Životní zážitek? Proti Jágrovi na střídačce. Házeli po nás kamení, culí se Dufek

Foto: Luděk Pliska, hc-havirov.cz

Chyběl kousek a jeho jméno bychom dnes spojovali s největším překvapením mládežnické sezony. Michal Dufek stál v čele tažení staršího dorostu Havířova proti superfavorizovanému Salcburku v osmifinále play off, které však skončilo neúspěšně. „Byli jsme smutní. Ale potrápili jsme tým, který pak skoro vyhrál extraligu,“ vzpomíná ve velkém rozhovoru jeden z nejlepších brankářů soutěže.

Plekanec TELH

Dufkova čísla dávají tušit, že Havířovu vyrůstá hodně nadějný gólman. Poslední tři sezony se v dorosteneckých kategoriích pohybuje s úspěšností kolem 93 procent, letos to bylo dokonce 93,60 a k tomu vynikající brankový průměr 1,84. Nejen proto ale může uplynulou sezonu hodnotit jako dosud nejpovedenější.

„Já jsem ani na statistiky nějak nekoukal, spíš na týmový výsledek. Docela se nám dařilo. Ani jsme nečekali, že se dostaneme do play off. Sice na poslední chvíli, ale byli jsme tam,“ promítá si uplynulý ročník. „Začátek se nám docela vydařil, vyhráli jsme čtyři z prvních pěti zápasů. Potom to ale šlo trochu dolů a nepostoupili jsme z první pětky.“ AZet byl jediným zklamaným z týmů na třetích místech. „Naše skupina byla nejvyrovnanější,“ hlásí směrem ke konkurenci Vítkovic, Třince, Zlína a Vsetína.

„Strach jsme rozhodně neměli, jeli jsme si to užít.“

První možnost zajistit si play off tak Havířovu utekla. Pořád ale mohl zabojovat o poslední dvě vstupenky, jejich vidina hnala hráče dopředu. Výsledkově se to začalo projevovat v polovině prosince.

„Hledali jsme důvody, ale prostě to šlo nějak samo,“ usmívá se Dufek při vzpomínce na hodně povedenou zimu. Vždyť jeho tým s nadějí na postup prohrál z dvaceti utkání pouhých pět!

Přesto se musel s Olomoucí a Mladou Boleslaví přetahovat až do samotného konce, do posledního kola. Výsledky 1:0, 1:0 v prodloužení a 2:1 v prodloužení ho nakonec posunuly dál. „Bránili jsme výborně, kluci mi hodně pomáhali a měli jsme dobrou domluvu. Naší největší silou byla týmovost. Pokaždé jsme za tím šli jako tým a těch pár gólů nám tam vždycky padlo,“ zmiňuje s hrdostí.

Postup z šestnácté pozice pro mladé AZeťáky znamenal, že si v osmifinále zahrají proti jasně nejlepšímu týmu extraligy. Salcburk válcoval většinu protivníků a zdálo se, že start play off pro něj bude spíš jenom na rozjezd.

Foto: Michal Polák, hc-havirov.cz

Jenže světe, div se. Série Davida s Goliášem vydala na kompletních pět zápasů a David – tedy samozřejmě Havířov – v ní ještě k tomu sahal po postupu! „Strach jsme rozhodně neměli, jeli jsme si to užít,“ ujišťuje Dufek. Jenže debakl 2:8 v prvním utkání na rakouské půdě mu do krve asi moc optimismu nenalil. „Z mého pohledu jsme se spíš rozkoukávali. Hodili jsme to za hlavu a šli do dalších zápasů. Věděli jsme, že se hraje na tři vítězné, takže nic nebylo ztracené.“

A skutečně. V odvetě vzdorovali hosté až do prodloužení. „Zvykli jsme si na jejich styl hry. Trochu jsme něco poladili a už to šlo. Například když jeli do našeho pásma, tak jsme k nim začali důrazně přistupovat, nepouštěli jsme je a hodně jsme je napadali. To jim dělalo problémy,“ zmiňuje gólman, co na věhlasného soka platilo. „Jejich hokej se mi moc líbil. Beci neodhazovali puky, útočníci taky hráli pořád na puku. Hodně si přihrávali, věděli o sobě,“ pokyvuje.

„Hráli jsme ale snad na patnáct lidí a postupně jsme fyzicky odpadali. Už to nešlo.“

Salcburk měl i nadále herní převahu, vždyť Michal Dufek čelil v odvetě 52 střelám. A to rozhodně nebylo ze strany soupeře ojedinělé číslo. Jenže zrovna na tohle by si snad žádný brankář nestěžoval. „Jo, měl jsem práce nad hlavu. Ale rozhodně je to pro mě lepší, nemusím nikde čekat a postávat. Jsem pořád ve hře,“ souhlasí.

Slezané každopádně byli krok od konce sezony. Pak se ale všechno obrátilo. Doma totiž konečně vyhráli a vzápětí se dozvěděli o kontumaci druhého duelu v jejich prospěch. Zničehonic tak v sérii vedli 2:1 na zápasy!

„Někteří si možná řekli, že už to máme v kapse, někteří, že do toho musíme jít pořád naplno. Bylo to takové rozporuplné,“ vzpomíná Dufek na atmosféru v kabině. Jenže přestože se série dohrávala v Havířově, domácí mladíci už třetí skalp nepřidali a Salcburk přetočil scénář zpátky ve svůj prospěch. „Vždycky jsme vstoupili do zápasu dobře. Hráli jsme ale už snad na patnáct lidí a postupně jsme fyzicky odpadali. Už to nešlo,“ mrzí brankáře hlavně vzhledem k závěrečnému obratu z 2:0 na 2:3.

„Byli jsme fakt smutní. Po druhé třetině jsme věříli, že už to nějak dokopem.“ Na druhou stranu – celý tým se rozhodně neměl za co stydět. „Trenér nám to v kabině říkal. Potrápili jsme soupeře, který pak skoro vyhrál extraligu. Se sezonou můžeme být spokojeni,“ doplňuje Dufek.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

On sám byl jedním z důvodů povedeného havířovského tažení. Ve vyřazovacích bojích statečně čelil ofenzivní síle mezinárodní akademie, úspěšnost během celé sezony jsme už zmiňovali. Původně se přitom téměř rovnoměrně dělil o zápasový čas s kolegou Markem Štipčákem.

Jak Dufek sám přiznává, bylo to víceméně o domluvě. „Většinou jsme se střídali po jednom nebo dvou zápasech, záleželo na soupeři. Hrálo se třeba pátek–neděle, tak jsme se domluvili, kdo na koho chce jít, kdo mu třeba vyhovuje,“ říká k netradiční volnosti, kterou s parťákem od trenérů dostali. „Potom v té další části už jsem víc chytal já, a v play off čtyři zápasy,“ připomíná.

„Na letní přípravu chodím s juniorkou, protože musím dodělávat školu. Na ledě ale budu od srpna s áčkem.“

Starší dorost AZetu tak velkým dílem přispěl k ročníku, který byl pro klub úspěšný po všech stránkách. A-tým postoupil ze sedmého místa do play off, na špičku neztrácel moc bodů. No a mladší dorost zůstal jen krok od finálového turnaje, celou sezonu se mu dařilo skvěle. „Byla to parádní sezona,“ přitakává Michal Dufek.

Ve výčtu schází ze starších kategorií pouze juniorka. Tu totiž Havířov od zrušení druhé nejvyšší soutěže neměl. Hokejisté ročníku 2000 včetně Dufka tak během sezony už museli přemýšlet, kam bude jejich kariéra dál směřovat. Vyřešila to za ně reorganizace mládežnických soutěží – dají si ještě nejméně jeden rok v nové juniorské extralize.

Bude zajímavé sledovat, kam se týmy loňského staršího dorostu kvalitativně posunou, když se jejich složení příliš nezmění. „Nám tým povětšinou zůstal. Máme tady i nějaké nové kluky, někteří ještě mají přijít. Snažíme se je do týmu zapracovat.“ Na odhady, jak vysoko bude letošní havířovský celek mířit, je ještě brzy. „Těžko říct, ale samozřejmě se budeme chtít dostat co nejvýš a znova si zahrát play off,“ vyhlíží Dufek cíl, na nějž se nejspíš se spoluhráči upne.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

A když se mu bude dařit, třeba začne pokukovat i výš. „Na letní přípravu chodím s juniorkou, protože musím dodělávat školu. Na ledě ale budu od srpna s áčkem.“ Jeho brankářskou dvojici budou tvořit Ondřej Bláha s Jiřím Matouškem, ale kdo ví, v přípravných utkáních se může dostat i na trojku. „O tom jsme se nebavili, zatím jenom ty tréninky. S áčkem už ale chodím na tréninky třetím rokem,“ podotýká Dufek.

