Na holky jsme moc hrdí, říká Andrašovský. Kdy se tým nastartoval?
Dušan Andrašovský
|
Foto: iihf.com
(ZUG, od našeho zpravodaje) Podobně jako čtyři nejzkušenější hráčky, také trenér Dušan Andrašovský zažil v Zugu svůj třetí světový šampionát. A jak zklamaný byl po těch předchozích dvou, kde s Češkami skončil vždy pátý, tak velkou radost může mít z historického stříbra.
Gratuluji ke stříbru. Co ve vás po finále převažuje?
Už se to trošku zlepšuje. Samozřejmě jsme byli moc zklamaní, že se to nepovedlo, ale teď už přichází radost z toho, čeho jsme dosáhli, a uvědomění si, že to je ojedinělý a obrovský úspěch. Máme z toho obrovskou radost a jsme moc hrdí na holky, co tady předváděly. Nejen jako sportovci, ale jako lidi. To je pro nás nejvíc. Že si jednak dokázaly, že můžou hrát s jakýmkoli soupeřem, a že reprezentovaly Českou republiku na té nejlepší úrovni.
Časem si uvědomíme, že stříbro je skvělé, a budeme strašně rády, ví Šapovalivová
Co jste hráčkám v kabině řekl?
Jenom jsem jim poděkoval. Hlavně jsme poděkovali holkám, které v osmnáctce končí a byly rozhodujícím faktorem tohoto týmu. Všechny hrály skvěle. Zvlášť ty dvě, které táhly tým celý turnaj (Adéla Šapovalivová a Tereza Plosová), spolu s Anežkou (Čabelovou) a Anetou (Šenkovou) v bráně. Jsme na ně moc hrdí. Zvládly ten obrovský tlak, jen na to bohužel místy byly samy.
„Věřili jsme v medaili. Stříbrná je ještě lepší než ta, ve kterou jsme doufali.“
Na mistrovství jste dosáhli na řadu úspěchů. Dokázal jste si před startem turnaje představit, že se něco takového může stát?
My s kolegou Pouskou máme vždycky ty největší ambice a myslím, že bez toho člověk nemůže uspět. Po neúspěšných předchozích mistrovstvích, kdy jsme vždycky vypadli ve čtvrtfinále, jsme se snažili být skromní ve vyjádřeních médiím, ale věřili jsme v medaili. Stříbrná je samozřejmě ještě lepší než ta, ve kterou jsme doufali.
Je to pro mě třetí sezona v této kategorii. Lépe jsem to zakončit nemohla, těší Juříčkovou
V první třetině finále si Američanky vypracovaly dvougólové vedení. Narušilo to vaše plány?
První třetina nebyla dobrá, nepodali jsme ten náš bojovný výkon, jaký jsme chtěli. Možná nám nepomohla výhra nad Amerikou v přátelském zápase, možná jsme si mysleli, že to bude jednodušší zápas. Nedokázali jsme zopakovat to, co jsme hráli se Švédskem a Kanadou.
Jak moc vás mrzí nevyužité přesilovky?
To byl rozhodující faktor výsledku. Nedat gól ve hře pět na tři bývá často rozhodující, tým potom většinou nevyhraje. Ale... Kdyby nám někdo před turnajem řekl, že budeme hrát finále s Amerikou, tak bychom si možná ťukali na čelo.
Ano, finále s Amerikou, a ještě ke všemu dost vyrovnané.
Myslím si, že jsme byli Americe slušným partnerem. Ale říkám, nepodali jsme náš nejlepší výkon. Kdyby se nám ho povedlo zopakovat, mohli bychom uhrát lepší výsledek. Ale i tak, klobouk dolů.
„Jednou z deseti zápasů můžete Kanadu porazit. Nám se to povedlo v ten správný den.“
Turnaj jste začali dvěma porážkami, potom jste zdolali Německo, ale pořád jste mluvili o tom, že vaše hra není úplně ideální. Kdy si to sedlo?
Asi po zápase s Německem. Semkli jsme se a holky si asi vyříkaly hodně věcí samy. Začali jsme jako tým víc věřit tomu, že můžeme ve čtvrtfinále Švédsko porazit. To se povedlo, tím se tým nakopl a proti Kanadě podal heroický výkon. Nebyli jsme lepší, ale jednou z deseti zápasů můžete Kanadu porazit. Nám se to povedlo v ten správný den.
Prohra ve finále mrzí. Stříbrno má ale velkou hodnotu, přiznává Velinská
Co váš úspěch pro český ženský hokej znamená?
To nedokážu říct. Jak se může ženský hokej posunout, záleží na tom, kolik bude ochotných sponzorů a kolik do toho bude svaz schopný nalít peněz. Musíme si říct, že všechno je o penězích a bez finanční podpory se dá těžko něco budovat.
Jak stříbro oslavíte?
Dáme si večeři a možná nějaký sekt nebo pivo, ale já teďka momentálně nemám úplně chuť oslavovat.
Share on Facebook
