Vyždímaný Rolinek po záchraně Dynama: Měli jsme stažené zadky
Foto: Petr Kozelek, piratichomutov.cz
Pardubice po hodně nepovedené základní části i skupině o umístění začaly v baráži o setrvání v Tipsport extralize výborně a už po devíti kolech slaví záchranu. Ke zdárnému konci dovedl mužstvo zkušený kapitán Tomáš Rolinek, jenž si po rozhodujícím vítězství v Chomutově výrazně oddechl.
Tomáši, jaké jsou vaše momentální pocity?
Jsme strašně šťastný. Přál jsem si to ve dvanáctém zápase ukončit a být v extralize. Povedlo se to dřív. Musím smeknout. Semkli jsme se a asi jsme se od prvního zápasu i báli, že můžeme pro lidi i pro město přijít o extraligu. Klobouk dolů před kabinou. Některé zápasy jsme byli horší, ale počítají se body. Zvládli jsme to v devíti zápasech.
V Chomutově jste prohrávali po úvodní třetině o dva góly. Co se pak změnilo?
V prvních dvou třetinách to bylo stejné jako v Kladně. Měli jsme v hlavě, že se nic nemůže stát, jsme dobrý a nemůžeme prohrát. Byli jsme na hrušce. Měli jsme laxní přístup a nebyli jsme připravený na začátek. Prohrávali jsme, byl to divoký a divný zápas. I když jsme pak vedli, nehráli jsme zodpovědně. Pořád tam byl červíček, který říkal, že o výhru můžeme přijít.
„Měli jsme do baráže stažený zadek. Nejde všechno prohrávat, pak lusknout prstem a vyhrávat v baráži.“
Základní část ani play out se vám nepovedlo. Kde se to ve vás vzalo v baráži?
Mám na to svůj názor. Když to řeknu rychle a v emocích po vítězném zápase... Měli jsme do baráže stažené zadky, protože jsme mohli přijít o extraligu. Není to legrace vědět dva měsíce dopředu, že jdete do baráže. Všichni říkali, že aspoň máme čas se připravit. Jenomže nejde všechno prohrávat, pak lusknout prstem a vyhrávat v baráži. Chtěli jsme vyhrávat i v základní části, abychom se dostali do tempa, ale nepovedlo se nám. Všechny jsme překopali a postavili na hlavu. Bylo to vidět i v Radegast indexu, obětavost v týmu prostě byla.
Jak velká je to pro vás teď úleva?
Obrovská. Pro mě a pro Petra Sýkoru to je neskutečný pocit. Nedá se to srovnávat třeba s play off. Je to boj o přežití celého klubu a fanoušků.
Kolik vás druhá baráž v kariéře stála sil?
Fyzicky je člověk zvyklý na nějakou zátěž, třeba v reprezentaci jdou taky zápas rychle za sebou, ale baráž bere psychické síly. I když jsme měli v průběhu nějaký náskok, pořád se bojíte, že o to lusknutím prstu můžete přijít. Stačí prohrát jeden nebo dva zápasy a může se to všechno srovnat. Pořád se člověk bojí.
Před baráží jste v 58 zápasech pouze třináctkrát vyhráli. Kdy jste měl pocit, že mužstvo zvládne vyhrávat?
Není legrace prohrávat a pak si najednou myslet, že to v baráži půjde. Nám se to povedlo, ale měl jsem z toho hrůzu. Měli jsme sice čas, ale prohrávali jsme a měli hlavu dole. Hádáte se v kabině, aby se tým nastartoval. Zkoušíte to po dobrém, po zlém, ale nic nefunguje. Prostě se to vzalo ve strachu. Báli jsme se, že může přijít neštěstí pro tým i město. Hráli jsme týmově. Nikdo nevyčníval, třeba jedna lajna nebo hráč. Všichni dávali góly, všichni bránili a odehráli jsme to poctivě.
Foto: Jan Pidrman, piratichomutov.cz
Jak bylo náročné naladit kabinu do bojů o všechno?
Bylo to hodně těžké, protože se měnili i hráči, kterých se nám protočilo hodně. Pořád se zkoušelo a hledal se záchytný bod, od kterého se zvedneme. Nedařilo se nám to, a to ani v play out proti týmům, kterým o nic nešlo. Snažili jsme se hrát hokej, ale nešlo to. Do baráže jsme šli se staženým zadkem, to řeknu teď v emocích. Nějakou analýzu si můžu promyslet a říct ji později.
Pomohlo vám, že jste urvali první barážový duel proti Českým Budějovicím?
Ano. Stejně i druhý zápas v Kladně. Domácí tam sice byli lepší, přehráli nás a měli i šance, ale vyhráli jsme 5:0. Takové zápasy nám vlily pozitivní emoce, do každého hráče jednotlivě, takže jsme si začali věřit. Do tohoto zápasu s Chomutovem jsme hráli výborně i v oslabení, které jsme obětavě bránili a nedostávali jsme v něm góly. Přesilovky nám začaly vycházet. Když jsme byli všichni na zápasy připravení emocemi a nažhavení, dařilo se nám.
Říkáte si, že kdyby základní část vypadala jako baráž, ani byste ji nehráli?
Celá sezona je divná. Nedá se to říct. Kdybychom takhle hráli… Nechci to takhle říkat. Přešlapovali jsme, dělali jsme divné kroky. Od ledna nebo od února už jsme směřovali do baráže.
„Nejsem ani tak fyzicky jako psychicky vyčerpaný a totálně vyždímaný.“
Mohl byste srovnat vaše zkušenosti ze dvou baráží?
Minule jsme hráli do posledního zápasu. Tentokrát jsme měli náskok, ale já osobně jsem měl ještě o to více stažený zadek. Věděl jsem, že se může stát cokoliv. Stačí jednou prohrát. Nechci to ani nijak srovnávat. Obě baráže byly hodně náročné. Nejsem ani tak fyzicky jako psychicky vyčerpaný a totálně vyždímaný.
O kolik let jste zestárl?
Ještě jsem celkem mladý, i jsem se tak cítil, ale o hodně.
Jelikož už máte záchranu jistou. S čím půjdete do dalších duelů?
Uvidíme až v pátek, jakou trenér postaví sestavu. Teď už jenom nechceme dostat nějaké příděly a odehrát závěr slušně.
Byl jste kapitán na mistrovství světa 2010 a teď v baráži. Co bylo horší?
To je těžká otázka. Jednoduší je to mistrovství světa. Je to na jeden zápas, ve kterém se může stát cokoliv. Což nám se povedlo, když jsme překvapili celé mistrovství. Vyšlo to. Tady člověk musel být tři nebo čtyři týdny nažhavený a připravený od prvního střídání. Tam to bylo jenom o čtvrtfinále, semifinále a finále. V baráži je obrovská zodpovědnost za všechno. Asi si toho na sebe nakládám i moc, ale nechtěl jsem být podepsaný pod tím, že se spadne v takovém hokejovém městě.
Share on Facebook