Rozdíl to je pro něj výrazný. „Ve všem je to trochu jinde. Přesnější, rychlejší, silovější...“ Sám se snaží něco pochytit od zkušenějších kamarádů z brankoviště; byť je pravda, že Matoušek je jen o rok starší. „Je potřeba se pořád učit. Díval jsem se na Ondru Bláhu, nebo jak tady byl chvilku Martin Růžička z Pardubic, tak jsme taky spolu a s trenérem gólmanů Dušanem Šafránkem různé věci konzultovali,“ říká osmnáctiletý mladík.

„Hrál asi dvě a půl minuty, ale můžu říct, že jsem viděl Jágra naživo.“

Klubovým nadějím letos trenéři slibují prostor i v A-týmu. Je jasné, že zrušením původní juniorské kategorie získal Havířov potřebnou kontinuitu mezi mládeží a dospělým hokejem. Michal Dufek nicméně i tak už k jednomu utkání WSM Ligy vyrazil.

A jako na potvoru to byl zápas, který Havířovu zajistil během sezony zcela jistě největší pozornost. Ale ne moc chtěnou. Tedy padesáté kolo v Kladně, kde Marek Sikora zranil Jaromíra Jágra! „Dá se říct, že ten zápas byl pro mě zatím největší zážitek. Bylo strašně pěkné vidět kluky, jak se připravují na zápas. Je to úplně něco jiného. A taky ta atmosféra,“ připomíná Dufek vyprodanou halu pro 5 200 diváků. „Užil jsem si to, i když jsem jenom seděl na střídačce. Vůbec mi to nevadilo.“

Akorát si toho musel se spoluhráči hodně vyslechnout. Zvlášť když kritický zákrok přišel hned v úvodních minutách... „Fanoušci řvali a bučeli celý zápas. Když jsme odjížděli, tak po našem autobusu házeli kamení. To bylo takové úsměvné,“ vzpomíná tehdejší brankářská dvojka.

Inkriminovaný „hit“ pak několik týdnů rozebírala celá republika. „Kluci říkali, že to faul nebyl. Že spíš podjel nohama, neudržel rovnováhu a spadl,“ hlásí Dufek. Nic to nemění na tom, že tenhle večer mu zůstane hodně dlouho v paměti, a to rozhodně v pozitivním duchu. „Hrál asi dvě a půl minuty, ale můžu říct, že jsem viděl Jágra naživo,“ směje se.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Není vyloučené, že si proti hokejové legendě někdy přímo zachytá. Teď se ale naplno soustředí jenom na nejbližší týdny a měsíce. „Letní přípravu si spíš užívám, vůbec mi nevadí. Někteří spoluhráči jsou naladění stejně jako já, někteří to dělají trochu s odporem, ale makají naplno. Ledy nemáme, ale já mám individuální. Jezdím do Rosic u Brna,“ vypráví.

Do toho v Havířově dodělává třetí ročník gymnázia a brzo začne myslet na maturitu. Kam dál se bude jeho život ubírat, to ještě není téma na pořadu dne. „Zatím nevím. Budu to řešit podle toho, jak mi vyjde hokej. Jestli se někam dostanu... Hlavní je ale dokončit školu,“ ví gólman, jenž letos na východě republiky načne svou pátou sezonu.

„Jsem z Letovic. Chytal jsem v Brně na Warrioru za osmou třidu, pak jsem chodil i s mladším dorostem, ale tam byl gólman ročníku 99, takže bych si asi nezachytal. Tak jsem šel do Havířova. Měl jsem nabídku a hlavně rozhodovali rodiče, kvůli škole a tak,“ vrací se do roku 2014. O dva roky později se stejnou cestou vydal i jeho mladší bratr Karel.

Pokud by Michal Dufek v modro-bílém dresu pokračoval po dosavadní cestě, může to někam dotáhnout. „Rozhodně bych chtěl hrát hokej. Když to nevyjde, tak to nevyjde, a půjdu někam na školu,“ dodává.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz