Věřím, že jsem jiný hráč než loni, hlásí Chytil. Se samotou v New Yorku nebojoval

15. dubna 18:33

Václav Jáchim

První posila z NHL je tady, do přípravy národního týmu se zapojil Filip Chytil. Útočník New York Rangers dorazil na kemp do Karlových Varů v dobré náladě, ale na zápasy si chvilku počká. "Nemá povolení od klubu, tento týden s námi bude jen bruslit a trénovat," informuje hlavní trenér Miloš Říha.

HokejkaTV

Zdravotní problémy si přivezl ze zámoří, Chytil ale věří, že bude fit. Zatím se musí ještě trošku šetřit, nicméně hoří touhou prosadit se na savé druhé mistrovství světa. Zlínský odchovanec si zahrál loni v Kodani, teď udělá maximum, aby se předvedl také na turnaji v Bratislavě.

Po roce zase v národním týmu. Dorazil jste hodně natěšený?
Je to skvělé. Sezona byla dlouhá, ale teď jsem měl pár dní volno. Těšil jsem se.

Prý nemáte ještě povolení od Rangers, takže si proti Německu nezahrajte?
Zatím budu jenom trénovat, uvidíme, jak to bude dál. Věřím, že to bude všechno brzy v pořádku a zase budu moci nastoupit.

V kabině národního týmu nejste poprvé, pomohou vám zkušenosti z minulé sezony?
Je to skvělé, že jsem tady. I některé kluky znám. Přizpůsobení se partě bude lepší než minulý rok.

Loni jste byl v národním týmu nováčkem, letos máte za sebou první celou sezonu v NHL.  Cítíte posun, určitou změnu?
Je to rozdíl. Hrál jsem celý rok NHL a posbíral pár zkušeností. Odehrál jsem spoustu utkání, každý zápas i trénink mi něco daly. Věřím, že jsem úplně jiný hráč než loni.

V čem především?
V mojí hře jsou nejdůležitější detaily, na nich se strašně těžce pracuje. To jsou zkušenosti. Hlavně starší hráči i trenéři mi pomohli. Myslím, že je to úplně jiné, než když jsem přiletěl minulý rok.

Máte vyšší sebevědomí, víc si na ledě dovolíte?
To jsem si dovolil i předtím, ale je to i o důvěře trenéra, o tom, jak hraje celý tým. Sezona mi pomohla také po psychické stránce. Měli jsme zápasy, kdy jsme vyhrávali, jindy naopak přišly prohry. Někdy se mi dařilo, jindy tolik ne... Tohle vás zocelí. Teď jsem rád, že jsem v reprezentaci. Budu se snažit ukázat to nejlepší, co ve mně je.

Foto: blueshirtbanter.com

Když jste mluvil o povedeném období, to nejlepší bylo asi loni v listopadu, že? Tehdy jste v pěti utkáních nasázel pět branek.
Bylo toho víc, ale těch pět gólů v řadě, to bylo nejvýraznější. Za to jsem moc rád, že se to povedlo. Protože předtím jsem v úvodu sezony nemohl dát asi sedmnáct zápasů gól. Každé utkání mi dalo hodně. Někdy jsem bodoval, ale nebylo to úplně ono. Potom byly zápasy, kdy se mi dařilo, ale bodově z toho nic nebylo. Je to hlavně o práci. O tom, aby se člověk zlepšoval.

Dá se říci, že jste s uplynulým ročníkem v NHL spokojený?
Před sezonou jsem si dal cíl, abych ji celou strávil v NHL. A to jsem splnil. Ale mohlo to být o trošku lepší, hlavně z týmového hlediska. Je to za mnou, teď se soustředím na reprezentační kempy a doufám, že si vybojuju nominaci na šampionát.

Jaké pocity má mladý hráč, když v pěti zápasech po sobě vstřelí gól? To musela být ohromná euforie!
Bylo nejdůležitější, že jsme vyhrávali. I když to bylo 2:1, tak jsme uspěli. Když se vyhrává, je to lepší. Jiný pocit. Pokud to jde jedinci, ale nevyhrává se, není z toho taková radost. A hlavně každý - týmový sport je o vyhrávání. My jsme bohužel play off neudělali, do příštích sezon se to může změnit.

