Těžké loučení, nová výzva. Kladno je značka kvality, říká Pekr. Dal na Pateru
Foto: Instagramový účet Matěje Pekra
V Olomouci se už cítil jako doma, nechtěl však být dále v pozici hráče na hraně kádru, proto vyslyšel volání Pavla Patery z Kladna, se kterým se v jedné kabině střetl právě na Hané. Útočník Matěj Pekr v rozhovoru pro hokej.cz přiznal, že loučení s týmem Kohoutů pro něj nebylo jednoduché, kladenské angažmá však bere jako novou výzvu. Podruhé v kariéře by rád zažil postup do extraligy.
Po šesti letech jste přerušil pouto s Olomoucí. Bylo to pro vás těžké?
Určitě, bylo to pro mě těžké. Dalo by se říct, že jsem byl v Olomouci v podstatě doma. Do Uničova, kde bydlím, jsem to měl kousek. Na druhou stranu beru Kladno jako novou výzvu. Možná jsem už nějakou změnu potřeboval. Loučení každopádně nebylo lehké, ale myslím si, že to tak v hokeji zkrátka chodí.
Byla možnost, že byste na Hané ještě setrval?
Zájem byl, nabídku od Olomouce jsem dostal, ale nedohodli jsme se. Ten zájem nebyl úplně velký. Nabídku, kterou jsem měl, jsem nepřijal. Tudíž jsem musel řešit jiné nabídky. A ta, která mi přišla jako nejvíc zajímavá, byla od Pavla Patery z Kladna.
V minulých dvou letech jste pendloval mezi extraligou a WSM Ligou. Byl tohle taky jeden z důvodů, proč jste se rozhodl v Olomouci nepokračovat?
Ano, s vedením v Olomouci jsme tohle řešili. Samozřejmě nejde každému slíbit, že zůstane v prvním týmu. A já jsem tohle nechtěl riskovat, abych cestoval mezi dvěma kluby. Chtěl jsem zůstat v jednom klubu. Chtěl jsem hrát v Olomouci extraligu, ale to, že bych byl po celou sezonu v týmu Mory, jsem necítil.
„Chtěl jsem hrát v Olomouci extraligu, ale to, že bych byl po celou sezonu v týmu Mory, jsem necítil.“
Na který moment z šestiletého působení na Hané budete vzpomínat nejraději?
Těch momentů je víc. Na prvním místě ale asi bude postup do extraligy, tehdy to od nás nikdo nečekal. Na tu skvělou partu budu vzpomínat moc rád. Z poslední doby to pak bude asi poslední gól za Olomouc, vítězný v play off. Tomu taky dávám velkou váhu. Kdybych měl zmínit třetí moment, řeknu můj první extraligový zápas na ledě Pardubic.
Co nakonec rozhodlo ve prospěch Kladna ve vašem rozmýšlení mezi všemi nabídkami?
Těch nabídek přišlo celkem dost. Ani jsem nepočítal s tím, že by o mně mohl být takový zájem. Chtěl bych tedy poděkovat všem, kteří mě kontaktovali a měli o mě zájem. Moc si toho vážím. Hlavní argument, proč jsem se nakonec rozhodl pro Kladno, byl, že mi volal přímo Pavel Patera. Dá se říct, že nějakých čtrnáct dní jsme byli každý den v kontaktu. Cítil jsem od něj, že o mě hodně stojí. Kladno je pro mě výzva. Myslím, že když se řekne Kladno, je to značka nějaké kvality a úspěchu, kterého chceme dosáhnout.
S Pavlem Paterou, ještě jako aktivním hráčem, jste se potkal v Olomouci. Jaké to pro vás nyní bude vidět ho v pozici vašeho trenéra?
Ani to nějak neřeším, nepřijde mi to příliš zajímavé. Přece jenom jsem hrál i s Jirkou Dopitou, který mě později také trénoval, takže to pro mě v tomhle směru nebude nic nového. Já to hlavně Pavlovi strašně moc přeju, protože je obrovský srdcař, co se týká Kladna.
Kladno se netají tím, že se chce vrátit do nejvyšší soutěže. I to ve vašem rozhodování muselo hrát roli, souhlasíte?
Samozřejmě, chtěl jsem jít do nějakého ambiciózního klubu. Když už nemůžu hrát extraligu, chci o ni alespoň zabojovat. Taky to byl jeden z argumentů, který Pavel Patera měl, když jsme spolu jednali. Těší mě, že si vybral právě mě. Když si to tak vezmu, skládá tým z odchovanců Kladna, potažmo blízkého okolí. Já jsem prakticky jediný z Moravy, takže si toho hodně vážím.
„Když už nemůžu hrát extraligu, chci o ni alespoň zabojovat.“
Sám jste zmínil, že se postup do extraligy v Olomouci nečekal. V Kladně je ale situace opačná. Očekáváte tlak?
Tlak to samozřejmě bude. Ale když jsme postupovali s Olomoucí, byl tam prakticky jediný klub, který chtěl od začátku stoprocentně postoupit, byla to Mladá Boleslav. Po těch třech letech ale chce postoupit víc a víc týmů. Když to spočítám, jsou nyní tři nebo čtyři týmy, které chtějí jít nahoru. Podle toho se taky chovají a posilují. Bude to ještě daleko těžší, než to bylo s Olomoucí.
Ve své kariéře jste hrál po boku legend jako Jiří Dopita a Pavel Patera, teď si zahrajete s Petrem Tonem nebo Jiřím Burgrem. Těšíte se?
Těším se. Jsou to hráči, kteří mají za sebou spoustu startů v extralize, mají ohromné zkušenosti. Myslím si, že by to mohlo jít, ale nechci předbíhat. Těším se na vzájemnou spolupráci se všemi hráči, kteří mají zkušenosti.
>> Pavel Patera: Sháníme typy do play off. To letošní nám krutě nevyšlo
Kdybyste se měl z osobního hlediska ohlédnout za uplynulou sezonu, jak byste ji hodnotil?
Asi bych ji hodnotil celkem pozitivně. Začal jsem v Třebíči. Samozřejmě jsem chtěl hrát extraligu, ale nestalo se. V Třebíči se mi hrálo dobře, byl jsem tam hodně vytěžovaný, na to si nemůžu stěžovat. Od doby, kdy jsem se po Novém roce vrátil do Olomouce, si myslím, že moje forma šla nahoru. Podle mě jsem ani play off proti Plzni neodehrál úplně špatně. Dá se říct, že hrát čtvrtfinále vyřazovací části extraligy, byl asi zatím takový můj vrchol. S loňskou sezonou jsem spokojený, myslím, že byla dobrá. Každopádně je však vždycky co zlepšovat.
Pavel Patera o Matěji Pekrovi:
„Znám ho velmi dobře z Olomouce, kde jsme spolu hráli. A myslím, že je dobře znám i na Kladně, proti kterému se vždy uměl prosadit. Počítáme s ním do přesilovek, budeme po něm chtít nějaké góly.“ (www.rytirikladno.cz)
Share on Facebook
