Milan Toman chce vytáhnout Mladou Boleslav zpět mezi elitu. A inline hokej bere už jen jako koníčka
Do Mladé Boleslavi přišel v říjnu, aby elitnímu prvoligovému celku pomohl k návratu do nejvyšší soutěže. Milan Toman (na snímku) přitom ještě v loňské sezoně v dresu Kladna proti Bruslařskému klubu nastupoval. A vlastně se spolupodílel na jeho pádu. "Byl to prostě náš soupeř, to je celé. A dnes? Zatím mi v Boleslavi na pozdrav odpovídají," říká třiatřicetiletý obránce, který během kariéry sbíral zkušenosti také v Českých Budějovicích, Spartě nebo Znojmě. "Teď jsem v Mladé Boleslavi a jsem tu rád. Vždyť hokej se hraje pořád na ledě a puk je všude černý,“ směje se.
V čem tedy spatřujete největší rozdíl?
"Některé momenty jsou v prvoligových zápasech nepředvídatelné. Hráči jsou schopni na vás třeba ve dvou vlétnout do rohu. Také se tu hodně bruslí. V první lize hraje spousta mladých kluků a ti po letě pořádně létají."
Trvalo dlouho, než jste prvoligovému hokeji přivykl?
"Myslím, že můj přechod z extraligy do první ligy proběhl bez komplikací. Hokej se snažím hrát pořád stejně. U mne to bylo spíš tak, že jsem přes léto nic moc nedělal, takže jsem to potom musel dohnat. A teď už se s kluky připravujeme na závěr soutěže."
Ještě loni jste přitom byl v Kladně a vlastně jste Mladé Boleslavi "pomohl" do baráže. Dostal jste to ve městě Škodovek pocítit?
"Zatím mi tu na pozdrav odpovídají (směje se). V poslední době snad i fanoušci vidí, že na ledě odvádím nějakou práci. Věřím, že jsou se mnou spokojení. Ale že bych loni někomu někam pomáhal? Zkrátka Mladá Boleslav byla soupeř a hrál jsem proti ní nastupoval tak, jak proti všem ostatním protivníkům. Stejně tak hraji momentálně za Mladou Boleslav. Nelze dělat rozdíly."
Přesto - vyslechl jste si nějaké narážky?
"Něco takového asi proběhlo, ale přiznám se, že na to moc nejsem. Já takové věci příliš nesleduji. Nejsem v Boleslavi první týden, takže jsme si s týmem prošli obdobími, kdy nás lidi plácali po ramenou a jindy zase nadávali. Ale za ty roky, co jsem u hokeje, už tohle dávám stranou. Tohle je především věc diváků, kterou jim nemůžeme brát."
Jak byste popsal roli, kterou v týmu zastáváte?
"Máme docela vyrovnaný tým a podle toho jsou i poskládané jednotlivé pětky. A moje role? Chodím hodně na přesilovky, takže se ode mne určitě čeká, že bych týmu měl pomoct. Kvůli tomu mě vlastně Boleslav brala. Věřím, že se jí v tomhle případě nějakým způsobem vyplatím, stejně jako další zkušenější hráči."
Cítíte na sobě větší zodpovědnost za výsledky?
"Každý, kdo něco dělá, to chce dělat co nejlépe. Nikdo mi nemusí říkat, jestli mám větší nebo menší zodpovědnost. Myslím, že jsem toho v hokeji odehrál už dost, takže na tohle nekoukám. Jestli mám pozici, že chodím na přesilovky, nebo se mám na ledě jen s někým srážet… to mi problém nedělá. Je nás v týmu sice pár starších hráčů, ale dnešní hokej je tak vyrovnaný, že dobře musí hrát dvacet lidí. Nemůžete spoléhat na pár vyvolených. Dnes musí hrát opravdu celý tým, jinak se úspěch nedostaví."
Úspěchem pro Mladou Boleslav bude návrat zpět mezi hokejovou elitu. Projevuje se to v klubu výrazně?
"Víte, každý tým má nějaký cíl. Někdo jde dolů, tak se chce samozřejmě vrátit. Pak jsou týmy, co bojují o play off, a pak další, které se chtějí zachránit… Cíl má každý a rovněž každý do sezony s nějakým očekáváním vstupuje. Takže si myslím, že náš úkol je naprosto v pořádku. Kdyby člověk před sebou žádný cíl neměl, nemusel by hokej vůbec hrát."
Mladá Boleslav patří k nejsledovanějším týmům soutěže. Je to v zápasech poznat?
