Výhra na dvě lajny? Zvládli jsme to bravurně, líčí maturant Janeček
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Junioři Pirátů už před posledním odehraným duelem skupiny B ztratili šanci na play off, ale přesto předvedli v Mladé Boleslavi nevídaný kousek. S jedenácti hráči do pole ukopali těsné vítězství, a to hlavně díky povedené prostřední třetině. Dlouhé čekání na gól hned dvojnásobně ukončil Michal Janeček.
Michale, jaké bylo odehrát utkání na jedenáct hráčů?
Byl to pro nás hodně složitý zápas, protože jsme hráli na dvě lajny. Máme strašně moc zraněných a nemocných, navíc kluci z dorostu hráli za dorost a třeba Martin Berčík hrál v jiném klubu. Nakonec jsme to zvládli bravurně, hráli jsme dobře odzadu a využili jsme protiútoky, které jsme měli. Nakonec to vyšlo, za což jsme moc rádi.
Na začátku jste rychle prohrávali o dva góly. Nebáli jste se debaklu?
Ze začátku to vypadalo špatně, ale potom jsme se semkli a hodně nám pomohl snižující gól na 1:2, kdy Pepa Koláček proměnil unik. Tenhle gól nás nakopl a dal nám na konci první třetiny šťávu.
Co bylo v konečném součtu rozhodující?
Druhá třetina, ta byla nejlepší, jakou jsme tuhle sezonu odehráli – vyhráli jsme ji 4:0. Soupeř měl nějaké šance, ale nepouštěli jsme ho do vyložených šancí, protože jsme si výborně přebírali hráče a výborně blokovali střely. Šli jsme si za vítězstvím tvrdě i na dvě lajny.
„Druhá třetina byla nejlepší, jakou jsme tuhle sezonu odehráli.“
Vy jste prostřední dějství gólově orámoval. Jak situace vypadaly?
Byli jsme rádi, že jsme hned na začátku druhé třetiny srovnali, protože jsme za chvilku přidali na 3:2. U srovnávacího gólu Adam Popelka výborně zaforčekoval a vypíchl soupeři puk. Jeli jsme dva sami na bránu, on mi přihrál a já dal gól na vyrážečku. V závěru třetiny zase Pepa Koláček vypíchl puk, přihrál na Popela a já jsem jeho ránu sklepl mezi betony.
Před brankovištěm se cítíte dobře, že?
Jo, jo. V přesilovkách chodím výrazně před branku, protože jsem velký a soupeři se mnou mají problém, takže se tam snažím operovat.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Zůstaňme ještě u duelu v Boleslavi. Nedocházely vám ve třetí třetině síly?
Naštěstí nám pomohlo jejich vyloučení, protože jsme měli pět minut přesilovku. Takže jsme na začátku třetí třetiny hráli čtyři minuty proti čtyřem a mohli jsme si odpočinout, než přišel jejich závar ve zbylých šestnácti minutách zápasu. Sice Bolka ze začátku snížila, ale potom jsme hru výborně kouskovali, jak nám říkali trenéři, a hru jim nabourali.
Normálně se tým v dlouhé přesilovce vydá. Vaše taktika ale byla jiná…
Jo, jo, to byla. Chtěli jsme si to hlavně pohlídat. Nemuseli jsme dát gól, takže jsme se o to ani nijak výrazně nesnažili. Ani jsme v ní neměli moc šancí, přestože trvala čtyři minuty. Občas jsme tam sice zablbli, protože se házely nějaké zbytečné přihrávky křížem, ale potom jsme naštěstí díky gólu na 3:5 spadli nohama na zem. Závěr jsme odedřeli parádně.
Jelikož jste čekal na juniorský gól od 30. listopadu, udělal vám velkou radost?
Měl jsem velkou radost, že mi to tam konečně spadlo. Nemám celkově úplně špatnou sezonu, ale gólů jsem mohl přidat více. V celku je to ale v pohodě.
Pojďme se podívat na celou juniorskou sezonu. Jaká byla?
Spoustu zápasů jsme si pokazili zbytečnými obraty. Vedli jsme, ale pak jsme prohráli. Hlavně v superpoháru jsme měli dva takové zápasy, takže jsme mohli v klidu hrát play off. Pokazili jsme si zápas proti Salcburku a pak v Budějovicích, kde jsme vedli i 3:0. Potom už jsme na to nedosáhli. Vzhledem k tomu, v jaké jsme hráli občas sestavě, to špatně nehodnotím, i když výsledek týmu určitě mohl být lepší. Měli jsme na víc.
Co byly klíčové faktory, které vám prohrály zmíněná utkání?
Asi nesoustředěnost a takové věci. Přestali jsme hrát jednoduše, což nám předtím neslo ovoce. To nám potom scházelo, začali jsme hrát složitě a soupeř to hned potrestal. Tím se dostali na koně a zápasy nám otočili.
„Spoustu zápasů jsme si pokazili zbytečnými obraty. Vedli jsme, ale pak jsme prohráli. Mohli jsme v klidu hrát play off.“
Jak bylo těžké zaplnit pozice hráčů, kteří odešli anebo pravidelně nastupovali v seniorech?
Jsou to klíčoví hráči, kteří by týmu určitě pomohli, kdyby hráli většinu zápasů. Bohužel jsme se s tím museli vypořádat bez nich. Vždycky, když hráli, bylo to znát a na hře cítit. Škoda, že nehráli více zápasů. Ale dorostenci – Jirka Kulich a Táda Svoboda –, kteří za nás hráli nejvíce, dřeli a svoje si odehráli. Oba jsou šikovní a mají všechno před sebou.
Jako ročník 2000, pro který končí mládežnické soutěže, tušíte, co bude dál?
Zatím nevím, to budu řešit až po sezoně. Prioritou je pro mě teď maturita, na kterou teď přepnu. Myslím, že se všichni kluci po posledním zápase budou soustředit na školu, když nevyšlo play off, protože de facto půlka týmu letos maturuje.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
