Debut ve 27 letech. Pirát Růžička si splnil sen a zavřel kritikům pusu
Foto: Jan Pidrman, piratichomutov.cz
Útočník Vladimír Růžička prožívá životní sezonu. Nejen, že patří s 26 body k hlavním tahounům ofenzivy Chomutova, ve 27 letech navrch prožije debut v seniorském národním týmu. Společně s dalšími třemi Piráty odcestoval s reprezentací na Švédské hry do Göteborgu! "Bylo to pro mě obrovské a příjemné překvapení, vůbec jsem s tím nepočítal. Doufám, že podám dobré výkony a pomůžu týmu," přeje si před svou premiérou chomutovský střelec.
V mládežnickém věku pravidelně vyrážel na reprezentační akce, dvakrát se představil na MS hráčů do osmnácti let a jednou dokonce na dvacítkách. Jenže v seniorské kategorii až dosud nepodával takové výkony, aby si o další pozvánku řekl. Dočkal se až nyní. Vladimír Růžička mladší ve 27 letech prožije reprezentační debut. „Moc nervózní nebývám, ale teď trošku jsem. Ale ono to k tomu asi patří,“ usmívá se chomutovský hokejista.
Ten má skvělou fazonu, v letošním ročníku nasbíral ve 33 zápasech už 26 bodů za 12 branek a 14 nahrávek. „Přijde mi, že hraju pořád tak nějak podobně, akorát mi to tam třeba více padá než v minulých letech. Snažím se užívat si sezonu. Jakmile se daří týmu, tak se daří také mně. Zásluhu na tom mají hlavně mí spoluhráči,“ říká skromně Růžička, který svými výkony zavřel pusu některým kritikům, kteří ho měli za protěžovaného hráče.
"S tátou jsem se nechtěl nikdy srovnávat. Co se týče hokeje, tak toho dokázal hrozně moc. Brzy mi došlo, že jen vyrovnat se mu by byl zázrak."
„Tohle jsem nikdy moc neřešil. Jedu si svoje, soustředím se hlavně na sebe a moc nekoukám na lidi okolo. Ani mě to příliš nezajímá. A jestli to beru jako nějakou satisfakci? Tak nad tím jsem ani nepřemýšlel. Jsem rád, že se mi povedlo přesně to, po čem jsem vždycky toužil, a nekoukám, jestli se to někomu líbí, nebo ne,“ líčí Vladimír Růžička, který si splnil velký sen. „Reprezentovat svou zemi je nejvíc, čeho můžete dosáhnout.“
V národním týmu se potkal hned s trojicí spoluhráčů z Chomutova. „Je příjemné, že jsme tady tak všichni pohromadě. Jsem rád i za majitele, kteří tam do toho dávají peníze a snaží se, ať to nějak funguje a vypadá. Myslím, že to je pro ně dobré měřítko, že se v Chomutově dělá hokej dobře,“ pokyvuje sedmadvacetiletý střelec. Ten se Jana Rutty ani moc nevyptával, jak to dnes v repre chodí. „Spíš jen na určité organizační věci,“ potvrzuje.
Jeho otec toho v reprezentaci hodně prožil, získal zlato z Nagana, v roce 1985 se stal mistrem světa. Teď už ale sbírá úspěchy jen na trenérském poli, momentálně koučuje Piráty a na dálku bude sledovat, jak si jeho syn povede na turnaji ve švédském Göteborgu. „Táta mně popřál, ať se mi daří, a říkal, ať makám. Stejně jako všichni ostatní trenéři a lidé, co se pohybují kolem chomutovského hokeje,“ říká extraligový šampión z roku 2008.
Růžička často slýchá různá srovnání sebe se slavnějším tátou. „Když jsem byl mladší a někdo to pořád zmiňoval, tak mě to trošku štvalo. Já se s ním nikdy nechtěl srovnávat. A ani nebudu. Co se týče hokeje, tak toho dokázal hrozně moc. Mi brzy došlo, že jenom vyrovnat se mu by byl zázrak,“ povídá upřímně muž, který už proti Švédům může poznat rozdíl mezi extraligou a mezinárodním hokejem. „Jistě to bude něco jiného, ale těším se.“
Share on Facebook
