Klobouk dolů před Jágrem! Ve 43 letech táhl nároďák, hlásí Reichel

Ve své bohaté kariéře sbíral úspěchy jako houby po dešti. V Naganu slavil olympijské zlato a k nejcennějšímu kovu dovedl národní tým třikrát také jako kapitán na mistrovstvích světa. Mohlo by se zdát, že tohoto ostříleného chlapíka jen tak něco nerozhodí, slavnostní uvedení do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace IIHF ho však nečekaně dojalo. "Ale ustál jsem to, zase je to trošku něco jiného, než být na ledě," hlásí Robert Reichel.

"Takové ocenění jsem dostal v podstatě poprvé a byl jsem z toho trošku dojatý. Je to ocenění, které nedostáváte každý rok. Je za celou kariéru a hodně si ho vážím," přiznává Robert Reichel s tím, že rok 2015 mu hokejově zatím vychází skvěle a po oslavě mistrovského titulu s Litvínovem se dočkal dalšího milníku. "Je to nádherné, sezona se vydařila," usmívá se legendární hokejista.

Ten má ve sbírce kromě olympijského zlata z Nagana i tři nejcennější kovy z MS v Hannoveru, Petrohradu a Vídni. "Bylo to krásné období, ale byla za tím vším velká dřina," uvědomuje si Reichel s tím, že taková zlatá parta se jen těžko někdy znovu najde. "Tehdy jsme měli své nejlepší hráče v NHL a v Evropě, patřili vesměs k těm nejlepším ve svých týmech," vzpomíná na zlaté časy.

Zatímco Vídeň považuje za nejsnazší turnaj, tak Hannover za ten nejtěžší. "Každý úspěch je ale velmi těžký. Ve Vídni jsme to rychle projeli, a jedinou překážkou bylo vlastně jen Norsko. V Hannoveru jsme šli na krev a bylo to skutečně vyčerpávající. Ale vůlí jsme to dotáhli tam, kam jsme chtěli," potvrzuje Reichel, který ale nejraději vzpomíná na památné Nagano a s ním spojené zlato.

"Bylo velmi těžké tím, že se ho zúčastnili hráči z NHL. Porazili jsme všechna silná mužstva a nikdo tak nemůže říct, že jsme měli štěstí. Zdolat postupně Američany, Kanaďany a Rusy, bylo krásné," rozplývá se Reichel, jehož jméno si každý vybaví v souvislosti s nájezdovým dramatem proti Kanadě a hláškou Roberta Záruby "Jsi pašák, Albi!". "Byl jsem moc šťastný," pátrá v paměti.

Robert Reichel se rozjížděl jako první, a tak nebyl ani pod takovým tlakem. "Když jsem se rozjížděl, moc jsem ani nemířil. Jenom jsem se podíval na gólmana, viděl, že tam není moc místa, a tak jsem vystřelil nad beton. Roy se pohnul, padlo to se štěstím přesně tam, kam mělo. Ale pořád to nic neznamenalo, protože před námi bylo pět kanadských nájezdů," líčí bývalý reprezentant.

Ten si nenechal uniknout ani právě skončený šampionát v Česku. "Nyní si to více užívám a nejsem v takovém stresu, na stadionu jsem potkal mraky lidí z takové té starší generace, co sbírala úspěchy. Všichni to prožívali," prozrazuje Reichel, jenž smeká před Jaromírem Jágrem. "Byl nejlepším hráčem našeho mužstva, táhl ho a klobouk dolů, v jaké přijel formě," pokyvuje na závěr.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• MS 2015