Zlom k lepšímu? Žádná velká bouřka, tvrdí Matěj. Pomohl psycholog
Foto: Lukáš Filipec, hcocelari.cz
Junioři Třince prožili hodně nepovedené září, během něhož se snažili i s klubovým psychologem setřepat deku, která na nich ležela. To se symbolicky povedlo 1. října, od kdy už mladí Oceláři v čele s Pavlem Matějem neprohráli a připsali si i cenné skalpy týmů z vršku tabulky.
Pavle, po nepovedeném září jste zatím během října pokaždé vyhráli. Nastartovala vás nějaká bouřka?
Žádná velká bouřka v kabině nebyla. Je jasné, že tam nebyla úplně příjemná atmosféra, ale věděli jsme, že sezona je dlouhá a máme před sebou ještě spoustu zápasů. Prostě jsme vyhráli jeden zápas v Salcburku, který nás nakopl a určitě zvedl atmosféru. V podstatě není žádná věc, kterou bychom nějak změnili, ale ta první výhra nás hodně nakopla.
Nebáli jste se už sestupových příček?
Jo, určitě jsme se trošičku báli, protože jsme do sezony nešli s tím, že chceme hrát dole v tabulce a o sestup. To nechce nikdo, takže se nám na tabulku nekoukalo moc pěkně, ale jak už jsem říkal, pořád to byl jenom začátek sezony, který se nám nepodařil. Každopádně doufám, že postupem času půjdeme tabulkou výš a výš.
A kde jsou tedy vaše kýžené mety?
Pořád jsme docela na hraně a ne daleko od sestupu, takže bychom chtěli být v tabulce ještě o něco výš, i když už to vypadá trochu lépe. Naším cílem je určitě hrát v první dvanáctce a postoupit do bojů o play off. Tahle sezona bude ale obzvlášť těžká.
Co se v říjnových zápasech změnilo?
Myslím, že jsme nedělali tolik chyb jako v zápasech předtím, což nám pomohlo. K tomu jsme navíc dali nějaké góly a když šlo do tuhého, podržel nás svými zákroky brankář. I štěstí se otočilo na naši stranu.
„Měli jsme i nějaká sezení s klubovým psychologem. Všichni jsme se prostě snažili dostat z té deky, která na nás byla.“
Minulý víkend jste porazili i Mladou Boleslav a Liberec, což jsou týmy z vrchních příček…
Byly to hodně náročné zápasy, ale věděli jsme už dopředu, že každý soupeř má své kvality, a tihle navíc hrají vršek tabulky. Dobře jsme se na ně nachystali, pak nám ale vůbec nevyšly vstupy do zápasů a rychle jsme prohrávali o dva góly. Vždycky jsme se ale potom semkli, dokázali stav zápasu otočit a zvládnout ho. Jsou to pro nás super body, které jsme si zasloužili.
Teď je nálada v kabině lepší, ne?
Jo, jo, teď už je to o poznání lepší. Předtím ta atmosféra opravdu nebyla moc ideální. Měli jsme i nějaká sezení s klubovým psychologem. Všichni jsme se prostě snažili dostat z té deky, která na nás byla. Bylo to hodně psychicky náročné, ale ukázal se charakter týmu a snad už to bude jen a jen lepší.
Foto: hcocelari.cz
Jak sezení s psychologem vypadala?
Bavili jsme se spoluhráči o věcech, o kterých jsme věděli, že na nás mají negativní vliv. Pan Petráš se nám snažil pomoct v různých situacích a třeba nám říkal, jak v tom chodit. Probírali jsme situace, které se dějí jak během zápasů tak i mimo ně, abychom předcházeli těm negativním myšlenkám, které mezi námi byly.
Zažil jste to poprvé?
Ne, ne, pro mě to nebylo nic nového. Už jsme s ním někdy měli sezení a myslím, že to má vždycky úspěch. Je to jiný pohled na všelijaké situace a obzvlášť, když se nedaří, tak je to příjemné. Jde vidět, že je to profík, a jako týmu nám to hodně pomohlo.
Vám se osobně taky začalo dařit. Čím to je?
Myslím, že je to ovlivněno tím, že se začalo dařit týmově, hodně jsme se zvedli výhrami a jsme na dobré cestě. U mě osobně se nic nezměnilo. Nerad svoje výkony hodnotím, od toho mám rodiče. (směje se) Myslím, že to momentálně není špatné.
„Tlak nemám moc rád. Lépe se mi hraje, když se ode mě nic neočekává a můžu jenom překvapit.“
Cítíte na sobě tlak, protože byste měl jako hráč ročníku 2002 tým táhnout?
Určitě a nemám to moc rád. Lépe se mi hraje, když se ode mě nic neočekává a můžu jenom překvapit. Na druhou stranu myslím, že s tím zatím bojuju slušně, i když těžší zkoušky teprve přijdou.
Už v sezoně 2019/20 jste nastupoval za Frýdek-Místek. Nebere juniorku jako krok zpátky?
Určitě bych to nenazýval krokem zpět. Musím se smířit s tím, co je. Snažím se odvádět co nejlepší výkony, ať hraju kdekoliv, prostě musím jít trénink od tréninku a zápas od zápasu. Co se má stát, stane se.
Naopak jste dostal premiéru v áčku, se kterým jste nastoupil proti Slovanu Bratislava v Lize mistrů. Jak jste si celý den užil?
Na zápas jsem se určitě těšil, i když jsem byl nervózní. Ale zase jsem si říkal, že nemám co ztratit a můžu se jenom ukázat, takže jsem se snažil mít čistou hlavu. Bylo to zase úplně něco jiného, ale užil jsem si to. Myslím, že to ode mě nebylo špatné, kluci mi hodně pomohli a hodně mi to tím ulehčili. Samozřejmě to mohlo být i lepší jako vždycky, ale na první zápas jsem nehrál špatně.
Foto: hcocelari.cz
Share on Facebook
