Zatím mi to nedochází, říká Chalupa o NHL. Za start v Kadani je rád
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Takřka hollywoodský příběh letos píše Matěj Chalupa. Jednadvacetiletý útočník začal uplynulou sezonu v Chance lize, jenže po jednom utkání se vrátil do Hradce Králové a svými výkony v dresu Mountfieldu si vybojoval dvouletou smlouvu s Chicagem.
Kdyby vám někdo na začátku sezony řekl, že si o pár měsíců později vybojujete kontrakt v NHL, co byste mu řekl?
Asi bych se mu vysmál, protože jsem začínal v Kadani a o tomhle se mi mohlo jen zdát. Vysmál bych se mu a řekl bych, že si ze mě dělá srandu.
Jak jste nesl, když jste v září zamířil do Chance ligy?
Nebylo to nic příjemného, ale na druhou stranu mi to pomohlo, abych se trochu vzpamatoval. Loňskou sezonu jsem hrál celou v první lajně, a pak jsem si myslel, že to půjde samo. To, že mě poslali do Kadaně, mě utvrdilo v tom, že to samo nepůjde a budu muset makat. Jen mi to pomohlo, jsem za to rád.
Zbytek ročníku jste strávil v Hradci Králové a o deset bodů vylepšil svoje osobní maximum z minulého roku…
Oproti první sezoně se to určitě zlepšilo, jsem za to rád. Z osobního hlediska to byl povedený rok, ale samozřejmě bych to nedokázal bez spoluhráčů. Patří jim velký dík.
„Nebylo to nic příjemného, ale na druhou stranu mi to pomohlo, abych se trochu vzpamatoval.“
Pěti góly jste na sebe upozornil i v Lize mistrů.
Nějaký ten gól jsem tam dal, ale bez spoluhráčů a důvěry by se mi to nepovedlo. Jsem rád, že to takhle vyšlo. Liga mistrů je prestižní, rok od roku se zvedá a zlepšuje. Pomohlo nám to, že jsme se pak v extralize vždycky zvedli a začali hrát.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
V jednom rozhovoru jste říkal, že hlava dělá 99 procent výkonu. Zvýšilo se vám během poslední sezony sebevědomí?
Ze začátku to úplně nebylo ono, jak jsem začínal v první lize. Postupem času, když jsem začal hrát a měl nějaké body, tak se sebevědomí zvyšovalo. Čím víc hrajete a trenéři vám věří, tak si sám víc věříte a jde vám to.
„Se Smolim jsem hrál už první sezonu, takže jsem věděl, co od něj mám čekat. Lukáš Cingel je super centr, jako lajna jsme si celkově sedli.“
Hodně jste nastupoval s Radkem Smoleňákem a Lukášem Cingelem. Jak se vám s nimi hrálo?
Se Smolim jsem hrál už první sezonu, takže jsem věděl, co od něj mám čekat. Lukáš Cingel je super centr, jako lajna jsme si celkově sedli. Oba mi předávali spoustu zkušeností, protože už mají něco za sebou. Jsem jenom rád, že jsem s nimi mohl hrát a že mi takhle pomohli.
Týmu se v extralize příliš nedařilo, na evropské scéně naopak ano. Tušíte, co za tím stálo?
Vůbec ne. Hodně jsme v šatně probírali, proč to tak je, a nikdy jsme na to nepřišli. Možná to bylo tím, že jsme se v Evropě prostě chtěli ukázat, a pak jsme si v extralize mysleli, že to půjde samo.
Hradec se v Lize mistrů dostal až do finále, kde podlehl Frölundě. Jaký to pro vás byl před domácím publikem zážitek?
Finále bylo něco neskutečného. Pro mě to byl asi vrchol sezony, protože sezona skončila tak, jak skončila. Strašně jsme si finále užili, akorát nás mrzí, že jsme ho nedotáhli do vítězného konce.
„Když přišel, tak jsem nevěděl, co od něj čekat. Brácha ho zažil v Chomutově, tak mě na to nějak připravoval.“
Do klubu v listopadu přišel bývalý reprezentační kouč Vladimír Růžička. Jak se vám s ním spolupracovalo?
Když přišel, tak jsem nevěděl, co od něj čekat. Brácha ho zažil v Chomutově, tak mě na to nějak připravoval. Od té doby, co přišel, tak jsem se zvedl, protože jsem od něj dostal příležitost. Za to mu chci strašně moc poděkovat, že mi tu šanci dal. Chtěl bych poděkovat ještě Jaroslavu Bednářovi, který mě do Hradce přivedl a dal mi šanci tady zabojovat o smlouvu. Nesmím zapomenout ještě na Tomáše Martince a hlavně taky na rodinu, která mě podporuje.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Růžička je známý svým defenzivním stylem. Co se po jeho příchodu na hře změnilo?
