Vrchlabí je taková Barcelona, vypráví Půlpán. Proč tedy odešel do Nové Paky?

Foto: Petr Čepek, BK Nová Paka

18. září 15:39

Pavel Mandát

Loni byl jedním z nejproduktivnějších hráčů Vrchlabí a snil o postupu do Chance ligy. Letos kývl na nabídku nováčka 2. ligy z Nové Paky, kde zároveň trénuje jeho otec. Aleš Půlpán otevřeně vypráví nejen o tom, co ho k tomuto kroku vedlo.

HokejkaTV

Z Vrchlabí k nováčkovi do Nové Paky. Co vás k tomuto kroku přimělo?
Hlavní roli hrálo to, že se otci povedl doslova mistrovský kousek, když postoupil s Pakou do 2. ligy. Přišel za mnou, že bude potřebovat pomoc. A za to, co pro mě celý život dělal, nemůžu říct: Budu hrát proti tobě, protože tady dostanu víc peněz. Volba tedy byla jasná, protože krev není voda. Na druhou stranu ho vnímám jako velmi kvalitního a progresivního trenéra, který má opravdovou touhu se vzdělávat, takže to nebylo jenom o tom, že jdu za tátou, ale i za skvělým trenérem, který je schopný svým zápalem nakazit hodně lidí.

Není to pro Vás málo? Přece jen ambice Nové Paky se momentálně s ambicemi Vrchlabí asi rovnat nemůžou…
Musím se přiznat, že mě doteď mrzí, že se nám s Vrchlabím nepodařilo postoupit. Chtěl jsem konečně něco vyhrát. Sešla se skvělá parta, šli jsme za tím. Každý, kdo mohl odevzdat svoje ego ve prospěch týmu, to udělal. Pro úspěch jsme dělali všechno. Rozhodly malinké detaily. Zůstane to ve mně dlouho, klukům držím palce, ať se jim to povede. Upřímně to přeji celé organizaci, protože to, jak fungují, by jim mohli v pár klubech Chance ligy závidět. Mrzí mě, že nebudu hrát o postup před skvělými fanoušky, jaké Vrchlabí má. Doufám, že na mě nebudou pískat, až jim dám pár gólů. Hodně mi jich psalo, že je mrzí můj odchod, ale že to chápou. Udělalo mi radost, že to chápou a že mi většina fandí i v Pace. Ale pozor, v Pace sice nemáme zatím tolik fanoušků, ale rozhodně se nemusí stydět za to, jakou atmosféru nám vytváří. I oni si uvědomují, že tady vzniká něco nového a chtějí fandění posunout na vyšší level. Všichni se tu učíme, jak to v téhle soutěži chodí. A v tom jsem si našel výzvu – jít do něčeho nového a formovat to od začátku. A musím říct, že ze všech lidí, ať už fanoušků nebo vedení, jsem doslova nadšený.

„Přišel za mnou, že bude potřebovat pomoc. A za to, co pro mě celý život dělal, nemůžu říct: Budu hrát proti tobě, protože tady dostanu víc peněz."

U Bruslařů se potkáváte s bratrem Tomášem. Byl i tohle jeden z důvodů, proč jste na nabídku kývl?
Ano. Byl to jeden z důvodů, který rozhodl.

Byl to váš společný cíl takto se sejít v nějakém týmu?
Popravdě jsem o tom nepřemýšlel, ale beru to jako příjemné pozitivum.

Foto: Petr Čepek, BK Nová Paka

Jaké to vlastně je, když vás trénuje otec? Je to pro vás v něčem odlišné?
Lidé se mě na to ptají často, ale nikdo mi nevěří, když mu řeknu, že v tom nic zvláštního nevidím. Všichni, kdo mě znají, vědí, že hraju 2. ligu, můj přístup k hokeji je profesionální a beru ho velmi vážně. Takže cokoliv táta řekne, to platí a nikdy by mě nenapadlo s ním například nesouhlasit. Když přijdu na zimák, nevnímám ho jako tátu, ale jako pana trenéra.

