Adamu Trenčanovi chybí zápasový rytmus. Musím podávat dobré výkony a šance přijde, věří mladý gólman
Bylo mu teprve patnáct let, když opustil rodné Slovensko a vydal se k západním sousedům. Zpočátku jej nečekalo nic lehkého, ale v Opavě si později udělal dobré jméno a ještě jako teenager dostával hodně prostoru. Následný přesun do extraligového Zvolena proto nebyl žádným překvapením, jenže od té doby Adam Trenčan hledá ideální angažmá a schází mu zápasový rytmus. Aktuálně trénuje s Třincem a čtyři zápasy odchytal v prvoligových Benátkách nad Jizerou.
Původně se zdálo, že Trenčan začne sezonu ve Slovanu Bratislava, ale nakonec je všechno jinak. „Myslel jsem si, že tam zůstanu, ale dostal jsem někdy v sedmém měsíci výpověď. Čas na hledání nového angažmá pak byl skutečně velmi krátký,“ mrzí třiadvacetiletého gólmana. „Pořádně jsem nevěděl, kde nakonec skončím. Ale podařilo se něco najít a jsem za to rád,“ říká s patřičnou úlevou.
Třinečtí Oceláři totiž před začátkem sezony museli reagovat na zranění své jedničky Petera Hamerlíka a povolali duo slovenských gólmanů. Jedním z nich je právě Adam Trenčan, který však u česko-polských hranic zatím pouze trénuje a na první extraligový start si musí počkat. „Smlouvu tady mám do konce kalendářního roku, takže prozatím jsem tady v Třinci,“ prozrazuje rodák z Banské Bystrice.
„Když nebudeme hrát nějaké zápasy, tak si určitě občas zachytám za Benátky nad Jizerou,“ pokračuje mladý gólman, který si v prvoligovém celku odbyl už čtyři starty, při nichž patřil k oporám týmu. Ostatně po jeho příchodu se poslední tým tabulky značně zvedl. „Začátek nebyl úplně dle představ, ale další tři zápasy už byly dobré. Dokonce jsme dvakrát venku vyhráli, tak snad jsme se tím nakopli,“ věří.
Naposledy se však mezi třemi tyčemi kádru trenéra Filipa Pešána objevil Lev Jan Lukáš. „Nemohl jsem chytat, protože jsem musel zpátky do Třince. Branislav Konrád má nějaké zranění,“ poodkrývá Trenčan, který má za sebou dvě sezony ve slovenské nejvyšší soutěži. Nejprve působil ve Zvolenu a vloni se představil v barvách Skalice, jejíž zájem letos utichl. „Nenabídli mi nic,“ hlásí.
Nejhezčí období své dosavadní kariéry prozatím prožil v Opavě, kde působil ještě jako teenager dlouhých pět sezon. „Tam jsem byl moc rád, bylo tam takové domácké prostředí a všechny jsem dobře poznal. Chytal jsem vlastně za dorost, juniorku i druhou ligu mužů. Takže jsem měl parádní porci zápasů, někdy i šedesát až sedmdesát za sezonu,“ vzpomíná zpětně na angažmá ve Slezanu.
Začátky však pro něj nebyly vůbec jednoduché, do České republiky totiž přišel už v patnácti letech a musel si zvykat na život bez rodiny. „Zařídil mi to agent, chtěl jsem jako mladý odejít do zahraničí, ale nebylo to zpočátku vůbec lehké, když se najednou ocitnete bez rodičů sám,“ přiznává. „Všechno jsem si musel zařizovat sám, do toho škola a hokej, ale jsem za to rád, alespoň jsem se naučil otáčet,“ usmívá se.
Jenže od té doby stále hledá nějaké ideální angažmá. Pro každého gólmana je totiž důležitý především zápasový rytmus. „Pro brankáře, kteří nejsou v zápřahu, je to těžší, ale moc nad tím nepřemýšlím. Správný gólman by měl být připraven za každých okolností na každou šanci,“ uvědomuje si Trenčan. V dnešní době není vůbec lehké najít angažmá, přesto stále věří, že se vše obrátí k lepšímu.
„Všechno si musí určitým způsobem sednout a když budu podávat dobré výkony, tak šance přijde,“ říká odhodlaně. A jaké má vůbec plány do budoucna? „Soustředím se na nejbližší zápasy a do budoucna se moc nedívám. Pro mě bude důležité využít šance, které dostanu. Samozřejmě nejradši bych zůstal v Třinci, uvidíme, co přijde. Budu se snažit podávat co nejlepší výkony,“ uzavírá.
Share on Facebook