Pod panem trenérem Martincem jsme hráli takový aktivní hokej, pořád jsme napadali a bruslili. Když přišel pan Růžička, tak jsme to změnili a začali jsme hrát víc do obrany. Bylo to takové spíš obrannější. Určitě jsme to vnímali, že víc bráníme, než na co jsme byli zvyklí. Hra se změnila.
„Pod panem trenérem Martincem jsme hráli takový aktivní hokej, pořád jsme napadali a bruslili. Když přišel pan Růžička, tak jsme to změnili a začali jsme hrát víc do obrany.“
V play off jste dojem z ročníku mohli vylepšit, jenže zasáhl koronavirus. Určitě vás to hodně mrzelo, že?
Nebylo to nic příjemného, ale zdraví je na prvním místě. Nedá se nic dělat. Nějak jsme to museli skousnout, teď už se připravujeme na novou sezonu.
Pojďme k budoucnosti. Kdy jste zjistil, že se o vás zajímá Chicago?
První zprávy proběhly někdy na konci sezony. Tehdy mě o tom agent informoval. Pak za mnou zástupci Chicaga přiletěli a měli jsme schůzku. Probírali jsme kontrakty, akorát pak se to trochu natáhlo kvůli pandemii. Teď jsme podepsali smlouvu, je to čerstvé.
Uvědomujete si už vlastně, čeho jste dosáhl?
Zatím mi to ještě úplně nedochází. Samozřejmě jsem strašně rád, že se mi to povedlo. Málokomu se taková šance poštěstí. Myslím, že mi to začne docházet, až budu přímo tam. Teď si strašně užívám, že jsem mohl podepsat a můžu se připravovat na sezonu v Americe. Ale asi mi to začne všechno docházet, až budu v tom dějišti.
„Farmou si asi musí projít každý, aby věděl, jak to tam všechno chodí.“
S klubem jste podepsal dvoucestnou smlouvu, nejspíš začnete na farmě. Jste připraven zabojovat o šanci mezi elitou?
Určitě. Budu se na to snažit připravit co nejlíp. Farmou si asi musí projít každý, aby věděl, jak to tam všechno chodí. Když se bude dařit, tak mě snad povolají. Snad to bude co nejdřív.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Chicago v NHL patří mezi nejprestižnější organizace. Co pro vás podpis znamená v tomto ohledu?
Sleduju Blackhawks už jen kvůli tomu, že jsou tam Dominik Kubalík a David Kämpf. S Dominikem jsem nějaký čas hrál v Plzni, takže ho znám. Tak nějak sleduju celou NHL, ale Chicago s Bostonem a Carolinou asi nejvíc. Jsem strašně rád, že si mě takový klub vybral. Budu se snažit, abych se tam dostal a usadil se tam.
„Sleduju Blackhawks už jen kvůli tomu, že jsou tam Dominik Kubalík a David Kämpf.“
Zmínil jste Dominika Kubalíka a Davida Kämpfa. Byl jste s nimi teď nějak v kontaktu?
Ve čtvrtek mi psal Dominik, jestli už mám podepsanou smlouvu, a jak to se mnou bude. S Davidem vůbec.
V prvním týmu byste se mohl potkat s řadou zámořských hvězd. Máte mezi nimi nějakého oblíbeného hráče?
Určitě sleduju Patricka Kanea, ten má nejšikovnější ruce v NHL. Samozřejmě už je tam dlouho a stala se z něj ikona, něco jako z Jonathana Toewse. Že bych tam ale měl nějakého oblíbeného hráče, to asi ne. Až budu mít možnost se s nimi potkat, tak mi to začne docházet a budu za to rád.
NHL je aktuálně pozastavena, další sezona nejspíš začne o něco později. Kdy do Ameriky zamíříte vy?
To právě nevím, to se teď řeší. Vzhledem k této situaci se vůbec neví, co bude a kdy to začne. Nechávám to na agentovi a čekám, s čím přijde.
„Nechávám to na agentovi a čekám, s čím přijde.“
Vaším poznávacím znamením je hustý plnovous. Neplánujete si ho nyní oholit?
(směje se) Zatím ne. Kdybych se oholil, tak bych vypadal na patnáct, a to se mi úplně nechce. Asi u toho zůstanu, možná to trochu zkrátím.
Share on Facebook
