Švédové od šampionátu také moc nečekali. Ale došli tam, kam se nikdo nedostal
Prožili skvělý hokejový rok. Jako první v historii dokázali Švédové v jedné sezoně vyhrát olympiádu i mistrovství světa. Přitom na šampionátu zvítězili po osmi letech. Mezitím se čtyřikrát ocitli na trůnu Češi, dvakrát Kanaďané a jednou Slováci. Švédové museli čekat dlouho, za celou dobu jen dvakrát neúspěšně bojovali ve finále. V Rize však nakonec završili zlatý double a dosáhli mety, kam se nikdo před nimi nedostal.
Sedm hráčů nastoupilo bylo u toho na olympiádě i světovém šampionátu. Jörgen a Kenny Jönssonové, Henrik Zetterberg, Mikael Samuelsson, Niklas Kronwall, Mika Hannula, Ronnie Sundin a brankář Stefan Liv, který nastoupil pouze v Turíně v úvodním utkání proti Kazachstánu, v Rize čelil pouze třinácti střelám v zápase proti Itálii. Jörgen Jönsson se letos stal dokonce trojnásobným šampiónem, protože získal také švédský titul s Färjestadem.
Švédská družina z Rigy jinak ovšem vůbec nepřipomínala našlapaný tým ze zimních her v Itálii. Předem se omluvil například kapitán olympijských vítězů Mats Sundin z Toronta, postupně odpadali další. Třeba z Vancouveru, kde mají Švédové rovněž početné zastoupení, nepřiletěl vůbec nikdo. Těsně před mistrovstvím světa neměl generální manažer Mats Näslund žádnou posilu v NHL.
Vyřazení Detroitu však jako by seslalo samo nebe. Hvězdný obránce Nicklas Lidström sice nepřijel, k účasti však svolila čtveřice hráčů v čele s Zetterbergem. Nakonec svolil i Mikael Nylander z New York Rangers, jenž zapomněl na to, že ho před olympiádou opomněli, a který nakonec získal svůj první titul po 14 letech. "Samozřejmě by bylo snazší vyhrát s Forsbergem a Sundinem. Ale musíte brát v úvahu, koho v týmu máte, a nikoli, kdo v něm chybí," řekl kouč Bengt Ake Gustafsson.
Tento bývalý vynikající útočník a úspěšný trenér ve švédské a rakouské nejvyšší soutěži se ujal celku Tre kronor po odstoupení Hardyho Nilssona na podzim 2004. Upustil od jím prosazovaného agresivního stylu hry, který se ujal pod názvem torpedo. Místo toho se vrátil ke kořenům. Začal oprašovat tradiční obranný švédský systém, založený na disciplíně, poziční hře a držení puku.
Postupně ho v národním týmu vypiloval téměř k dokonalosti. Ve srovnání s rokem 1998 však jejich projev nepřipomínal pouze dobře organizovanou, ukázněnou nudu. Mužstvo - s Forsbergem i Matsem Sundinem v kádru - tehdy stačil k titulu jediný gól Johana Tornberga. Víc jich ve dvou finálových zápasech s Finskem nepadlo.
V přípravě na šampionát 2006 si Švédové vedli mnohem lépe než třeba české mužstvo. Ale stejně jako naši hokejisté odlétali do Rigy bez velkých očekávání. "Právě to byla jedna z věcí, které nás semkly. A s postupem času jsme se cítili stále silnější," uvedl kapitán Kenny Jönsson pro oficiální web mistrovství světa.
Jistá podobnost s naším týmem spočívala i ve složení kádru. Také u Tre kronor sešlo dost pracantů z domácí soutěže s poměrně značným věkovým rozptylem: od osmnáctiletého Nicklase Bäckströma po pětatřicetiletého Ronnieho Sundina. Zhruba polovina hráčů sehrála kolem padesáti mezinárodních utkání, nejzkušenější Jörgen Jönsson 260. Fredrik Emwall z HV 71 debutoval na mistrovství světa v devětadvaceti letech.
Po ztrátě dvoubrankového vedení nad Švýcarskem a porážce od Slovenska také nevypadali, že by mohli zaútočit na nejvyšší cíle. Dokonce hrozilo, že při nepříznivé konstelaci nepostoupí do čtvrtfinále. Všechno vyřešila remíza s Ruskem v závěrečném střetnutí základní části.
V duelu s Američany předvedli Švédové svých nejlepších 60 minut v turnaji. Mladší a méně zkušený celek USA ve čtvrtfinále přebruslili a jasně přehráli. Další překážkou se stala Kanada, jíž se Gustafssonovi svěřenci šikovně vyhnuli už v olympijském čtvrtfinále díky porážce se Slovenskem a místo javorových listů šli na Švýcary. Vytvořili si až tříbrankový náskok, nakonec o gól vyhráli. Osm sekund před koncem zlikvidoval Johan Holmqvist velkou šanci Jeffa Cartera.
Krosček Hannuly na Sidney Crosbyho po vstřelení třetí kanadské branky koncem druhé třetiny přirovnávali k tvrdému zákroku Scotta Niedermayera na Forsberga ve finále šampionátu 2004 v Praze. "Někteří švédští hráči se tomu na střídačce smáli," obvinil soupeře kouč javorových listů Marc Habscheid. "Je směšné tvrdit takové věci. Dostali jsme zrovna gól, vedli už jen o dva a měli jít do oslabení. Komu by z toho bylo do smíchu?" opáčil Gustafsson. Každopárně Crosby vyvázl zdravý. Hannulu čekal spravedlivý trest.
Švédové za poslední tři roky v devíti vzájemných zápasech s českým týmem ani jednou neprohráli. Včetně olympijského semifinále, v němž zvítězili 7:3. "Ve finále nejsme proto, abychom skončili druzí," prohlásil sebevědomě mladíček Bäckström. Naši si vybrali svoji dávku štěstí ve čtvrtfinále s Rusy a dalším zápase proti Finsku. Dvě trefy v rozmezí 37 sekund v podstatě rozhodly.
Když později trenéra Gustafssona vyzvali, jak by srovnal vítězný olympijský tým s mužstvem, které vyhrálo šampionát, přešel ji následujícími slovy: "Oba celky byly hodně odlišné. Sešli se v něm skvělí hráči. Někteří nastupují v NHL, jiní ve švédské lize. Někteří už hodně dokázali, někteří mužstvo povedou do budoucna. Teď jsem hlavně šťastný, že jsme vyhráli mistrovství světa. Tohle je nejlepší tým na světě a já jsem hrdý, že jsem byl jeho součástí."
Share on Facebook
