Zúžení soutěží? Nesmíme si myslet, že to pak půjde samo, varuje Beran
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Spousta mladíků s modrou nálepkou Tipsport na helmě? Už to během prvního víkendu Extraligy juniorů dokazovalo, kolik hráčů v olomouckém týmu stihlo nakouknout mezi dospělé. Právě oni by se měli postarat o to, aby tým kouče Karla Berana prožil úspěšnou a klidnou sezonu.
První domácí víkend se Hanákům ale povedl jen napůl: Nejdřív otočili přestřelku s Libercem, potom nestačili na Mladou Boleslav. Tým kolem útočníků Tobiáše Handla, Joshua Jamese Máchy, Daniela Ministra, slovenského beka Šimona Grocha, ale i brankářského talenta Jana Špunara by určitě nechtěl být namočený do záchranářských starostí.
Nastoupili jste do pořádně náročné sezony. Panuje v týmu nervozita, abyste zvládli soutěž udržet?
Naším úkolem je samozřejmě zanechat soutěž pro další generace, ale na druhou stranu bych nechtěl počítat, kde asi v tabulce budeme. Co bych si nejvíc přál, aby se co nejvíc kluků posunulo do A-mužstva. Z toho bych měl obrovskou radost.
Dobře, ale hráči vidí, že víc než čtvrtina týmů přimo sestupuje. Nestresuje je to?
Těžko říct. Tlak samozřejmě vnímají, protože se o tom všude píše, ale my se o tom skoro vůbec nebavíme. Kluci musí hrát trochu pro zábavu a ne, aby přišli na zimák stresovaní. Tohle musí nechat doma. Chceme, aby nás zápasy těšily a nechali jsme tam všechno. Je důležité, aby si to kluci v hlavách nebrali a trénovali dobře a s chutí. Od toho jsme tady my trenéři, abychom to korigovali a klukům pomohli k co nejlepší sezoně.
Řada vašich hráčů už prošla seniorským hokejem, ale samozřejmě nejen vašich. Jak berou návrat do juniorky, kterou v uvozovkách musí zachránit?
Nedokážu posoudit ostatní týmy, ale já jsem tady v některými kluky i pět sezon, takže dobře znám jejich charaktery. Už si sami vyzkoušeli, že jim nikdo nedá nic zadarmo. Je pravda, že přechody z mužského do juniorského hokeje bývají těžké. Musí ale pracovat pro mančaft, protože z dobrého mančaftu jde vždycky do A-mužstva, na draft nebo do reprezentace nejvíc hráčů. To jim říkáme: Aby udělali mančaft a nekoukali se, jestli má někdo o nějaký bod víc nebo míň. Kluci, kteří jsou tady déle a mají zkušenosti, musí pomoct mladším.
„Zrovna teď hrajeme zápasy, kdy tihle kluci můžou být lídry a je na nich, aby to ukázali. Pokud se jim podaří tu roli splnit, v kariéře jim to pomůže.“
Takže když dám za příklad Tobiáše Handla, který už hrál extraligu, a to i v prvních formacích: Nehrozí, že by byl otrávený z toho, že musí do juniorky?
Zrovna když se bavíme o Tobiášovi, tak myslím, že on to má v hlavě srovnané. Abych pravdu řekl, tohle moc neuznávám, protože hokej je jenom jeden. Zrovna teď hrajeme zápasy, kdy tihle kluci můžou být lídry a je na nich, aby to ukázali. Nebudu jim dělat nějakého psychologa, oni vědí, o co hrají. Soutěž jednak bude mít určitou kvalitu, a pokud se jim opravdu podaří splnit roli lídrů, v kariéře jim to pomůže.
Chcete se opírat o Jana Špunara, jednoho z nejmladších brankářů v soutěži? Je on vaším číslem jedna?
Víme, jak Honza chytá a jak se mu dařilo. Není to ale jenom on, máme dva tři brankáře, o které se můžeme opřít. Honza je tím brankářem, který může tým pozvednout, ale mančaft se nemůže spoléhat jenom na brankáře. Musí ho podporovat, protože o jednom hráči to nikdy není.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Jak se vy osobně díváte na mohutné zúžení mládežnických soutěží?
Je to věc, která českému hokeji určitě pomůže. Konkurence musí být a je dobré vytvářet na kluky přiměřený tlak, aby věděli, o co se hraje. Člověk si ale nesmí myslet, že zúžíme soutěže a půjde to samo. To by byl možná zase návrat o dva kroky zpět. Pokud se nebude pořádně trénovat a klukům nedáme samotný servis, tak je nikam neposuneme. Cílem každého mládežnického trenéra je vychovat hráče pro seniorské mančafty, potažmo do reprezentace, a je pravda, že ti rozdíloví hráči nám tady chybí. Když se to pojme dobře, může to pomoct, ale myslím, že i my trenéři bychom do toho měli dát víc a dát se trochu dohromady, protože máme strašně moc problémů. To potom narušuje chod kluků.
„Samozřejmě chci vyhrávat, stejně jako všichni ostatní, ale ze všeho nejvíc mě potěší, když za rok, dva nebo tři se budu na kluky dívat z tribuny, jak hrají za A-mužstvo.“
Jaké problémy máte na mysli?
Chápu, že určitá negace musí být, ale i kritika by měla mít nějakou chladnou hlavu. Někdy se mi zdá, že je to spíš takové střílení. Musíme si uvědomit, že máme úplně jinou mentalitu než lidé v ostatních hokejových zemích a na ni to musíme napasovat, protože jsme jiní. Nebude to jednoduché, ale doufám, že se to podaří, protože mám jediný cíl. Samozřejmě chci vyhrávat, stejně jako všichni ostatní, ale ze všeho nejvíc mě potěší, když za rok, dva nebo tři se budu na kluky dívat z tribuny, jak hrají za A-mužstvo.
Share on Facebook
