Barcelona jako soupeř, žádný zimák i Lotyš z NHL. Čech vypráví o hokeji v Portugalsku

Martin Matějček (uprostřed) | Foto: Facebook HC Porto

20. listopadu 2023, 18:44

Ondřej Mach

• Zahraničí

Nedaleko břehu Atlantského oceánu od roku 1893 budují silnou fotbalovou značku. Kdo ze sportovních fanoušků by neznal FC Porto? O 130 let později vzniká ve druhém největším portugalském městě hokejová „konkurence“.

Na jihu Evropy u toho figuruje také trojlístek s českým pozadím: Martin Matějček, Petr Novák a Ronald Wurm. 

„Je to taková náhoda. S Petrem Novákem máme společného kamaráda, který jezdí přes léto na různé hokejové kempy. Tam se potkal s klukem, který je napůl Lotyš a napůl Portugalec,“ líčí Matějček v rozhovoru pro Hokej.cz.

„On mu představil byznys plán, že v Portu staví zimák, vlastně první ledovou plochu v Portugalsku. Společně s jejich federací zimních sportů se rozhodli, že to zkusí. Vzniklo to takhle přes něj,“ dodává odchovanec Sparty.

Znamená to, že jste u prvopočátků portugalského hokeje?
Úplně, ano. Jsme první hokejový tým v Portugalsku, který hraje nějakou soutěž. Zatím nemáme led, přímo v Portu se teď staví malý zimáček. Oni tam mají přes Vánoce taková ty kluziště na náměstích nebo tak, ale hala tam žádná není. 

Zatím tedy hrajete někde v azylu?
Jo. Někdy kolem Vánoc by se to mělo dodělat. Doufáme, že příští kalendářní rok už se povede odehrát domácí zápasy tam. Jinak hrajeme všechno venku. Vždycky je to s tím týmem dohodnuté, že hrajeme dva zápasy a při jednom z nich jsme domácí. Ale konají se na jeho ledě.

Z čeho myslíte, že vychází snaha místní federace?
Velkou roli určitě hraje náš trenér, který se do Portugalska přestěhoval za manželkou. Nějakou dobu se tam pohyboval u inline hokeje, teď se angažuje takhle. On je to Kanaďan, hrával i AHL (Jim Aldred, pozn. red.). Já jsem tam ale zatím byl jen na dva zápasy, takže úplně nevím… Podle mě je celý projekt hodně spojený s propagací hokeje, náš trenér už přemýšlí třeba o založení hokejové školy. On to bude mít asi jako svůj byznys. Jeho manželka pracuje na té federaci, asi takhle nějak se to upeklo. Aby to mělo nějaké oficiální zastřešení.

V Portugalsku se tedy neusadíte nastálo, chápu to správně?
Ne, zatím ne. A asi ani v budoucnu, na to nejspíš nebudou finance. Hrajeme jen zápasy – Petr tam už byl dvakrát, já to poprvé ještě nestihl. Pořádně netrénujeme, potkáme se jen na zápasy, na prodloužený víkend. Teď letíme až v prosinci a budeme mít asi šest utkání v osmi dnech. Tam už zřejmě i potrénujeme, půjdeme se nějak sklouznout. Když nemáme zázemí, tak to není možné. Je to hobby, když to tak řeknu. Všichni kluci mají svou práci, jen se jednou za čas sejdeme na zápasy.

Na druhou stranu – každý asi nemůže říct, že si zahrál proti Barceloně…
Prý mají zimák v areálu s Nou Campem, je to přímo nalepené na sebe. Z fotbalového stadionu se projde nějakým tunelem a dostanete se na zimák. 

Takže až tam dorazíte na zápas, tak se při cestě na hřiště potkáte s fotbalovými hvězdami?
(směje se) Jo, ono to údajně fakt spadá pod jednu organizaci. Mají i stejné oblečení jako fotbalisti, může to být sranda. Naše vedení se právě snaží, aby se první dva zápasy v Portu hrály proti Barceloně. Uvidíme. 

Co vás poslouchám, tak mi to připadá jako ideální spojení hokeje a cestování. 
Přesně tak, to je fajn. První dva zápasy jsme hráli v takovém horském městě, jmenovalo se Jaca. Letěli jsme do Bilbaa a po zápase jsme tam měli skoro celý volný den. Na žádné velké výlety není čas, ale porozhlídnete se. 

Na jaké úrovni je ve vašich očích španělská liga?
Byl jsem z toho poměrně překvapený. Asi to bylo tím, že jsme hráli proti té Jace, což má být ve Španělsku nejlepší tým. Říkali nám, že snad polovina mančaftu je v nároďáku. Byl to dobrý zápas, ve 2. lize by si podle mě v klidu zahráli. Jiným týmům ale dávají osm deset gólů, tam to asi samozřejmě bude horší. My máme v týmu zhruba deset Lotyšů, navíc se jedná o nějakých klucích z NHL. Třeba obránce Oskars Bartulis, který hrál za Philadelphii a pár let dělal kapitána v KHL. Taky máme kvalitního gólmana. Byl jsem z toho příjemně překvapený, že to připomíná hokej. Není to žádné plácání. 

A ostatní podmínky? 
Hned na začátku řekli, že nám nemůžou dát žádné pořádné peníze. Hokej v Portugalsku je v začátcích, člověk tam není kvůli penězům. Platí nám všechny letenky, hotely a tak, v tom je to super. Nevím, jaký má hokej v Portugalsku potenciál. To by se opravdu musel chytit. Nemyslím, že se tím může živit celý tým. Ale kdyby zaplatili pěti kvalitnějším hráčům, tak by to asi fungovat mohlo. 

