Mladí budou ještě lepší než naše generace, vidí švýcarský držák Ambühl
Foto: Michal Eger
(MOSKVA, od našeho zpravodaje) Pět výher, dvě porážky, z toho jedna až na nájezdy. Možná se to nezdá, ale jsou to Švýcaři, kdo má daleko lepší vzájemnou bilanci z velkých turnajů před úterním soubojem s českým týmem. Zmíněná převaha se datuje za posledních deset let, od olympijských her v Turíně. U všech velkých triumfů byl v sestavě hrdé alpské země i Andres Ambühl, davoský nezmar bude i tentokrát u toho jako kapitán svého mužstva, které se pere o čtvrtfinále. „Na historické statistiky se nehraje," říká v rozhovoru pro hokej.cz 32letý útočník.
Dávají vám předchozí úspěšná vystoupení proti Čechům pro úterní souboj sebevědomí?
„Asi bych to takhle úplně nebral, přece jen se bavíme o minulosti. Každý rok se potkávají v podstatě jiné týmy…“
Ale vy jste velmi často úspěšní.
„Jo, rozhodně je fajn vědět, že jsme v soubojích s Čechy dřív měli určité úspěchy. Pořád ale platí, že to je historie a my se nesmíme ohlížet na to, co bylo, ale koukat dopředu na to, co nás čeká. Přesně takhle k tomu v kabině přistupujeme. Víme, že je před námi úplně nový zápas.“
Dvakrát jste Čechy porazili i ve Stockholmu před třemi lety, což nakonec vedlo k vašemu senzačnímu stříbru. Jak tenhle úspěch pomohl švýcarskému hokeji?
„Rozhodně jsme tím hokej v naší zemi ještě více zpopularizovali. Zároveň je třeba říct, že už předtím se začalo pracovat o dost líp s mládeží i všude v klubech, což pomáhá růstu dalších hráčů.“
A ukazuje se to právě na tomhle šampionátu, kde máte na své poměry velmi mladou sestavu, že?
„Přesně tak. Pořád se do národního týmu tlačí další mladí kluci, posledních pár let je to daleko víc znát. To je dobré znamení.“
Budou tihle borci tak dobří jako vaše generace, která usadila Švýcarsko napevno mezi nejužší světovou elitou?
„Já věřím, že budou ještě lepší!“ (směje se)
Jak důležitý je pro švýcarský hokej Nino Niederreiter, z něhož už se stala osobnost v NHL a i tady vaše mužstvo táhne?
„Všichni víme, jak výraznou je součástí naší reprezentace. Ukazuje to právě tady tím, jak skvěle hraje. Jsme moc rádi, že tak dobrého hráče máme. Věřím, že svým výrazným dílem přispěje i proti Česku.“
Jak proměnil atmosféru kolem vaší reprezentace příchod mladého trenéra Patricka Fichera?
„Je fajn, že máme po dlouhé době za trenéra Švýcara. Moc jich tu poslední roky nebylo, ať už v národním týmu, ale v podstatě i v lize. Je hezké, že jsme vyrazili tímhle směrem, přestože ve finále je to stejně pořád jen hokej, i když člověk přichází s novými poznatky. V zásadních věcech se pořád nic nemění.“
S Fischerem jste toho odehrál spoustu, je pro vás víc trenérem nebo kamarádem?
„Já vedle něj začínal, když jsem byl ještě hodně mladý. Vždycky jsem k němu vzhlížel, což platí i teď, přestože už stojí na střídačce. Možná jsem trochu zestárnul, ale pořád k Patrickovi chovám obrovský respekt a ctím ho. Takže jsme se teď potkali sice v nové situaci, ale v zásadě ve stejných rolích.“
Sám už v historických tabulkách pronásledujete bývalého spoluhráče Mathiase Segera, rekordmana v počtu startů na mistrovství světa, protože v Moskvě jste už na svém třináctém šampionátu. Pro vás tenhle turnaj nikdy není rutina, že?
„Ne. Každý rok znamená něco nového, zároveň je zkrátka skvělé, když člověk může hrát za národní tým, to si vždycky uvědomuju. A co si budeme povídat, tohle mě baví víc než trénování na novou sezonu. Takže se dá říct, že prostě jen rád hraju hokej v květnu.“ (směje se)
Share on Facebook
