Voráček hrál s New Jersey: Předjedete hráče a druhého máte na zádech
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
(PAŘÍŽ, od našeho zpravodaje) V předchozím utkání proti Finsku nedohrál, po tvrdém hitu se dával dohromady a dlouho nebylo jasné, zda naskočí v další bitvě s Nory. Jakub Voráček to ale zvládl a během hodně náročného utkání dřel jako o život. Český kapitán bruslil, bojoval, na ledě nechal spousty sil. "Bylo to strašně těžké, hlavně fyzicky. Oni stáli v pěti kolem brány a pro nás nebylo snadné se tam dostat," povídá po vyčerpávající šichtě.
Zápasy s Nory bývaly v minulosti snadnou českou kořistí, jenže to už je minulost. Severský protivník hraje poctivou defenzivu, pokud se reprezentantům nepodaří dát rychle vedoucí gól, je zaděláno na přetahovanou. "Čekal jsem, že to takové bude. Žádný zápas není na mistrovství snadný, hokej se fakt hodně vyrovnal," doplňuje.
S Nory jste hráli pořádně namáhavý zápas. Hodně dřiny, co říkáte?
Určitě to byl nejtěžší zápas na turnaji. Nemyslím, že bychom hráli špatně. Protože první polovinu zápasu neměli Norové moc šancí, tedy až na jejich přesilovku. Ale my si také nic moc nevytvořili. Pár příležitostí tam tedy bylo, jenomže soupeř hrál výborně defenzivně. V obranném pásmu, po rozích. Silný tým. Stáli v pěti kolem brány, bylo těžké se tam dostat. Když jsme si vytvořili možnosti, tak jsme je nedali. Kdyby ano, bylo by to samozřejmě něco jiného.
Co pomáhalo k větší energii? Kratší střídání, snaha víc se dostat do tempa?
Střídání jsme stáhli ve třetí třetině, abychom měli lepší tempo. Myslím, že během posledních deseti minut třetí třetiny jsme byli lepším týmem, tedy až na to jejich přečíslení dva na jednoho.
Čekal jste, že to proti Norům nebude žádná legrace?
Stoprocentně! Já tady čekal, že vyhrajeme v základní hrací době. Ovšem hokej se tak vyrovnává, že výhra je výhra. Kdybychom to ztratili v prodloužení, dostali bychom se trošičku do problémů. Ale zvládli jsme to. Máme tři vítězství a jednu porážku, musíme se soustředit na Slovince a zvítězit i v pátek.
Jak jste se v utkání cítil? To předchozí jste nedohrál pro zranění.
Jo, dobrý. Jsem spokojený.
Pomohla vám k pohodě rodina? Na kostce nad ledem bylo vidět, že do Paříže přijela vaše partnerka s malým synem.
Jo jo, roste, už je z něj velký kluk. Pár mých zápasů viděl. Poprvé byl teď u toho, když jsem hrál za nároďák. Doufám, že si to nebude pamatovat (směje se).
V pátek znovu od 16:15 čeká bitva se Slovinci, což je další nevyzpytatelný soupeř.
Musíme se zregenerovat, dát si večeři a dobře se vyspat. Tyhle zápasy nejsou nic jednoduchého. Je to hodně o bruslení, musíte se dostávat přes tu jejich obranu. Ale Norům jsme nakonec dali góla v prodloužení, bereme dva body a jdeme dál!
Bleskla vám hlavou vzpomínka na Mannheim 2010, kde jste s Nory ve skupině prohráli?
To je sedm let zpátky, úplně jiné týmy. O tomhle jsem nepřemýšlel. Věděl jsem, že když zůstaneme u naší hry, tak nám to tam doufám padne. Pokud ne v základní hrací době, tak v prodloužení. Nakonec jsme dali takový šťastný gól, Honzovi Kovářovi se to tam odrazilo. Ale vyhráli jsme.
Co jste říkal výkonu Pavla Francouze? Moc střel na něj nešlo, ale v důležitých chvílích předvedl parádní zákroky.
Hlavně ten v norském přečíslení lapačkou byl velice důležitý. Stejně tak na začátku třetí třetiny výborně dvakrát betonem vyrazil, to bylo v přesilovce. Francík chytá dobře, v pohodě. Zavřel to, kdyby ne, a my dostali góla, bylo by to ještě těžší.
Co je třeba do dalšího utkání zlepšit?
Třeba přesilovky ne, ty nejsou problém. My dostali dvě, pak rozhodčí dali píšťalky pryč. Myslím, že za co nás vyloučili na začátku třetí třetiny, to tam z jejich strany bylo tak pětkrát nebo šestkrát. My už pak přesilovku neměli, já doufal, že aspoň jedna do konce zápasu přijde. Bohužel. Ale byli jsme trpěliví a vyhráli jsme.
Stojí zápas víc psychických sil, nebo fyzických? Hrozně jste chtěli, ale góly pořád nikde.
Je to těžké. Spíš fyzicky. Musíte tlačit, tlačit, tlačit! Protože víte, že musíte toho góla dát. Je to náročné. Pořád jeden na jednoho, oni jsou v pěti kolem brány... Když jednoho hráče předjedete, máte hned druhého na zádech. Tyhle hokeje mi připadají, jako když hrajeme proti New Jersey.
Share on Facebook