"Ano. Jsou týmy, které jsou před a po zápase s námi schopny prohrát 0:10, ale proti nám se vybičují k enormním výkonům, kdy padají po ústech do střel. Pro ostatní týmy, hlavně ty ze spodku, je trošku svátek, když mají na programu utkání s Boleslaví. Přinutí se k jiným výkonům, než když hrají mezi sebou. Ale pro nás je to lepší. Alespoň ty zápasy za něco stojí."
Je tohle i případ listopadového utkání s Berounem, který vás porazil 3:0?
"Může to tak být."
Co se děje v kabině Mladé Boleslavi, když tým prohraje s papírově slabším soupeřem ze dna tabulky?
"Není to samozřejmě nic příjemného. Na druhou stranu, kdo na zápase s Berounem byl, viděl, že jsme měli asi šedesát střel a trefili pět nebo šest tyček. Jednou za sezonu se může stát, že gól prostě nevstřelíte. A to se zrovna stalo v utkání s Berounem. Ten den bychom branku nedali asi do půlnoci, přestože osmnáct minut z dvaceti jsme strávili v jejich pásmu. Bohužel tenhle zápas bychom prohráli asi s každým a vyšlo to zrovna na Beroun. Ale říkám, stát se to jednou za sezonu může a neviděl bych v tom problém. Nedá se říct, že by nás soupeř přehrál."
Stáli si držíte první místo. Je pro vás hodně důležité, nebo se začínáte pomalu připravovat na vyřazovací boje?
"Je to tak, jak jste řekl. Mladou Boleslav v první lize každý sleduje, takže se snažíme vyhrát každý zápas. To je jasné. Od toho se pak odvíjí i to, že chceme zůstat na špici tabulky, ideálně na prvním místě."
Sledujete po zápase, jak si vedli vaši konkurenti v čele s Olomoucí nebo Ústím nad Labem?
"Přiznám se, že já moc ne, ale kluci to určitě sledují. Zapnou si internet a řeší to. Je to ale normální, člověk se vždycky podívá, jak hrály týmy okolo něj."
Jaké rozpoložení aktuálně panuje v kabině Mladé Boleslavi?
"Ve středu jsme tentokrát neměli zápas, takže jsme tři dny za sebou trochu víc trénovali. Myslím, že všechno běží tak, jak má. Podle mne máme v týmu momentálně pohodu a také dobrou partu. Od doby, kdy jsem přišel, v tomto nespatřuji žádný rozdíl."
To může být v závěru soutěže vaše velká devíza, že?
"Přesně tak. Kdyby to mělo být jinak, tým by nefungoval. Jak jsme se bavili o tom, že kvůli vyrovnanosti hokeje musí hrábnout dvacet lidí, tak i dobrá parta tomu velice napomáhá. A play off, kde se láme chleba, to platí dvojnásob."
A jak to vypadá s vašimi střídavými starty v extraligových Českých Budějovicích?
"Střídavé starty asi stále platí, ale už do Českých Budějovic nejezdím. Bylo v plánu, že tam budu jezdit častěji, ale to už padlo. Momentálně je to věc obou klubů, já to neřeším. Soustředím se na sezonu v Mladé Boleslavi."
Kromě ledního hokeje hrajete také inline hokej, ve sbírce máte dokonce zlatou medaili z MS 2007 organizace FIRS. Vzpomínáte někdy?
"Spíše v létě, když se s kluky potkáme a jdeme si zatrénovat nebo zahrát. Občas na to naběhne řeč, ale nijak moc to nepitváme. Nějaký sentiment se nekoná. Všichni pořád něco děláme, takže nějaké velké vzpomínky? Na ty je ještě brzy."
Naposledy jste vyhrál titul s pražskou Slavií. Máte v inline hokeji ještě nějaké ambice?
"Inline hokej vnímám jako součást přípravy na sezonu. Začal jsem ho hrát proto, že mě jedno léto trápil poraněný kotník a nemohl jsem běhat. Tak jsem začal hrát inline hokej a chytl mě natolik, že ho hraji už snad patnáct let. Když člověk jde hrát, chce samozřejmě vyhrát. Ale není mi dvacet, abych šel do inline hokejové sezony s nějakými cíli a po prohraném utkání brečel. Už v tomhle ohledu nemám žádné ambice, jen se tím vyloženě bavím. Inline hokej je pro mne hezké zpestření a fajn příprava na sezonu."
Foto: www.bkboleslav.cz
Share on Facebook
