Ve dvaceti rakovinu nečekáte, líčí Průžek. Jak změnil svůj přístup k životu?

Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz

V polovině srpna našli doktoři benáteckému útočníkovi Jiřímu Průžkovi nádor na varleti. Po dvou měsících od operace už zase hraje hokej.

HokejkaTV

V sobotu jste dal v Chance lize první gól po návratu.
Jsou to pěkné pocity. Jsem rád, že jsem se vrátil a můžu zase hrát. Góly a body teď moc neřeším, hlavně, že jsem zdravý a hraju. Tohle je jen třešnička na dortu celého příběhu.

Dva měsíce jste nemohl hrát hokej. Trénoval jste nějak?
Tři, čtyři týdny po operaci jsem nic nedělal. Protože jsem čekal na rozbor toho nádoru. Pak jsem dostal zelenou k tomu, abych začal pomalu trénovat. 

A jak se teď cítíte?
Jo, hlava je na tom dobře. Jak říkám: když jste zdravej a můžete hrát hokej, tak jste šťastnej. Možná mi ještě chybí zápasová kondice. Nebo takový ten klid na hokejce, co jsem měl dřív. To ale doufám během zápasů ještě přijde a bude to všechno dobré.

Nevím, jestli o tom chcete mluvit, ale jak se vlastně přišlo, že máte nádor?
Jednou večer jsem si nahmatal bulku na varleti... Ve čtvrtek jsme hráli zápas, v pátek jsme ale měli volno, tak jsem si říkal, že pro jistotu půjdu k doktorovi. Bohužel tam mi řekli, že je to nádor a budu muset na operaci.

Pomohl nějak Movember, který upozorňuje na prevenci rakoviny u mužů?
No, spíš já jsem na sebe takový pedant. Že se pozoruju a tak... Vygooglil jsem si to a našel jsem, že třeba Petr Koukal a Lance Armstrong si to taky takhle nahmatali. Radši jsem šel k doktorovi. Jsem za to rád.

Přišlo se na to tedy brzo?
Jojo, naštěstí se to odhalilo všechno v zárodku.

Na operaci jste šel hned druhý den po vyšetření?
Dokonce ještě ten den.

„Jednou večer jsem si nahmatal bulku na varleti..."

To pro vás musel být šok, že?
To ano, ale vzal jsem to prostě tak, jak to přišlo. Moc jsem si to neuvědomoval. Horší to bylo spíš říct klukům a rodičům. Ti z toho byli hodně špatní. Já to bral tak, že je to nějaká překážka, kterou překonám, a zase se vrátím.

Léčba ještě nějak probíhá?
Určitě. Víckrát do roka budu chodit na sledování. Musím chodit na povinné testy. Doufám, že už se to nevrátí a že už je to za mnou.

„Já to bral tak, že je to nějaká překážka, kterou překonám, a zase se vrátím."

Změnil se nějak váš přístup k životu?
Začínám si víc vážit takových věcí, které jsem bral jako samozřejmost. Dřív jsem bral jako samozřejmost, že jsem zdravý, že hraju hokej... Vůbec by mě nenapadlo, že můžu mít ve dvaceti rakovinu. Pak si začnete vážit maličkostí a jste rád, že jste zdravý.

V NHL měl podobný osud Phil Kessel, a jak mu to teď válí...
No, kdybych měl takový příběh jako Phil Kessel, tak by to bylo pěkný. (směje se)

Foto: Tomáš Bouda, HC Baník Sokolov

Hokejový průlom jste zažil loni v prosinci: za jeden měsíc jste dal deset gólů a k tomu získal sedm asistencí! Co se tam stalo, že jste se tak zvedl? 
Jó, v prosinci... (usmívá se) Tam se sešlo hodně moc okolností: dobrá parta lidí okolo mě, byl jsem uklidněný. Abych řekl pravdu, hokej jsem moc neřešil, prostě jsem se jím bavil. Měl jsem i docela natrénováno. Měl jsem dobré lidi mimo led a to mi hodně pomohlo.

Letos máte áčko na dresu. 
Znamená to pro mě hodně. Třeba větší zodpovědnost. Je mi jednadvacet, ale tady už jsem jeden z nejstarších. (usmívá se) Nebo z té střední generace.

Proti Třebíči jste hrál vedle Adama Musila. S takovým hráčem je pak vše jednodušší, že?
Jo, to jo. Skoro každou buly vyhrál. Je silný na puku, technicky dobře vybavený, vidí hokej. Bylo to dobré.

„Loňský prosinec? Abych řekl pravdu, hokej jsem moc neřešil, prostě jsem se jím bavil."

Jak zatím hodnotíte výkony Benátek?
Zatím je to takové průměrné. Škoda, mohli jsme mít o tři, šest bodů víc. A bylo by to jiné... Ale pořád se držíme na dosah osmičky, případně desítky. Chceme se do posledního kola rvát o play off. To tady poslední dva roky nebylo zvykem. Kdyby se to povedlo, bylo by to super.

Kde vidíte přednost týmu?
Mladej hokej: rychlý, svižný, dravý, šikovný, bruslařský... To by nás mělo zdobit.

A co je potřeba zlepšit, aby se třeba ta osmička povedla?
Například klid při rozehrávce, hokejovost nebo koncovka. Prostě to, co mají ti dospělí hráči. Když se to zlepší, může se to play off udělat.

Foto: Tomáš Bouda, HC Baník Sokolov

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz