Kanadská cesta? Jiný svět, ale i obdiv k české vášni
Foto: Josef Dvořák, Český olympijský výbor
Naučit se něco od těch nejlepších, nebo aspoň přičichnout k jejich práci. Takovou možnost dostali nejen hokejoví trenéři na páté mezinárodní konferenci Mosty, kterou pravidelně pořádá Český olympijský výbor. V předvečer generálky české reprezentace na mistrovství světa jim v Praze přednášeli trenéři Kanady v čele s Billem Petersem (na úvodním snímku), který je rovněž hlavním koučem Caroliny v NHL.
Jestli se účastníkům něco muselo vrýt do paměti, byly to v první řadě profesionální přístup k práci a kompletně jiná mentalita, kterou jim kanadští trenéři ukázali. Seniorská reprezentace je špičkou celého ledovce, jenž se v kolébce hokeje brousí s maximální pečlivostí. Všechno do sebe musí perfektně zapadat. Jen tak můžou na konci stát zlaté medaile ze světových šampionátů či olympijských turnajů.
V první části konference v Kongresovém centru České národní banky vystoupil německý psycholog a mentální kouč Lothar Linz, jemuž prošla pod rukama spousta úspěšných sportovců. Popisoval všechno, co takový sportovec potřebuje, aby se mohl dostat na vrchol.
Výhra stojí na konci dlouhé cesty. Člověk by nedosáhl žádného úspěchu, kdyby neměl vysoké ambice, silnou vůli, kdyby na sobě den po dni nechtěl pracovat. A kdyby neriskoval. Uznávaný odborník a autor knižních publikací ale upozorňoval i na to, co nejlépe vystihuje pojem „winning relaxed“. Tedy – sport má cenu a přináší výsledky jen tehdy, když přináší taky radost. A v životě jsou i důležitější věci. Když si člověk na konci dne řekne: „udělal jsem všechno, co jsem mohl,“ pak je právě tohle úspěchem. Už samotná cesta je cílem, jak říká Linz.
Foto: Český olympijský výbor
Na kapacity hokejového oboru se dostalo ve druhé části konference. Pozvánku přijali hlavní kouč kanadské reprezentace Bill Peters, který je zároveň trenérem Carolina Hurricanes, i jeho asistenti Dave Cameron a Mike Yeo, jež v posledních letech vedli hokejisty Ottawy, respektive Minnesoty. A nechyběli ani další členové realizačního týmu. Detaily z pozadí celé přípravy odhalil viceprezident hokejových operací a národních týmů Scott Salmond, přidali se i videokouč Andrew Brewer a další z asistentů Misha Donskov.
„Začali jsme u jednoho trenéra, skončili jsme u celého trenérského štábu. Jsem hrozně rád, protože to bylo pestré, na některé věci padly rozdílné názory. Věřím, že si z toho něco vzali i trenéři ostatních sportů,“ řekl šéftrenér české reprezentace Slavomír Lener, kterého potěšila účast – vyprodaný sál totiž zaplnilo přes 250 trenérů. „Přišlo by jich čtyři sta, pokud by byl sál větší. Bohužel Českou národní banku neumíme nafouknout. Zatím vždycky bylo vyprodáno, měníme jen to, že zvětšujeme zasedací sály,“ usmíval se.
Mezi posluchači nechyběli například Jakub Petr, Jiří Dopita, Karel Mlejnek či Filip Pešán, který si z konference „odběhl“ převzít cenu pro nejlepšího trenéra uplynulé extraligové sezony. „Bavil jsem se s nimi, každý si něco odnesl. Dostali impulsy a informace, které vás někam posunou. Úspěchem už je, že vás něco donutí přemýšlet, zamyslet se nad sebou: Dělám já to dobře? Proč to oni dělají jinak?“ pokračoval Lener.
Nalákat Kanaďany na zápas do Česka nebyla pro hokejový svaz levná záležitost, celá akce se navíc musela plánovat dlouho dopředu. Hráči i funkcionáři z kolébky hokeje však po celou dobu návštěvy dávali najevo, že sem zavítali rádi. Není divu, loňský šampionát se suverénní zlatou cestou v nich zanechal jenom to nejlepší. „Praha je nádherné město, asi nejhezčí, ve kterém jsem kdy byl. Mám na ni spoustu krásných vzpomínek a to samé vím i od hráčů. Když jsme vešli do haly, všechno se nám vybavilo, navíc jsme dostali i stejnou šatnu,“ pochvaloval si hlavní kouč Bill Peters.
Celá trojice trenérů pak odpovídala na dotaz, čím by se v Kanadě inspirovali od českého hokeje. „Vzal bych si od něj vášeň pro hru. Viděl jsem to už před hotelem, kde fanoušci čekali na autogramy. Když máte vášeň a přidáte k tomu práci, můžete být nejlepší,“ řekl Dave Cameron. Mike Yeo zavzpomínal hlavně na své roky v Pittsburghu. „Když tam byl Jaromír (Jágr), ty jeho šikovné ruce... Měl jsem to štěstí trénovat řadu českých hráčů. Umějí přečíst hru, umějí to s pukem.“
Podobně mluvil i Peters. „Jsou to zapálení, komplexní hráči a mají vysokou hokejovou inteligenci. Například Hudler, s ním se vyhrávaly zápasy. Nebo Michal Jordán,“ připomněl svoje svěřence z Detroitu a Caroliny. „A co jsem si já odnesl z Prahy, to byla obrovská vášeň pro hokej. Energie a synergie, která ve městě byla. Budu si pamatovat zdejší pohostinnost a jak to tady žilo.“
Zleva: Asistenti trenéra Misha Donskov a Mike Yeo, videokouč Andrew Brewer, asistent trenéra Dave Cameron, hlavní trenér Bill Peters | Foto: Josef Dvořák, Český olympijský výbor
Hvězdné obsazení konference bylo pro českou stranu zároveň odměnou za užší spolupráci, kterou s Kanadou v poslední době navázala. „Jsme před podpisem kontraktu, díky kterému má Kanada k sobě každoročně zvát naše týmy do 16, 17, 18 a 20 let. Ještě bych tam chtěl dostat i trenéry, fyzioterapeuty, kustody a podobně. Aby načichli tou atmosférou a věděli, co je profesionální přístup,“ řekl Lener. „Neříkám, že tady není, ale vždycky se můžete zlepšovat. To je obrovská výhoda těchhle akcí, že jsou přesahové. Nejenom mosty mezi teorií a praxí, ale i mezi jednotlivými sporty. V tom je obrovská symbolika.“
Asi každého muselo zaujmout, že kanadští hráči i trenéři se účastní šampionátu bez jakékoli odměny. „Chceme reprezentovat svou zemi,“ odvětí jen. Nic to nemění na špičkové připravenosti a maximální motivaci, která je i hlavním motivem klipu The Canadian Way (kanadská cesta), jejž trenéři pouští každému hráči ve všech reprezentacích. Sami pak dobře vědí, že musí pracovat jako jeden stroj. „Když si spolu nesedneme my v realizačním týmu, pak si nesednou ani hráči. Mám štěstí být hlavním trenérem a mít tyto asistenty,“ dodal automaticky Peters.
Poslouchat byla velká škola. Asi jako pozorovat kanadské hokejisty na ledě.
Share on Facebook