Těžko říct, zda může hokej v Portugalsku oslovit širší veřejnost. Každý asi zná Cristiana Ronalda, ale jméno Jaromír Jágr by nejspíš úspěch nemělo…
(usměje se) Nevím, jak to mají přesně vymyšlené. Nedokážu říct. Ale všechno funguje, máme super dresy, všechno je zajištěné. Není to tak, že bychom si šli zahrát někam na plácek. 

I prezentace na sociálních sítích vypadá na první dobrou solidně.
Já jsem tam šel s tím, že jsem nic nečekal. Chtěl jsem si zahrát a vypadnout. Příjemně mě překvapilo, jak to vypadá dobře. 

Pro vás je to první cestovatelská zkušenost. Nehrozí, že byste šel ve stopách Nicholase Langa a bral už jen exotické štace?
Jo, to je ten klučina, jak hrál už na pěti kontinentech… (usměje se) Asi to úplně nevidím, už plánuju nějakou rodinu, nemám na to věk. Dřív možná, ohledně cestování je to super. Ale v této fázi už bych do toho nešel. Na furt by mě do Portugalska nezlanařili.

Přiznám se, že mě trochu zmátla fotografie na sítích Porta s popiskem Tři čeští mušketýři. V záznamech na Elite Prospects jsem našel jen dva…
Třetí se jmenuje Ronald Wurm, on bude mít vlaječku Nizozemska. Má dvojí občanství, jen nějakou dobu žil v Čechách. Taky má nějaké zkušenosti – v BeNe lize hrál spoustu let, i v jejich nároďáku. Je to šikovný kluk. 

Když jsem si procházel váš hokejový životopis, tak mě překvapilo, že jste minulou sezonu vůbec nehrál. Proč?
Měl jsem rok pauzu. Druhá liga je druhá liga, ale člověku to přece jen vezme skoro každý den. Dodělal jsem školu a vždycky mě tak nějak lákalo cestování, takže jsem si to takhle utřídil. Chtěl jsem zažít i trochu jiné věci, to ale neznamená, že by mě hokej nebavil. Byla to první sezona, co jsem fakt nehrál. Cestoval jsem po Africe, prozkoumal Indii. Konečně jsem z toho trochu vypadl. No, a pak se naskytla tahle možnost. Nebere to moc času a je to spojené s takovým výletem. Jako odreagování super.

Před lety jste měl přitom v mládeži Sparty slušně zaděláno na profesionální kariéru, pravidelně jste reprezentoval. Kde se to zadrhlo?
Trochu v tom vidím svou chybu. V sedmnácti osmnácti letech jsem na Spartě dostal profesionální smlouvu a dělal jsem tam letní přípravu. Pak jsem šel za vedením, že bych ji chtěl zrušit, protože jsem chtěl jít do Ameriky na univerzitu. Už je to přes deset let, nebylo to jako dneska. Pořádně jsme nevěděli, co všechno to obnáší. No, a nakonec to tam nedopadlo podle představ. Začínal jsem na Community College a doufal jsem, že pak přejdu na nějakou univerzitu normálně na čtyři roky. Nedopadlo to, takže jsem se vrátil do Čech. Tam se to zlomilo, protože o mně po dvou letech nikdo nevěděl. Potom jsem se ještě přes try-out dostal do Benátek nad Jizerou, ale zlomil jsem si kotník a přes půl roku nebyl na ledě. To byl úplný konec.

Můžete přiblížit, proč to v zámoří nevyšlo, jak jste si přál?
Šel jsem tam na junior college – v Čechách by se to dalo přirovnat k něčemu jako jsou vyšší odborné školy –a neměl žádné kontakty. Jestli víte, jak to tam dnes chodí, tak tam jsou dvě divize. Já jsem měl možnost hrát třetí divizi, ale tam už neposkytují sportovní stipendium. Se všemi zahraničními příspěvky a dalšími věcmi to vycházelo na hrozné peníze. Rodiče by to museli řešit nějakou půjčkou, to jsem úplně nechtěl. V té době jsem měl v hlavě jiné cíle, chtěl jsem hrát první divizi. V té třetí mi říkali, že hokej je ke studiu super, ale většina hráčů pak už jde normálně pracovat. Nikdo mě tam neznal, takže jsem sám za sebe obesílal maily, byl jsem v kontaktu s několika jinými školami. Ale nic nedopadlo.

Vyčítáte si někdy, že jste nezůstal na Spartě? Pro většinu kluků ve vašem věku by to byl splněný sen…
Jo, určitě mě to mrzí. Hodně spoluhráčů, se kterými jsem hrál, dneska nastupuje minimálně v extralize. Odmalička jsem hrál v lajně třeba s Dominikem Simonem. Já jsem se prostě vždycky nějak věnoval škole a lákalo mě to s ní spojit. Na druhou stranu bych si možná zase vyčítal, že jsem nezkusil tuhle cestu.

Z poznatků nabraných v Americe musíte čerpat dodnes.
Jasně. Z tohohle pohledu samozřejmě nelituju. V osmnácti člověk vypadne do Ameriky, nic tam nemá, musí si všechno zařídit. Najednou je na všechno sám. To je velká zkušenost.

Napíšete si ještě s parťáky ze Sparty, nebo už vzájemné vazby ochably?
Vždycky se to trochu rozpadne, jak se kluci rozletí do světa. Ale se spoustou z nich se vídáme, skrz sítě o sobě víme. Napíšeme si k narozeninám, nebo si popřejeme k jiným životním událostem. 

Jaké přišly reakce na podpis v Portu?
(usměje se) Dal jsem jen jednu fotku na sítě, ale když to někdo zaregistroval, tak mi psal, co se děje. Ale dostal jsem hodně pozitivních a zvídavých reakcí… Je to spíš taková sranda, žádná vyloženě hokejová kariéra. 

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí