I kdybych už další zápas nehrál, je to pro mě nejvíc! popisuje Gulaš

Foto: Alena Zapletalová

17. května 2019, 23:11

Marek Hedbávný

(BRATISLAVA, od našeho zpravodaje) Při každém střídání na něm bylo vidět, jak si zápas s Italy užívá. Věčný smolař Milan Gulaš, který přišel kvůli zranění o olympiádu a dosud nehrál ani na MS, se dočkal.

Po desítkách startů v Euro Hockey Tour (a v dalších přípravných duelech) si konečně zahrál na velkém turnaji. A hned v osmé minutě skóroval!

Jak jste si to užil?
Totálně. Totálně jsem si to užil. K tomu jsem hrozně rád, že jsme to zvládli. Chtěl bych hrozně poděkovat klukům z lajny, kteří mi pomohli, abych se rychle dostal do zápasového tempa. Jsem taky rád, že jsme tu mohli oprášit kombinace s Kubaldou (Dominikem Kubalíkem, pozn. redakce).

Mohlo to dopadnout lépe?
Tak zvládli jsme zápas, vyhráli jsme. K tomu vstupu... Italové neměli co ztratit: dobře nás napadali, dobře bruslili. Vytvářeli jsme si tam plno šancí, ale je potřeba, abychom se ještě víc tlačili do koncovky. Jinak jsme ten zápas, myslím, zvládli dobře. Chybičky tam sice byly, ty jsou ale v každém utkání.

A jak jste se cítil vy sám?
Před zápasem jsem se toho trošku obával. Ale musím říct, že jsem z toho nakonec byl sám překvapený. První dvě třetiny se mi hrálo dobře, takže ty obavy byly zbytečné. A myslím, že každým dnem to bude mnohem lepší.

Váš gól se nakonec ukázal jako vítězný.
Však mě znáte... Je to úplně jedno, kdo ty góly dává. Důležité jsou tři body do tabulky. Ony tyhle zápasy někdy nejsou až tak jednoduché, jak se říká. Neměli co ztratit. 

Cítíte, že je ten gól pro vás důležitý? Hrál jste po víc než měsíci.
Samozřejmě – něco se ode mě očekává, nějakou tu úlohu v týmu bych měl plnit. Takže jsem rád, že to netrvalo dlouho a že jsem mohl pomoci klukům k vstupu do zápasu. Hrozně si toho vážím. Ale pořád mám obrovský respekt. Zítra potřebuju pořádně zregenerovat a hned v neděli je další zápas s Rakouskem.

Dominik Kubalík vám prý donesl puk.
Tak je to můj první gól na mistrovství. (usměje se) Asi mi ho tam teď kluci připraví. A pak bude někde pořád vystavený.

Běžela vám před zápasem hlavou ta smůla, která vás dosud provázela?
Abych řekl pravdu, před zápasem jsem se tohle snažil nevnímat. Nechtěl jsem být nervózní, nechtěl jsem si na sebe klást tlak. Šel jsem do risku, to si můžeme říct na rovinu. Padlo to na mě až při hymně. Vzpomněl jsem si na všechny ty roky. A na všechny ty věci, co se staly... Byl to úžasný pocit a já si toho ohromně vážím. I kdybych už na tomhle turnaji neměl nastoupit do dalšího zápasu, tohle je pro mě nejvíc.

Měl jste při hymně husí kůži?
Měl. Celou dobu. Když si vzpomenu minulý rok na tu olympiádu...

Dojalo vás i to, že se během zápasu na kostce objevila vaše rodina: manželka a děti?
Všiml jsem si. Úžasné, hrozně jsem se smál. I za ně jsem rád. Malej už to vnímá a hodně si to užívá. A malá? To je takový můj miláček. Prostě bomba. Bomba.

Syn byl prý jedním z těch, který řekl: Tati, chci tě vidět v českém dresu. Asi stálo za to ho poslechnout, že?
Bezesporu. K tomu asi není co říct. (usměje se)

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz