Jak dvakrát skolit Mountfield? Když vedete, hraje se lépe, hlásí Svačina
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Čekal to málokdo, ale po dvou utkáních na hradeckém ledě mají Oceláři dvě výhry. Což před odvetami znamená velmi slibnou pozici. Svěřenci trenérů Varadi a Zadiny zaskočili Východočeši čtvrteční úvodní výhrou, ve druhé bitvě domácí zabrali, jenže duel dopadl podobně. Zase se radovali hosté. "Po prvním vítězství jsme si říkali, že máme na to, abychom zvládli i druhé utkání. Je skvělé, že se to povedlo. Ale nic nekončí. V Třinci to bude znovu padesát na padesát," povídá útočník Vladimír Svačina.
Šikovný bruslař našel pevné místo ve formaci s Jiřím Polanským a Martinem Adamským, Svačina se tentokrát pasoval do jedné z hlavních rolí duelu. Už v páté minutě otevřel skóre, když ho do průniku hezky vyslal Vladimír Roth. Někdejší reprezentant dokázal procpat puk za Rybára, čímž dal Ocelářům velkou výhodu. Na konci první třetiny pak Svačina ještě přidal asistenci na vítěznou trefu Erika Hrni. Hlavní porce pochvaly ale podle něj náleží Šimonu Hrubcovi. "Ve dvou zápasech dostal od Hradce jen dva góly, to je neskutečné," chválí svého brankáře.
Čekali jste, že v Hradci Králové dokážete vyhrát obě utkání?
Popravdě, šli jsme zápas od zápasu. Když se nám povedl první, tak jsme si říkali, že máme na to, abychom zvládli i ten druhý. Jsme za to strašně rádi. Ale série může být ještě hodně dlouhá. Je to jen 2:0, hraje se na čtyři vítězství. Víme, že domácí utkání budou těžká, nic není rozhodnuté. Doma to s nimi bude padesát na padesát.
V obou duelech jste začali lépe, díky vaší trefě jste šli do vedení i ve druhé bitvě. To byl určitě jeden z klíčů k úspěchu Ocelářů, že?
Vláďa Roth mi to tam parádně nahrál a naštěstí to tam spadlo. První gól vždycky udělá strašně moc. Nás to uklidnilo. Druhá třetina nám sice moc nevyšla, ale dalo se tušit, že do toho domácí dají všechno. Že po nás zkusí ještě víc chodit. Naštěstí jsme pak vstoupili do třetí třetiny úplně jinak.
Mountfield zdobily v minulých kláních parádní přesilovky, proti vám ale Východočeši neproměnili ani jednu. Čím jste soupeře eliminovali?
Máme strašně dobré obranáře. Hradec sice přesilovky umí, má je nejlepší v soutěži, ale my zase procentuálně máme nejlepší oslabení. V tomto ohledu je to trošku souboj. My se musíme snažit, aby těch oslabení bylo co nejméně. I v tom druhém utkání je to dávalo na koně, pro Hradec to je pomalu jediná šance, jak by nás mohli přehrát. Ale klobouk dolů, jak naši kluci brání. To je úplně šílené.
A všechno skvěle v bráně jistí Šimon Hrubec, co říkáte?
O tom se ani nebudeme bavit. To je kapitola sama o sobě. Šimon nás drží celou sezonu, v play off to úplně vygradovalo. V Hradci dostal ze dvou zápasů jen dva góly, to je něco neskutečného.
Cítíte, že máte víc sil? Ačkoli Hradec v porovnání se čtvrtečním zápasem přidal, znovu jste působili živějším dojmem.
Ve čtvrtfinále jsme hráli sedm utkání, oni hráli také sedm. V tomhle bych to tak nějak neviděl. Série s Pardubicemi nás stála spoustu sil, je čtvrtfinále také. Ale řekl bych, že se mohlo promítnout naše vedení. Pokud dáte první gól, hraje se lépe. Když od začátku vedete a nemusíte dotahovat, psychika je nahoře. Myslím, že nám paradoxně pomohl sedmý zápas s Pardubicemi. Všem nám to napadalo, všechno se to nakoplo a rozjelo. Podle mě z toho teďka těžíme.
Ohlas se Šimonem Hrubcem
Mountfieldu moc nejdou vstupy do utkání. Je z vaší strany součástí taktiky, že na soupeře nastoupíte a zkusíte z toho vytěžit vedoucí branku?
Né, vůbec. Taktika je snažit se dát první gól. A hlavně makat dobře dozadu. My si spíš říkáme, že jestli dáme první gól hned na začátku, nebo třeba až v 50. minutě, tak je to úplně jedno. Důležité je mít o gól navíc na konci zápasu. Do utkání jdeme s tím, abychom neinkasovali a dobře to zvládli v defenzivě.
V obou zápasech jste se prosadili z přesilovek, ve druhém utkání takhle Erik Hrňa zařídil vítěznou trefu. S tím jste asi spokojeni, že?
Naštěstí ano. Kuba Petružálek mi tam parádně vystřídal, já skočil do hry čerstvý. Kluci z Hradce už byli unaveni, hráli to skoro celé dvě minuty. Dostal jsem puk, nikdo na mě nešel. Viděl jsem tam Erika, jak se hezky otevřel. Roman Vlach to na něj pustil, gólman podle mě myslel, že Vlašák bude střílet z prostředka. Tak se na Erika vůbec nepřesunul a Hrňa to zakončoval do prázdné. Myslím, že moc hezky sehrané.
V závěru při power play domácích jste trefil tyčku. Neměl jste strach, aby to nebyl zlomový moment?
Ani ne. Já věřil, že už to urveme. Zbývalo 20 sekund do konce. Zachytil jsem puk a pohlídal si, aby to nebylo zakázané uvolnění. Každý, kdo na ledě někdy byl, tak ví, že trefit prázdnou bránu není sranda, když na metru přede mnou stojí borec s bruslemi a hokejkou. Jasně, chtěl jsem dát góla. Ale hlavně jsem chtěl nahodit, ať je puk co nejdál od naší brány.
Před odvetami vedete na zápasy 2:0, což je skvělá výchozí pozice.
Určitě. Ale hraje se dál. V semifinále nejde podcenit vůbec nic. Led je všude stejný, budeme hrát akorát na jiném zimáku. Jasné, fanoušci nás doma poženou. Ale zase se bude začínat 0:0, může to dopadnout jakkoli. Nic není rozhodnutého. My nebudeme měnit vůbec nic, chceme hrát pořád stejně. Věřím, že šance přijdou. A že doma uspějeme.
Sestřih utkání
Share on Facebook
