Všechno pro hokej v Havířově! Naděje umírá poslední, burcuje Kočí
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Havířov se aktuálně potýká s velmi náročnou situací, jelikož A-týmu hrozí sestup z první ligy a mládežníkům z extralig. Obránce Fabien Kočí pravidelně bojuje za prioritní juniorku, která se zvedla úspěchem pod Krušnými horami, i v seniorském mužstvu, kde nikdo nic nevzdává, ač je to psychicky náročné.
Jak prožíváte aktuální sezonu?
Není to lehké, jelikož v mužích i v juniorce zatím padáme. Všichni to chceme zachránit, takže to pro nás není vůbec lehké. Já se víc než na osobní hledisko soustředím na týmový úspěch, protože v Havířově nikdo nechce spadnout do nižších lig. I dorost má vlastně problémy. Všichni to máme nastavené stejně a upřednostníme týmový výsledek před tím individuálním.
Zvládáte to psychicky?
Snažím se pořád myslet pozitivně a věřit, že se to zlomí. V juniorce už se to láme a podáváme lepší výkony. V mužích se hra odvíjí lépe a určitě máme lepší herní projev, než jsme měli třeba před měsícem, ale pořád tomu chybí body. Teď jsme sice porazili Třebíč, ale jsou tam zápasy, které musíme vyhrát, protože už chybí snad jenom dvanáct kol. Každý bod je důležitý.
Je v klubu hodně cítit, že se celkově příliš nedaří?
Je tam cítit ten tlak, máme ho v hlavách, ale na nás vlastně tlak nikdo nevyvíjí. Já tlak cítím, ale že by mi někdo za něco urazil hlavu, to ne. Všichni víme, že to je vážná věc. V juniorce je menší tlak, protože je to jenom sedm bodů, ale v mužích už je mezera obrovská.
Vnímáte ještě v A-týmu vůli zvrátit nepříznivou situaci?
Určitě. Tam se jasně řeklo, že se nic nevzdává. Zůstává dvanáct zápasů, takže je ve hře 36 bodů. Dokud nebude všechno ztracené, my se o to budeme rvát, naděje umírá poslední a my věříme. Nic jiného nám ani nezbývá.
Jak na to reagují fanoušci?
Fanoušků je méně oproti době, co si pamatuju jako dítě. Za to si ale můžeme sami, musíme si našimi výkony říct o jejich podporu. Samozřejmě chodí nějací diváci, podporují a je tam i několik desítek, které opravdu fandí. Všichni si jich vážíme. Teď si musíme jejich přízeň vybojovat.
„Dokud nebude všechno ztracené, my se o to budeme rvát, naděje umírá poslední a my věříme.“
Na druhou stranu, vy si užíváte prostor, který v juniorce i áčku dostáváte, ne?
Určitě si toho vážím. Jsem rád, že jsem jeden z těch, kterým se splnilo, že hrají za muže i za juniorku. A jsem strašně rád za to, že to je tady v Havířově. Už i v mužích cítím větší důvěru, kterou od trenérů dostávám, než jsem měl loni, kdy jsem byl nováček. Letos už jsem tam druhým rokem, takže tam musím něco předvést a už to není jenom o tom, že jsem mladý. Priorita je pro mě pořád juniorka, kterou potřebujeme zachránit stejně jako muže. Já jsem pořád junior, takže juniorka je tuhle sezonu na první místě.
V juniorské extralize jste udělali důležitý krok. Jaký byl poslední hrací víkend?
V pátek jsme se ukázali, hráli jsme hodně dobře, ukázala se týmovost, hráli jsme jeden za druhého a padali jsme do střel. Byl to týmový výkon a obraz hry se líbil, vítězství jsme si ubojovali, protože jsme všichni věděli, že to bylo důležité. S Litvínovem bojujeme o baráž, takže to pro nás byly důležité body. V Chomutově to bylo jako den a noc, co se týče našeho výkonu. Jeden den jsme hráli výborně a druhý den to byl otřes, ale na konci jsme se vzchopili a co jsme dokázali za poslední dvě minuty, to jsem ještě nezažil. Byla to euforie. Bylo to šílené a skvělý pocit.
