Zahrát si s bráchou? To je můj sen, přiznává Jan Půček
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Do Mladé Boleslavi přišla přes léto řada mládežnických reprezentantů, jedním z nich je i Jan Půček. Mladý útočník zvedl kotvy ze Vsetína a s dorostem Bruslařů míří vysoko, ovšem začátek sezony neprožívá jeho tým ideální.
Za druhý týden extraligy jste získali pět bodů, ale ještě to pořád není ono, viďte?
Já si myslím, že papírově bychom to měli víc potvrzovat a ještě to není úplně ono. Řekl bych, že je jenom otázka času, než si víc sedneme v kabině. Zlomíme to a potom budeme víc vyhrávat.
Je to tím, že vás do týmu přišlo víc z různých klubů?
Těžko říct, sám moc nevím. Ale musíme začít víc makat. Tím nechci říct, že nemakáme, ale musíme si víc sednout, ať nám to potom klape v zápasech.
Po dvou porážkách jste zabrali v Liberci, kde jste vyhráli 7:5. Jaký to byl zápas?
Byli jsme rádi za výhru. Vážíme si ji, protože jak říkáte, předtím jsme ty dva zápasy prohráli. Padalo hodně branek, ale naštěstí jsme to překlopili na svou stranu.
Mohlo vás první vítězství nakopnout? Zvlášť proti rivalovi?
Jo, já si myslím, že nám to určitě pomohlo. Už to bylo lepší. Doufám, že nám teď zase nějaký další vítězný zápas ještě víc pomůže a bude to ono.
Z Havlíčkova Brodu jste přivezli dva body, ale určitě jste chtěli všechny tři.
Nebylo to ono, ještě to nejsme my. Měli jsme tam hodně chyb a úplně nám to nevycházelo tak, jak by mělo.
Celkově přijímáte pozici jednoho z favoritů?
Jo, přijímáme to, myslíme si to a věříme tomu. Víme, že to není ideální. Musíme to zlomit a jít nahoru v tabulce.
Hrajete pod Petrem Hakenem podobným stylem jako v národním týmu?
Máme spoustu podobných věcí jako v reprezentaci, ale trenéři nás nechávají i hrát a rozvíjet se. Nic nám extrémně nezakazují. Máme ale vždycky před zápasem jasně daný plán, a ten chceme držet.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Proč jste se letos vůbec rozhodl přijmout nabídku od Mladé Boleslavi?
Byl jsem se podívat i v různých dalších klubech a Boleslav mi prostě nejvíc seděla lidsky. Něco mi říkálo, že tam mám jít, že to tam bude dobré. Seděli mi ti lidé kolem.
Myslíte, že se v klubu dělá mládež dobře?
Ono je to ještě v plenkách. Teprve to začíná. Myslím, že jestli to půjde tak, jak má, tak to bude parádní.
V kádru je vás kolem pěti reprezentantů. Je dobré, že se vídáte pořád, v klubu i reprezentaci?
Jo, je to lepší, protože potom už víme, co od sebe čekat z klubu, a můžeme si to přenést i do reprezentace.
Na začátku týdne jste hrál se sedmnáctkou dvě utkání proti Slovákům. Jak to teď zvládáte po fyzické stránce?
Já si vždycky říkám, že si nemám připouštět únavu a prostě mám být nad věcí. Samozřejmě ale regeneruju, chodím spát, držím si režim, protahuju se. To mi pomáhá, abych nebyl v zápasech unavený.
Co vám vlastně souboje se Slovenskem ukázaly?
Taky bychom zápasy se Slováky mohli zvládat líp. Ale myslím, že potom se to zvedlo, bojovali jsme, stáli jeden za druhým a už to bylo fajn.
V prvním zápase vám dělalo problém přepnout na mezinárodní tempo. Co s tím?
Myslím si, že každý by měl přijet z klubu víc připravený a na všem pracovat, sám na sobě. Potom by to mělo být lepší.
Jak vidíte svoje naděje na nominaci do Kanady? Jak vnímáte svoji pozici?
Těžko říct, jakou mám pozici. Ale snažil jsem se makat, dělat, co trenéři chtěli, poctivě pracovat a doufám, že se tam dostanu. Udělám pro to všechno.
Je to velká motivace?
Jasně, je to velká motivace. Tam už je Kanada, Amerika... Jestli to vyjde, bude to parádní turnaj.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Jak vám vůbec seděl přesun do Boleslavi po životní stránce?
Pro mě to nebylo jednoduché, rodiče mi určitě chyběli. Teď mi pomohlo, že brácha hraje v Liberci, takže to máme k sobě kousek. Kluci mě přijali v pohodě a nemůžu si na nic stěžovat.
Je to docela dobrá náhoda, že jste se s bratrem Romanem sešli kousek od sebe, že?
Jo, je to dobrá náhoda, že to máme takhle kousek. Já se určitě budu jezdit dívat na jeho zápasy. Je paráda, že jak nejezdím teď tak často domů, tak mám tady aspoň bráchu.
Ve středu dal první gól proti Budějovicím. Nebyl jste na zápase?
Nebyl jsem se tam podívat, protože jsme měli trénink. Ale viděl jsem to ze záznamu. Hezký gól (usmívá se).
Jak moc jste v kontaktu?
S bráchou mám skvělý vztah, pořád si píšeme každý den, bavíme se spolu. Je to parádní.
Co nejvíc probíráte?
Určitě hokej. A potom i co se děje normálně během dne, co jsme zažili a tak.
Je v Benátkách spokojený?
Nerad mluvím za druhé, ale v Kanadě to měl těžké. Byl zraněný, takže to nebylo úplně růžové. Ale jak šel do Benátek, tak si myslím, že se zvedl. Teď musí po zranění hodně hrát. Řekl bych, že se tam má dobře. Působí spokojeně.
Chtěl byste si s ním zahrát v jednom týmu?
To by byla určitě paráda. Je to i takový můj sen, že bychom se spolu jednou někde sešli. Bylo by to výborné.
Už jste se o tom někdy bavili?
Jo, určitě jsme si to říkali. Ale jen tak jsme nad tím polemizovali, že by to bylo hezké.
Na Vsetíně?
Třeba (usmívá se). To je jedno kde. Hlavně kdybychom hráli spolu a dařilo by se.
Máte podobnou vizi jako on, zkusit Kanadu?
Určitě mám. Bylo by fajn zkusit zahraničí.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
