Syn se mě bál, vzpomíná Čáslava. Stihne pomoci Dynamu v baráži?
Foto: Jan Jedlička, hcdynamo.cz
Připadal si jako boxer po tvrdém direktu. Jako člověk, který z ničeho nic nakoupil neskutečnou pecku do obličeje. Petr Čáslava nedohrál únorové utkání s Chomutovem, u střídačky hostů ho tvrdě srazil Brett Flemming, přičemž mistr světa 2010 utrpěl sérii zranění. Čáslava měl zlomený nos, otřes mozku. Překousl si jazyk a měl spoustu podlitin. Teď je z nejhoršího venku. "Cítím se lépe a lépe, otoky začínají pomalu opadávat," říká v rozhovoru pro klubové stránky Dynama
Dosud neřekl ke zranění ani k zákroku soupeře jediné slovo. Účastník osmi světových šampionátů je tvrďák. Vzal na vědomí, že šéf disciplinární komise Karel Holý neudělil Flemmingovi žádný další trest. Hokejové dění sledoval Čáslava dlouho z povzdálí, měl svých starostí dost. "Když za mnou přišla rodina do nemocnice, malý syn mě nepoznal. Bál se a raději stál u dveří. To bylo trochu smutné," povídá.
Z hokeje jsem na bolest zvyklý. V nemocnici to ještě šlo, dávali mi léky
Snímky z té doby nezveřejnil. Generální manažer a vedle Čáslavy další akcionář pardubického klubu Dušan Salfický tehdy prohlásil, že letitého parťáka málem nepoznal. Rozsah zranění byl velký, rány bolestivé. Urostlý obránce musel být trpělivý. "Jelikož jsem si překousl jazyk, který mi zašívali, pět dní jsem nic nejedl," vzpomíná.
Dlouholetý reprezentant putoval ihned po úrazu na chirurgickou ambulanci nemocnice v Pardubicích. Po otřesu mozku musel být v klidu, podle jeho slov ještě hlava není zcela optimální. Stejně tak pochroumaný krk. Hodně bolestivé bylo zranění v oblasti úst. "Zuby jsem měl vyražené už dřív, teď to odnesly čepy. Mám je zlomené, zubař mi je musí vytahat a dát nové," hlásí. Teprve pak budou implantáty zase fungovat.
Čáslavu pořád omezují otoky v obličeji, přiznává, že v prvních dnech byla bolest silná. "Z hokeje jsem zvyklý. V nemocnici to ještě šlo, dávali mi tlumící léky. V noci to bylo nejhorší," popisuje. Hned po střetu s Flemmingem tušil, co všechno se přihodilo. "První ošetření mi udělal náš klubový doktor, v nemocnici mě pak dávali dohromady tři hodiny. Stehy mám v puse, v nosu, kolem něj. Nos mi navíc rovnali, už dřív jsem ho měl zlomený, takže teď ho lékaře vraceli, kam to jen šlo," vypočítává.
Nějakou dobu neměl na nic pomyšlení. Bojoval s bolestí a zraněními, postupně zase začal vnímat hokejové dění. Čáslavovi se mj. ozval i Flemming. "Psali jsme si pár zpráv, nic proti němu nemám. Takový je sport – stane se," mávne rukou. Pevně věří, že nebude mát větší následky a nedopadne třeba jako Petr Průcha, jenž po otřesu mozku musel zanechat kariéry.
Návrat? Nedokážu odhadnout. Nejdřív musím vědět, co tělo vydrží
Kanadský zadák Pirátů dostal v utkání trest na pět minut a do konce utkání, od disciplinárky žádný další postih nepřišel. "Nahodil jsem puk do pásma a soupeře viděl opravdu na poslední chvíli. Podvědomě jsem se zapřel – a najednou rána," vzpomíná. Některé detaily události si vybaví, úplné okno nemá. Jestli šlo o úder ramenem či loktem, o tom veřejně nechce mluvit. "Videa byla zveřejněna a každý si může udělat obrázek sám. Věc je ukončena, nemá cenu se v tom šťourat," reaguje s nadhledem.
Jde ale o citlivé téma. Údery do oblasti hlavy a krku patří v moderním hokeji k těm nejnebezpečnějším, vedle debat o výši loktů a jiných kritérií, podle nichž jsou definována pravidla, je třeba brát v úvahu, že podobné zákroky mohou vést k vážným úrazům s devastujícím vlivem na další kariéru zraněného. "Každý atak hlavy by měl být trestaný, tohle bychom měli chtít vymýtit. V NHL je každý takový střet důsledně postihovaný. Hráč ví, jak může v souboji zvednout ruce... Kdybych jezdil s rukama nahoře já, trefím každého, protože jsem vysoký," nabízí svůj pohled na věc.
Ale zpátky do současnosti. Čáslava v těchto dnech pilně rehabilituje. Navštěvuje zubaře, absolvuje lékařské kontroly. Snaží se postupně vracet do normálního životního režimu. Organismus nemíní zbytečně unavovat, ale má před sebou velkou metu! Pardubice čekají boje o záchranu v baráži, Petr by rád pomohl na ledě. "Teď absolvuji stabilizační cvičení, zátěž je lehká. Každopádně doufám, že se dám do kupy. Časově nedokážu nic odhadnout, nejdřív musím vědět, co tělo vydrží. Může se stát, že půjdu do stoprocentní zátěže a zjistím, že to nejde. Pak bych se snažil pomoci aspoň mimo led. Naším jediným cílem je zachránit extraligu!" uzavírá.
Share on Facebook
