Detroitu s Kubou Kindlem a Tomášem Tatarem, na farmě s Martinem Frkem. Máme jinou mentalitu, svůj humor. Vždycky je příjemné, když vedle sebe někoho takového máte," kvituje.
Ačkoli trénoval s hvězdami, musel si ještě chvilku počkat. Spekulovalo se, že půjde hrát místo zraněného Zetterberga, ale ten se dal dohromady. Posléze vypadl Larkin a český nováček konečně mohl do akce. "Když se dostanete do NHL, uvědomíte si, co to obnáší. Kvalita hokeje, atmosféra zápas, servis, cestování, zázemí... Po návratu na farmu je to velký rozdíl. Ani nemluvě o psychice. Kdo se takhle vrátí do AHL, musí se s tím srovnat," říká. Nosek je ale patřičně zocelený. V mládí si prošel značnými zdravotními potížemi. Později si musel vždycky všechno vybojovat. "Jak se říká: co tě nezabije, to tě posílí. Věřím, že všechny ty potíže se zdravím jsem si už vybral. První zápasy v NHL pro mě znamenaly obrovskou motivaci. Udělám všechno, abych se tam zase dostal," slibuje.
Zatím má na pažbě šest čárek za účast. Gól nestihl, jen dvě trestné minuty. Ze třetí nebo čtvrté pětky člověk vyniká obtížně, ovšem je také třeba vědět, jaké úkoly jednotlivci mají. Chlapík s reprezentačními zkušenostmi makal hlavně v oslabeních a do defenzivy, právě za tohle má doma jeden památeční puk. "Po každém utkání ho dávají tomu, kdo pro tým znamenal největší přínos. Porazili jsme New Jersey 1:0, povedlo se nám ubránit dost přesilovek. Proto mě nejspíš vybrali, puk mi dovezl Tomáš Tatar," zmiňuje.
Odmlouvat tátovi? To ne, odmalička jsem zvyklý poslouchat trenéry
Relikvie budiž inspirací. Hlavní motor má ale Tomáš v sobě. Možná se jednou vypracuje mezi ofenzivní zbraně Rudých křídel, třeba je pro něj lepší, když zůstane mezi dříči. Kris Draper nebo Kirk Maltby by mohli vyprávět. Nosek si každopádně vybudoval určité jméno, jako nejpádnější důkaz poslouží podpis nové dvouleté smlouvy. "Je to něco, za čím jsem šel. O nabídkách z Evropy jsem neuvažoval, chci pokračovat v Detroitu. Mám obrovskou chuť a dva roky před sebou, tak doufám, že se mi povede v NHL prosadit. Letos to vyšlo s prvními zápasy, za což jsem moc rád. Ale jen u nich zůstat nechci," tvrdí.
Už nepatří k vyloženým nováčkům, český bojovník ani nemusel na letní kemp, který Red Wings právě pořádají. "Loni jsem měl jet, ale hráli jsme dlouho - v klubu mi tedy dali volno. Letos nastoupili jiní mladí hráči. Nicméně před sezonou samozřejmě trénuju naplno," povídá. Chystá se tradičně. V Pardubicích, pod dohledem tatínka, jehož doménou je kondiční příprava. Nemá Tomáš sklon otci odmlouvat, což se někdy přihodí asi v každé rodině? "To ne," usměje se. "Od malička jsem zvyklý poslouchat trenéry, vždycky jsem dělal, co se po mně chtělo. Navíc táta mě vedl od dětství, s jeho pomocí jsem se vypracoval. Věřím mu. Loni jsem měl sil dost, v plánu tréninků nic neměníme," informuje.
Jako pardubický patriot na dálku sleduje dění v mateřském klubu. "S nikým z kluků nejsem v těsném kontaktu, ale Pardubice mě pořád zajímají. Díval jsem se na výsledky a na jaře měl hlavně radost, že klub nešel do baráže. Tam nikdy nevíte. Kluci extraligu udrželi, proběhly změny ve vedení, přišli někteří noví hráči. Příště to snad bude lepší, moc to Dynamu přeju," uzavírá.
Share on Facebook
