Boleslav si úspěch zasloužila, ví Vrbata. I v Německu zachraňoval ligu
David Vrbata posílil Benátky nad Jizerou.
|
Foto: bkboleslav.cz
Málokdo toho zažil s boleslavským hokejem tolik, co on. David Vrbata ve zdejším klubu vyrostl, nastřádal v jeho dresu dvanáct dospělých sezon, z toho posledních sedm v kuse. Zažil tu barážové týdny plné nejistoty, prázdnotu po sestupu i radost z úspěšné cesty zpět do extraligy a vzhůru tabulkou. Letošní semifinálovou senzaci si proto útočník německého Freiburgu v hledišti spokojeně vychutnal. „Na první pohled je patrné, že se zdejší hokej posunul nahoru,“ nepochybuje.
Nejlepší roky kariéry spojil s místním útulným zimákem. David Vrbata je v boleslavské historii druhý co do počtu odehraných zápasů, třetí v bodech. Hlavně byl ale u všech roztodivných událostí, které sem mezi roky 2008 a 2014 pokaždé nastěhovaly extraligovou baráž, často symbolizující mizerný rok mezi elitou.
Barážový klub, tak tady tomu kvůli zkratce BK – bruslařský klub - v názvu posměšně říkávali. Soupeři jezdili na zdejší led z povinnosti, na venkovních stadionech nikoho osud zelenočerné sestavy moc nezajímal a některé hráče a trenéry, co v ní působili, tak úplně taky ne. Boleslav bývala v extralize do počtu, mladší z bratrů Vrbatových však stále jako její důležitý hráč. „Klub si zvykal na velký hokej, který tu předtím nikdy nebyl,“ vzpomíná na tehdejší dobu, zatímco mu i po týdnu ještě v uších duní rachot vyprodaného stadionu, který ocenil i rychlou stopku v sérii s Libercem.
Vždyť ta přišla v semifinále přetahované o titul. Současný boleslavský tým, který vyznává značně koukatelný styl hry, dělil jen kousek od extraligové medaile. Ještě před pár lety při znalostech reálií českého hokeje neskutečná představa… „Za předchozí roky se klub ohromně poučil z přehmatů a chyb, které se tu dělaly. Majitele a lidi okolo to sice stálo hodně nervů, ale bez podobného vývoje by to asi nešlo. Teď se ukazuje, že to všechno mělo smysl. Současné výsledky jsou za to odměnou,“ hodnotí Vrbata.
"Fanoušci na klub nikdy nezanevřeli. Když se spadlo do první ligy, tak naopak začali chodit ještě víc."
Jako rodilý Boleslavák pak má vyloženě radost, když vidí, jak mají jeho sousedé, známí i příbuzní díky hokeji dost často lepší den. „Boleslav je malé město. Když vás lidi znají, o hokeji se chtějí bavit pořád. I díky fotbalu se tady sportem žije, zdejší lidi si proto tohle vyloženě zasloužili. Vždyť fanoušci na klub nikdy nezanevřeli. Když se spadlo do první ligy, tak naopak začali chodit ještě víc,“ oceňuje a vzpomíná, jak se po sestupu v roce 2012 nastavila jasná pravidla. Tomu vydatně pomohl i Davidův bratr Radim, mistr světa a jeden z nejlepších českých hráčů v NHL poslední dekády. U přerodu byl jako spolumajitel, než po předchozí sezoně svůj podíl zase prodal. „Vyčistilo se to tu od věcí, které dřív nefungovaly,“ zmiňuje David.
Na závěr souboje s nadupaným rivalem z Liberce se byl mrknout z míst pro pozvané osobnosti. Sotva mu skončily povinnosti v zahraničí, chtěl boleslavskou euforii vidět na vlastní oči. „Parádní atmosféra,“ utkvělo mu v hlavě. „Akorát bylo v hale ukrutné vedro, na což my jsme tu ale zvyklí, protože jsme od července hráli vždycky až do dubna,“ připomíná s úsměvem sedm baráží v řadě. „Liberec si za postupem šel, byl o chloupek lepší. Lidi si ale užívali už jen tu možnost vidět nádherné hokeje, místo aby se báli baráže nebo nedej bože dalšího pádu. Tohle je o dost příjemnější zábava.“
On sám se však zápasům o bytí a nebytí nevyhnul ani na nové adrese. Hned ve své první sezoně po loňském konci v Boleslavi dostal ve Freiburgu starý známý cíl – nespadnout. „Zaplaťpánbůh jsme zvládli hned první kolo play-down, což je pro nováčka, kterým jsme byli, ohromný úspěch. Lidi byli nadšení, že jsme ligu udrželi,“ oddychl si 32letý útočník, který ve druhé německé soutěži nastřádal během základní části 35 bodů, jeden ze svých nejlepších součtů v kariéře. Freiburg ho dokonce na konci přestupového období odmítl pustit zájemcům z opačného pólu tabulky. Nutně potřeboval Vrbatovy barážové zkušenosti…
Ve druhé bundeslize mistr nájezdových kliček zřejmě zůstane i dál, a to i přes nabídku ze švédské Allsvenskan. „Nepřijde mi to jako vůbec špatná soutěž. Samozřejmě, není to extraliga, ale kvalitu má. Stačí se podívat, že tam hrál čtyři roky Jarda Kracík, než se vrátil do Plzně, kde byl pak hodně vidět. Kdyby byla druhá německá liga o ničem, asi by se nemohl teď takhle prosazovat,“ zmiňuje centra nejnebezpečnější formace bronzového mužstva aktuálního ročníku.
A co bratr Radim, jehož čeká po protrápené sezoně ve Vancouveru rozhodování, co dál? „Myslím, že brácha ještě není tak starý. Když k sobě bude mít dobré spoluhráče, přes dvacet gólů ještě nastřílí. Podle mě v NHL vydrží a příští rok může navázat na své předchozí výkony. O tom jsem přesvědčený,“ komentuje šance 34letého sourozence na nový kontrakt v zámoří.
Že by se ti dva ještě sešli v boleslavském dresu jako v sezoně 2008-09 nebo při výluce, to už se stejně asi nestane. „To spíš někde u večeře, kde si přiťukneme, jak jsme to pěkně všechno zvládli ve zdraví,“ směje se David Vrbata.
Share on Facebook