Řešíte společně hokej i mimo kabinu?
Téměř vůbec, protože na hokeji trávíme hodně času a maminka ani moje přítelkyně to víc poslouchat nechtějí. Tak se naše debata točí spíše kolem motocyklů.

Začátek sezony se vám povedl a z prvních dvou zápasů máte pět bodů. V čem vidíte vaši největší sílu?
Zatím se nám samozřejmě daří, ale sezona je dlouhá a ve hře je spoustu bodů. Naše největší síla je určitě v týmové soudržnosti a bojovnosti. Troufnu si říct, že jsme i dobře fyzicky připraveni a díky téhle kombinaci se nám povedlo oba dva zápasy otočit.

„Vrchlabí je taková Barcelona. Cokoli si vymyslíte, tak tam prakticky není problém." 

Kam byste to letos chtěl s Novou Pakou dotáhnout, jaké jsou vaše ambice?
Určitě play off a tam už se může stát cokoli. Samozřejmě je to velké prohlášení, protože skupina je neuvěřitelně vyrovnaná. Dalším cílem je dotáhnout na stadion co nejvíc lidí. A hlavně je na ledě bavit hokejem tak, aby na něj chodili v co největším počtu.

Nyní jste v kádru nováčka soutěže, dříve jste byl v mužstvu aspiranta na Chance ligu. V čem vidíte odlišnosti těchto dvou klubů?
Vrchlabí je taková Barcelona. Cokoli si vymyslíte, tak tam prakticky není problém. Vrchlabí je na 2. ligu extrém, takže se to těžko srovnává. Na druhou stranu musím říct, že v Nové Pace jsou podmínky na 2. ligu také nadstandardní. A vše tu funguje zatím nad očekávání velmi dobře. Co se týče tréninku, jeho intenzity a kvality, tak tam žádný rozdíl vůbec není. Co máme rozhodně v Pace lepší, je kabina a zázemí pro hráče.

Ve vašem hokejovém životopise už je toho zapsáno poměrně hodně. Působil jste i v 1. lize. Pomýšlíte na návrat do vyšší soutěže?
Na návrat do vyšší soutěže nepomýšlím. Rozhodně ne tak, že bych se tam usadil natrvalo. Důvodem jsou finance. Není mi už bohužel 18 let, abych si „mohl dovolit“ hrát hokej za pár tisíc. V minulých sezonách se však stalo, že mi Miloš Říha mladší v období marodky zavolal, zda bych jim nechtěl přijet pomoct. To bylo ještě v Litoměřicích. Vzal jsem si narychlo dovolenou a dorazil. Teď je na Slavii a telefon na mě má, takže určitě ví, že kdykoli dorazím, když mě samozřejmě Paka pustí.

„Co se týče náročnosti, je to úplně stejné jako Chance liga. Trénujete stejně, ale předtím musíte do práce."

Naprostá většina druholigových hráčů chodí také do civilního zaměstnání, předpokládám, že u vás je to stejné. Čím se živíte a jak to na této úrovni jde skloubit s hokejem?
Ano, do zaměstnání chodím. Jsem obchodní zástupce pro českého výrobce drogerie. Musím říct, že mám velmi solidního zaměstnavatele, který o hokeji ví. A když se výjimečně stane, že máme zápas někde daleko, což je spojené s dřívějším odjezdem, tak mi vyhoví a umožní nadělat si práci jindy. Nebo si vezmu klasicky dovolenou. I touto cestou jim chci poděkovat. Můj den vypadá tak, že v 6:00 vstanu, v 6:50 odjíždím do práce, vyřídím několik obchodních schůzek a vracím se asi v 16:00. Dojdu rychle se psem, vyměním košili za tepláky a v 16:45 mě vyzvedávají spoluhráči a jedeme na trénink. Domů se každý den vracím okolo 21:00 a takhle každý den pořád dokola. Když není sezona, tak jdu v rámci přípravy na CrossFit nebo inline hokej. Takže režim mám velmi podobný. Co se týče náročnosti, je to úplně stejné jako Chance liga. Trénujete stejně, ale předtím musíte do práce. V Chance lize odtrénujete dopoledne a máte prakticky celý den volno.

Foto: Petr Čepek, BK Nová Paka

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz