Zvykl jsem si rychle, říká benjamínek Svozil. Už hrál před 10 tisíci
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Mohl by být právě jedním z těch obránců, které český hokej potřebuje. Stanislav Svozil si plní defenzivní úkoly a současně podporuje útok, v ročníku 2003 patří mezi největší talenty. A tak přeskočil reprezentační sedmnáctku a teď se chystá na start Hlinka Gretzky Cupu!
Už v loňské sezoně se reprezentační trenéři bavili o tom, že by ho vyzkoušeli ve starším výběru. Svozil se v nejmladší kategorii ukazoval parádně, v šestnácti utkáních vstřelil pět gólů a přidal devět asistencí.
Když se k tomu přidaly výborné výkony z juniorské extraligy, na startu nového ročníku se jeho jmého rovnou objevilo na listině osmnáctky. „Spíš jsem nevěřil, že bych mohl dostat pozvánku. Ale trenéři si mě sem vytáhli. Já jsem za tu šanci rád a budu se jí snažit co nejlépe chopit,“ slibuje hned Svozil.
Současně ale přiznává, že první dny na červnovém kempu v Rokycanech byly dost krušné. „Trošku jsem byl nervózní z toho, že už jsem jenom mezi staršími kluky. Ze začátku jsem se s nimi moc nebavil, protože jsem byl takový vyděšený. Postupem času ta nervozita ale odešla a už je to v pohodě. Trenéři mě uklidňovali, že se nemám čeho bát, to mi taky pomohlo,“ vzkazuje.
A po hokejové stránce? Tam neměl výraznější potíže. Však už si loni na Kometě zvykl držet krok s tempem starších borců.
„Mezinárodní hokej je ale přece jenom rychlejší. Něco jsem pochytil a myslím, že jsem si zvykl rychle,“ povídá Svozil. „Samozřejmě jsem ale na kempech dělal nějaké chyby, které se snažím pilovat a zlepšovat se.“
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Dost mu pomohlo, že první zápasy odehrál proti Švýcarům a „neschytal“ některého z elitních světových soupeřů. „Určitě bylo lepší naskočit proti papírově slabšímu týmu a dostat se do tempa, které nebylo tak vysoké, jako tady proti Američanům,“ porovnává šikovný zadák.
„Až na první dvě třetiny v prvním zápase jsem se cítil v pohodě, pak už jsem si věřil,“ vzpomíná na zkušenost z Romanshornu. Trenéry tam oslovily výkony celého týmu natolik, že do něj už nesahali. Všem hráčům hned na zpáteční cestě oznámili, že s nimi počítají na Hlinka Gretzky Cup.
Do něj už půjde Stanislav Svozil bez nervů, všechno si osahal v generálce se Spojenými státy. „Možná první střídání před těmi lidmi bylo těžší. A proti Američanům jsem nikdy nehrál. Kluci říkali, že budou hodně ofenzivní, což byli. Ale zvládli jsme to,“ libuje si po cenné výhře 3:1, která se nerodila úplně snadno.
Bezbrankové skóre v první třetině udrželi Češi trochu se štěstím, až potom začali hrát to, co chtěli a co Američany úplně uzemnilo. „Druhá třetina nám vyšla parádně všem, to jsme měli jasně navrch. Třetí už byla vyrovnanější. Jsme rádi, že jsme vyhráli,“ pokyvuje.
Generálku v Břeclavi sledovala necelá tisícovka diváků, na turnaj jich určitě bude chodit ještě o něco víc. V sedmnácti letech ještě nejsou hráči na takové návštěvy zvyklí, ale sem tam už podobné zkušenosti mohli zažít. Výjimkou není ani Svozil.
„Já jsem hrál před největší návštěvou v Kanadě za Czech Knights, to bylo před čtyřmi lety. Na finále tam bylo deset tisíc lidí,“ vybavuje si turnaj v Quebecu. Že by ho ale kanadské publikum nějak strhlo, to zrovna ne. „Jak je v té obrovské hale hodně míst na sezení, tak ti lidi seděli daleko od sebe a ani to nevypadalo, že je jich tam hodně,“ usmívá se. „Ještě v Přerově na mistrovství České republiky proti Vítkovicím přišlo dva tisíce lidí,“ loví rychle z paměti.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Právě i díky podpoře fanoušků měla česká osmnáctka v posledních letech na srpnovém turnaji výborné výsledky. Deset tisícovek lidí hráči rádi vymění za dvě, které je ženou dopředu. Třeba právě tak jako už v sobotní generálce.
„Na mě ta atmosféra působí skvěle, když lidi přijdou a podporují nás. Tým se pak cítí výborně,“ říká Svozil bez váhání. Nevadí mu ani starší břeclavský zimák, na kterém se často dělá mlha. „Teď tam byla chvíli ve druhé třetině, ale pak odešla a bylo to v pohodě.“
Kromě Pavla Nováka čeká všechny české hráče v nadcházejícím týdnu nová zkušenost a zatím největší výzva v životě. První krok za úspěchem musejí udělat v základní skupině, kde potřebují zdolat aspoň dva soupeře ze tří.
Tím prvním by určitě měli být Švýcaři. Pak už to proti Finům i Kanadě bude náročná šichta. „Zatím úplně nevím, co od nich očekávat, jaké mají týmy. Budou to ale těžké zápasy,“ respektuje Svozil sílu protivníků. „Myslím, že dokážeme hrát s každým. Určitě se musíme na všechny tři týmy dobře připravit, abychom je mohli porazit,“ podotýká.
Češi jdou do turnaje s respektem, ale i patřičným sebevědomím. Zdá se, že letošní tým ho má v sobě. A jaká slova na adresu ambic hokejisté volí, to už je na každém z nich.
Svozil je jako benjamínek opatrnější. „Chceme určitě vyhrát každý zápas, to chce ale každý, takže to bude nesmírně těžké. Chceme se dostat co nejvýš,“ ujišťuje. „Síla týmu je neskutečná. Jak na ledě, tak mimo něj. Je tu skvělá parta,“ uzavírá.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