Co vám řekl generální manažer na výstupním pohovoru?
Oba jsme se shodli na tom samém. Nejdůležitější pro mě bude léto, abych se připravil na sezonu. Doufám, že i zdraví bude v pořádku a dostanu se na šampionát. Pokud to vyjde, i to by mi mohlo pomoci v sebevědomí. Léto bude dlouhé.

Změní se pozice u Jezdců?
Měli jsme super draftovou loterii, v draftu budeme tahat druzí. Myslím si, že v tomhle draftu je jedno, jestli si někdo vezme první nebo druhou volbu. Protože oba hráči (Jack Hughes a Kaapo Kakko) jsou skvělí. Opravdu si myslím, že nám to všem pomohlo. I ostatní hráči z týmu jsou rádi, hlavně i fanoušci. Po sezoně, kdy jsme neurvali play off, je to pro ně takové potěšení.

Foto: Aleš Krecl, ČSLH

Jsou příznivci Rangers trpěliví?
Je to pro ně náročné, protože tohle byla druhá sezona po sobě, kdy se nevybojovalo play off. Příznivci s tím asi moc nesouhlasí, že tam nejsme.

Jak to snášela klubová legenda Henrik Lundqvist?
Ví, že máme mladý tým. Ale každý chce vyhrávat, být v play off. Bohužel se to nepovedlo. Myslím si, že Henrik ještě v týmu pár let zůstane. A věřím, že příští rok to play off vyjde.

Jaký trenér je David Quinn? Hodně přísný?
Měli jsme hodně mladých kluků. On předtím trénoval na univerzitě a ví, jak se pracuje s mladými hráči. Takže byl na nás přísný, ale takové férový. Věděl, jak se má zachovat. Jsem hodně rád, že je to náš hlavní trenér.

Organizaci během sezony opustil Nor Zuccarello. Jak to přijala kabina?
Bylo hodně těžké ztratit takového hráče. Měl tam jméno. Potom odešli i Kevin Hayes a Adam McQuaid. Měli jsme dva zápasy po sobě, ztratit takové hráče, to bylo hodně těžké na psychiku. My se s tím vypořádali dobře, obě utkání jsme vyhráli. Ale pak bohužel přišly série proher.

V týmu jste byl z začátku sám, bez krajana. Předpokládám, že jste přivítal, když z farmy do prvního týmu povýšil Libor Hájek.
Určitě mi to pomohlo, hlavně po psychické stránce. Protože předtím jsem si mohl česky popovídat jenom s někým z rodiny, když přiletěl. Nebo po telefonu. Když Libor přišel, pomohlo mi to. Myslím si, že herně to šlo nahoru. Dorazil zrovna v době, kdy mi to moc nešlo. A i když jsem potom moc nebodoval, hra šla nahoru a já se cítil daleko lépe. Potom jsme se bohužel oba zranili, ale to k hokeji patří. Strávili jsme spolu spoustu času, bylo to skvělé.

Měl jste během sezony hodně návštěv z domova?
Když byla možnost, tak přiletěli. Rodiče, brácha, přítelkyně. Snažili se tam být, co nejdéle to šlo. Každé chvíle, kdy tam byli, jsem si vážil, moc mi to pomohlo. Jinak jsem tam byl sám. V New Yorku je život jiný než kdekoli jinde. Možná si nikdo nedovede představit, jak je to tam těžké. Provoz, tolik lidí… Cestování je náročné. Pomohli mi kluci z týmu, všichni bydleli kolem mě. Když byla nuda, nebo jsme něco potřebovali, sešli jsme se a dali večeři.

Takže jste se necítil sám a ztracený v New Yorku.
Ne, vůbec ne.

Jak dlouho si člověk zvyká na metropoli jako New York?
To bylo hlavně o spoluhráčích, že mi pomohli. Měl jsem tam i rodinu. Životu tam jsem se přizpůsobil. Když se na to všechno teď podívám, nebylo to špatně. Ale z hokejového hlediska to příště musí být lepší.

Foto: Aleš Krecl, ČSLH

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz