Vondrka: Necítím se vůbec špatně. Co podle něj chybí Motoru?
Michal Vondrka
|
Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz
Letos ještě neprohráli doma v základní hrací době. Z posledních šesti utkání vytěžili čtyři vítězství, byť dvakrát po nájezdech. Přesto se hokejisté Českých Budějovic krčí na jedenácté příčce v extraligovém pořadí s pouhými třemi body náskoku před posledním, čtrnáctým Kladnem. Na pátý Třinec jim naopak chybí jen dva body.
Postavení v mimořádně napěchované tabulce proto nelze vnímat až tolik vážně jako spíše aktuální výkonnost a vnitřní sílu mužstva. Domácí zápas Motoru s hradeckým Mountfieldem ukázal, že Jihočeši v tomto směru nepatří k nejvíce ohroženým.
Za jejich výhrou 2:1 nestála náhoda, jenom dvě podařené akce, ale kompaktní hokej v podání vyrovnaných pětic, do nichž v těžkých chvílích dodávali klid zkušení veteráni Milan Gulaš, který se vrátil po pětizápasové pauze způsobené zraněním, a Michal Vondrka, jenž po sedmi měsících odpočinku podepsal s mateřským klubem smlouvu do konce sezony.
Čtyřicátníka Vondrku zařadili trenéři na levé křídlo elitní formace s Pechem a Gulašem. Jak reagoval navrátilec na svoji umístěnku?
„Říkal jsem si, aby mi to kluci nekazili,“ vtipkuje nad složením první útočné řady Budějovic, v níž součet věku jednotlivých členů vyskakuje k číslu 115.
„Škoda, že jsem nedal gól, ale to bych asi chtěl moc."
„Ale jo. Dlouho jsem nehrál a potřebuju se do toho dostat. S Pecháčkem a Gulim to bylo super,“ pochvaluje si obnovenou premiéru v dresu, který oblékl naposledy v semifinále play off proti Spartě.
První lajna Motoru pořádně zlobila soupeře. Jen za úvodní třetinu měl Vondrka dvě slibné příležitosti a do ještě slibnější poslal milimetrovou nahrávkou Lukáše Pecha.
„Chyběl jenom kousíček,“ vrací se k situaci ze 17. minuty, kdy si hradecký brankář Kiviaho vybral notnou dávku štěstí. „Pár věcí se docela povedlo a jsem za to rád. Dobrou šanci jsem měl taky ve třetí části, krásně mi to nahrál Štenclík (Jan Štencel). Škoda, že jsem nedal gól, ale to bych asi chtěl moc,“ usmívá se.
Domácí tým získal vedení díky chytrému zakončení Tomana po ukázkovém posunutí od Čachotského. Za hosty srovnal důrazný kapitán Smoleňák z přečíslení tři na dva. Ve 47. minutě poslal kotouč do hradecké klece zblízka Filip Přikryl.
Rozhodčí nejprve rozpažili, po prozkoumání videa ukázali na středový kruh, ale na základě trenérské výzvy Východočechů studovali znovu sporné momenty a konečným verdiktem ponechali stav 1:1. „Nedělal jsem si z toho hlavu. Vůbec to se mnou nepohnulo. Tyhle věci jsou prostě v kompetenci rozhodčích. Buď uznají gól, nebo ne,“ netrápí se Vondrka.
Úspěšná trenérská výzva Hradce Králové
Výsledek stanovila rána obránce Vráblíka od modré čáry necelé tři minuty před třetí sirénou. Rozhodnutí ve prospěch Budějovic nebylo dílem pouhého okamžiku. Vyplynulo z poctivé práce všech hráčů za celý zápas.
„Myslím, že to z naší strany opravdu nebylo špatné. Měli jsme nasazení, bruslili jsme. Jenom se mi zdá, že klukům nějak chybí to zdravé sebevědomí, které tady bylo na začátku sezony. Po soupeřově vyrovnání jsme trošku přestali hrát, ale potom se to zase vytáhlo a závěr jsme zvládli výborně,“ povídá účastník třech světových šampionátů a jedné olympiády.
„Myslím, že to z naší strany opravdu nebylo špatné. Měli jsme nasazení, bruslili jsme. Jenom se mi zdá, že klukům nějak chybí to zdravé sebevědomí, které tady bylo na začátku sezony."
Zkušený internacionál a také extraligový šampión s pražskou Slavií (2008) přemýšlel po zisku bronzu s Motorem o konci profesionální kariéry. Věnoval se rodině, což zůstává trvale jeho prioritou, přitom však nedokázal žít bez tělesné aktivity, bez sportu.
„Po vyřazení od Sparty jsem si dal dva týdny volno. Od té doby jsem byl stále v zápřahu. Celý ten čas jsem chodil do posilovny, jezdil na kole. Začal jsem taky dělat motokros. Člověk by neřekl, jak je to náročné fyzicky. Na ruce, na nohy, na všechno,“ vypočítává a ukazuje přitom čerstvý otlak na levé dlani.
Michal Vondrka také bruslil na stadionu v Říčanech poblíž svého bydliště a při cestách za rodiči do Českých Budějovic vždycky přibalil vak s výstrojí a potrénoval v Budvar aréně.
„Udržoval jsem se v kondici, ale občas jsem vynechal nějaký den, abych to nepřeháněl. Ani těch tréninků na ledě nebylo tolik. S trenérem Jardou Modrým jsme se domluvili, že to nějak uděláme, ale s mančaftem jsem toho neabsolvoval příliš mnoho. Vletěl jsem do toho z voleje,“ říká po svém prvním utkání proti Mountfieldu.
„Necítím se vůbec špatně. Počítal jsem, že to bude horší nebo úplná bída, ale je fakt, že potřebuju mít na ledě daleko lepší pocit."
Pro návrat do velkého hokeje se rozhodl spontánně sotva před deseti dny. V plném souznění s rodinou. Ve svém 955. extraligovém vystoupení strávil na ledě bez čtyř vteřin rovných dvacet minut.
„Je dobré vletět do toho a nešetřit se. Necítím se vůbec špatně. Počítal jsem, že to bude horší nebo úplná bída, ale je fakt, že potřebuju mít na ledě daleko lepší pocit. V reprezentační pauze na sobě zapracuju a myslím, že se to zvedne. Tentokrát bylo fajn, že jsme vyhráli prestižní zápas. Už kvůli fanouškům. Samozřejmě také kvůli cenným bodům, které potřebujeme v našem postavení. Nepadlo sice mnoho gólů, ale pokud dáme o jeden víc než soupeř, je to vždycky dobře,“ filozofuje v optimistické náladě.
Michal Vondrka | Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz
Share on Facebook