Foto: Michal Polák, hc-havirov.cz
Byli jste hodně namotivovaní na trip pod vrcholky Krušných hor?
Myslím, že jsme se všichni na zápasy dobře připravili. Měli jsme k tomu přizpůsobené i tréninky, abychom se cítili dobře. Všichni jsme věděli, jak je to důležité a měli jsme to i v hlavách, což nás nejvíc motivovalo. Věděli jsme, že Litvínov je kvalitní soupeř a má individuality, ale my jsme se na to dobře připravili.
Jaký byl zápas proti chemikům?
Litvínov na nás ze začátku hodně vletěl, my jsme ustáli první tlak a pak už to byl klasický juniorský hokej nahoru a dolů. My jsme využili přesilovky, což bylo důležité, a zároveň jsme dobře ubránili oslabení. Byl to udřený a vyrovnaný zápas. Oni udělali pár chyb, které jsme využili, a my jsme taky udělali pár chyb, které ale oni nepotrestali. Šlo se na krev.
„Oslavoval jsem tak, až jsem zakopl a vletěl do spoluhráčů hlavou napřed.“
Když jste dával podruhé na rozdíl dvou gólů, věřil jste, že už vyhrajete?
Když jsme dali branku na 3:1, bylo to dobré a trochu se nám ulevilo, ale pořád jsme věděli, že nás čeká ještě deset minut do konce a bude to boj. Trochu se nám ulevilo, ale věděli jsme, že se hokej hraje šedesát minut. Tak jako v Chomutově. Mohlo se stát cokoliv, ale hráli jsme zodpovědně od obrany a ubojovali jsme to.
V Chomutově to nevypadalo příliš dobře, ale v posledních dvou minutách jste předvedli parádní obrat. Co se tam stalo?
Piráti hráli strašně dobře do defenzivy a pak dali gól. My jsme do nich postupem času začali pořádně jít a ve třetí třetině se to zlomilo, protože jsme se o přestávce nahecovali v šatně. Řekli jsme si, že musíme zápas získat a navíc po předchozím výkonu nebylo možné, abychom takhle prohráli. Namotivovali jsme se a šlo cítit i z trenérů, že nám věří. Věděli jsme, že dáme alespoň jeden gól na remízu, abychom to pak uhráli v prodloužení anebo v nájezdech. Jak jsme srovnali, přišlo mi, že nám narostla křídla a byli jsme úplně jiný tým. My jsme 58 minut nehráli dobře, ale ve dvou minutách jsme hráli nový zápas. Lusknutím prstů to bylo úplně jiné.
Vy jste byl u dvou ze tří gólů na ledě. Jak jste to tam prožívali?
Mám na to dobrou vzpomínku: Oslavoval jsem tak, až jsem zakopl a vletěl do spoluhráčů hlavou napřed. Myslím, že jsme to prožívali šíleně, jako by to byl vtip. Byl to neskutečný pocit, všichni řvali a radovali se, byl to skvělý zážitek.
„Musíme udělat všechno pro to, aby se hokej v Havířově zachránil.“
Už se vám v sezoně povedlo udělat dva bodované zápasy v řadě, ale nikdy jste z toho nevstoupili do nějaké série, která by vám pomohla výš v tabulce. Mohlo by se to teď zlomit a vy přidáte i třetí a třeba čtvrtou výhru?
Doufám, že se přesně tohle stane. Máme tam týmy, které můžeme a dokážeme porazit (Kometu a Zlín). Hráli jsme s nimi vyrovnané výsledky. Máme všechno ve svých rukách a myslím, že pokud budeme hrát jako v pátek v Litvínově, mohli bychom šňůru prodloužit.
Na Litvínov vám chybí už jenom sedm bodů...
Ještě není nic ztracené. Všichni v Havířově bychom měli věřit a v trénincích i zápasech dělat všechno naplno. Musíme udělat všechno pro to, aby se hokej v Havířově zachránil.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
