Pavelka rozhodl proti Kladnu „plachťákem“. Proč se v závěru zápasu modlil?
Tomáš Pavelka
|
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Do nového roku vstoupili hradečtí hokejisté vítězně a výhrou 4:2 nad Kladnem navíc ukončili sérii čtyř porážek. Vítězná trefa přitom padla už na konci první třetiny. Obstaral jí na konci 19. minuty obránce Tomáš Pavelka, jenž zapsal šestou trefu v sezoně. „Hodně mě to těší. Je to navíc takový obrázek toho, co v této době padá za góly. I plachťákem od mantinelu může padnout branka,“ neskrývá radost ostravský rodák.
Ačkoliv to zpočátku nevypadalo, hned první třetina nabídla podstatnou část gólů. Když v čase 15:56 srovnával na 1:1 Chris Martenet, málokdo si myslel, že po siréně bude na kostce svítit stav 3:2 pro domácí.
Jako rozhodující moment zápasu to ale Pavelka nevidí. „Bylo to sice divoké, ale podle mě rozhodl závěr. Drželi jsme se v něm plánu, hráli to, co chtěli. Povedlo se nám ubránit i jejich závěrečný tlak,“ naráží na poslední dvě a půl minuty, kdy kladenští se šesti hráči v poli ostřelovali Lukášovu branku.
Právě domácí gólman byl jedním ze stavebních kamenů k tříbodovému úspěchu. „Měl tam skvělé zákroky, pochytal několik střel z bezprostřední blízkosti, podal opravdu super výkon,“ nešetří superlativy Pavelka.
Odchovanec olomouckého hokeje dokonce pomýšlel na konci 59. minuty na trefu přes celé hřiště, málem ale dopadla srovnáním Rytířů. „Viděl jsem, jak puk zpracovává. V momentě, kdy si to pokládal na led, tak jsem si říkal, že mám uhnout, aby netrefil mě,“ popisuje Pavelka, co se mu v ten moment honilo hlavou. „Ale jak jsem viděl, že jde do toho pokusu, tak jsem se modlil, aby někoho netrefil. Sice trefil soupeře, naštěstí jsme to ale pak dotáhli a bylo to v pohodě,“ říká s úsměvem ofenzivní obránce.
„Bylo to sice divoké, ale podle mě rozhodl závěr.“
Jaký byl recept na ubránění hostující power play? „Měli tam o jednoho hráče více, snažili jsme se to pokrývat především v předbrankovém prostoru, aby se soupeř nedostal do vyložené šance. To se nám povedlo, kluci navíc pak sehráli skvěle buly a trefili se do prázdné,“ chválí trojici hráčů, která stála za potvrzením tří bodů pro Lvy. Christopher Lalancette vyhrál buly, Oliver Okuliar získal puk a nahrál na Aleše Jergla, jenž ze středního pásma pohodlně trefil odkrytou klec.
Tabulkově by se mohlo zdát, že byl zisk tří bodů pro Hradec povinností... Kladno se však prezentovalo velmi sympatickým a nepříjemným hokejem, což vyzdvihl na pozápasové tiskové konferenci i hradecký asistent trenéra Peter Frühauf. Středočeši se však připravovali o body vlastními chybami.
Jako například na začátku 37. minuty. V jejich vlastní přesilovce se jim povedlo ujet do situace tři na nikoho a právě střelec vítězného gólu se ještě pokoušel celou situaci dobruslit. Nakonec však nebylo třeba, neboť kladenští přejeli do ofsajdu.
„Špatně jsme tam prostřídali a už jsem jenom dojížděl. Ani nevím, jak ten ofsajd vznikl,“ prozrazuje odchovanec Vítkovic. „Jenom vím, že to měl Jarda Jágr na levé straně a absolutně jsem netušil, jestli půjde do střely, nebo to zkusí přihrát na druhou stranu,“ doplňuje.
Nebyl to však jediný moment, ve kterém byla 51letá hokejová legenda vidět. Druhá útočná formace tradiční hokejové bašty, v níž Jágr nastupoval společně s Jaromírem Pytlíkem a Eduardsem Tralmaksem, byla jednou z nejnebezpečnějších v utkání.
„Vlije nám to určitě trochu síly do žil, na druhou stranu je teď hodně zápasů za sebou.“
Sám majitel dvou Stanley Cupů byl silný především u mantinelu. „Rozhodně bylo potřeba si na něj na ledě dávat pozor. Má dlouhou hokejku a je silný v soubojích. Má v nich spoustu zkušeností, které uplatňuje,“ říká směrem k jeho výkonu Pavelka.
Po šedesáti minutách však platilo, že Mountfield bere výhrou 4:2 tři body. Tím tak přerušil sérii čtyř porážek a do nového roku vkročil výborně. „Je to rozhodně lepší, než kdyby byla pátá v řadě. Vlije nám to určitě trochu síly do žil, na druhou stranu je teď hodně zápasů za sebou. Sice se vyhrálo, ale dáváme to pryč. Stejně by to bylo i v případě prohry,“ uzavírá 30letý obránce.
Share on Facebook
