Ve Vrchlabí jsme rodina, září Formánek. Covid mu paradoxně pomohl

Foto: Lukáš Bajgar, hcporuba.cz

František Formánek udělal z mládeže Pardubic velký krok do seniorského hokeje, který si užívá ve Vrchlabí. Věkem ještě dorostenec zapadl do skvělého kolektivu, kochá se pohledem na první pozici v tabulce i puk za svůj první gól, kterému nejprve moc nevěřil.

O Kapku lepší hokej

Napadlo vás dříve, že budete letos hrát pravidelně v seniorech?
Ze začátku mě to nenapadlo, ale chtěl jsem si Chance ligu hrozně moc zahrát. Případně jít potom i na nějaké zápasy do extraligy, což doufám, že se mi ještě tuhle sezonu poštěstí. Jsem hrozně rád, že jsem dostal příležitost ve Vrchlabí hrát a snažím se jí co nejvíce využít.

Víte, proč jste dostal šanci zrovna vy?
Podle mě vidí, že mám nějaký potenciál a snažím se na sobě pořád pracovat. Chtějí, abych to dotáhl co nejdál, nabral zkušenosti a odehrál nějaké zápasy. Jsem hrozně rád za to, že jsem dostal šanci zrovna já. Užívám si hrozně moc možnost, že tu můžu hrát a jenom ten fakt, že můžu hrát zápasy, což ostatní nemůžou.

Vám asi paradoxně pomohla i situace kolem koronaviru, viďte?
Jo, jo, vnímám to tak. Hodně mi to pomohlo, že je tahle situace. Je to blbé vůči všem okolo, ale já jsem za to rád.

Do kariéry vám to určitě pomůže.
Je to velký skok, hodně mi to pomůže do budoucna a myslím, že je to začátek, abych si plnil své sny. Přechod z mládežnických kategorií do dospělého hokeje je velký. Seniorský hokej je o dost rychlejší a hráči jsou v něm mnohem silnější. Já se tomu snažím přizpůsobit.

„Je to velký skok, hodně mi to pomůže do budoucna a myslím, že je to začátek, abych si plnil své sny.“

A už se vám to povedlo? Zlepšil jste se?
Zatím mi to pomohlo k tomu, abych se dokázal rychleji rozmyslet, kam dát puk. Jsem více připravený do soubojů a odolnější v nich, což mě nejvíce posouvá. Hned v prvním zápase, když jsem šel do souboje, nebyl jsem tak připravený, protože jsem byl z mládežnického hokeje zvyklý, že to není tak agresivní a tolik se to nedohrává. Dostal jsem tam pár hitů, ale pak jsem si na to začal zvykat. Měl jsem hlavu nahoře, rozdával jsem více puky a soustředil jsem se na to, abych odváděl co nejlepší výkony.

Přijali vás spoluhráči v pohodě?
Jo, jo, všichni mě tam přijali a navíc starší kluky, kteří tam hrají, znám z Pardubic, takže jsem se s nimi hned začal bavit. Je tam všechno úplně v pohodě a skvělý kolektiv, všichni mi pomáhali. Ze začátku jsem seděl vedle Tomáše Nouzy, který mi říkal, jak to tam chodí. Pak mi hodně pomáhal Martin Heřman, který mi i při zápase říkal, ať nejsem nervózní a hraju svoji hru. Tihle dva mi hodně pomohli, jsou hodně zkušení a jsem rád, že mi radili a pomohli mi, abych se ze začátku přizpůsobil.

Foto: Jiří Koutník, hstrebic.cz

Jste zatím spokojený se svým působením v první lize?
Jsem hodně spokojený, i když bych si chtěl někdy zahrát více minut, ale samozřejmě chápu, že to nejde. To se podle mě odvíjí od toho, kolik máme přesilovek a oslabení, na což máme hráče, kteří tam chodí. A záleží i na vývoji zápasu, jestli je to vyrovnané, prohráváme, nebo vedeme.

A co po bodové stránce?
Jsem spokojený a jsem rád, že mi tam tři góly spadly. Doufám, že ještě nějaké přidám a pomůžu co nejvíce týmu. Byl jsem sice zvyklý na více bodů, ale jsem smířený s tím, že už jich teď tolik mít nebudu. I tak jsem chtěl nějaké mít, přispět týmu a užít si gólovou oslavu.

„Chvíli jsem tomu nevěřil, ale pak to byl úžasný pocit.“

Jak se seběhla situace kolem vašeho prvního zásahu v seniorech?
Chvíli jsem tomu nevěřil, protože jsem si puk přikopl nohou. Myslel jsem si, že mi gól neuznají, ale nakonec jsem puk ještě trefil holí. Nebylo to úplně nejjednodušší, protože jsem si na zpracování nohou moc nevěřil, ale pak to byl úžasný pocit a byl jsem hodně rád, že mi to tam takhle spadlo. Díky tomu jsem získal větší sebejistotu a už jsem si více věřil.

Puk jste si vystavil?
Jo, jo, mám ho vystavený na poličce s ostatními puky, které už tam mám. Je to první seniorský, takže je pro mě hodně důležitý, ale cením si každého gólu.

K tomu všemu je pro vás velkým bonusem, že s Vrchlabím vedete celou ligu. Jak příjemný je pohled na tabulku?
Kouká se na to úplně úžasně a je skvělý pocit být na prvním místě. Každý se tam na nás chce dostat, takže se to musíme snažit udržet. Jsme první díky tomu, že se hodně povzbuzujeme před zápasem a při zápase, hodně si povídáme a jsme skvělý kolektiv. Jsme tam jako rodina a je to tam úplně úžasné.

Takže je týmový duch důležitější než hra samotná?
Jo, jo, i když hru taky máme velice dobrou. Vždycky si splníme věci v obranném pásmu a pak se snažíme co nejrychleji otáčet hru, abychom všechno hráli dopředu. Osobně mi tenhle styl vyhovuje, hráli jsme to takhle i v Pardubicích, takže jsem za to rád.

Dojíždíte necelých sto kilometrů z Pardubic do Vrchlabí, nebo tam někde bydlíte? A jak to máte se školou?
Jsem na ubytovně přímo na zimáku, kde to máme nějak vyřešené a kde je o nás postaráno. Dostáváme tu obědy i večeře a občas si uvařím něco i sám, nejradši si dělám třeba tortilly. Zvládám to úplně v pohodě a jsem tu spokojený. Se spoluhráči se zabavíme, voláme si a jeli jsme třeba do Špindlu, takže máme i o zábavu postaráno. Škola mi vyhovuje online, protože jsem domluvený i s učiteli, jak to budu mít, a je to taky super. Je to sice náročné, ale snažím se sportovní gymnázium skloubit s hokejem.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz