Vanišová byla dřevěná na ruce. Teď bude hrát profesionální NWHL

Foto: Ladislav Lhota

Terezu Vanišovou (24) přivedl k hokeji starší bratr Marek (28), jenž hrával za prvoligové týmy Písku a Českých Budějovic, naposledy za druholigový Tábor. Modrooká blondýnka se proklestila do reprezentačních výběrů, získala domácí titul se Slavií, čtyři sezony prožila na ledě americké NCAA v barvách University of Maine a jako jedna z prvních Češek se chystá naskočit do profesionální NWHL. Draftoval ji klub Boston Pride.

České i slovenské hokejistky zvolna pronikají do National Women´s Hockey League (NWHL). První profesionální ženská liga na světě, která je obdobou mužské NHL, vznikla roku 2015 se čtyřmi týmy. Aktuálně jich má stejný počet jako kdysi NHL ve slavné éře Original Six. V play off se tady válčí o Isobel Cup pojmenovaný po dceři lorda Stanleye, jenž věnoval trofej do nejprestižnější klubové soutěže na světě.

Ženskou NWHL již okusily Kateřina Mrázová (Connecticut Whale) s Denisou Křížovou (Boston Pride), které aktuálně hájí barvy švédského týmu Brynäs IF. Od nadcházejícího ročníku mezi profesionálky vstoupí Samantha Kolowratová (Metropolitan Riveters) a Tereza Vanišová (Boston Pride). Angažmá prodloužila slovenská hráčka Lenka Čurmová (Buffalo Beauts), k níž se připojila krajanka Iveta Klimášová (rovněž Buffalo Beauts).

Útočnice Tereza Vanišová dala o sobě náležitě vědět už v mládežnických kategoriích, kdy také přispěla k velkému týmovému úspěchu, bronzové medaili na MS osmnáctiletých v Maďarsku 2012. Za nejcennější individuální sukces může považovat vítězství v anketě Hokejistka roku 2017. „Spolu s rodiči jsem provázela brášku na tréninky a zápasy do Strakonic, kde začínal. Taky jsem to chtěla zkusit. Mamka s taťkou nesdíleli nadšení, nicméně se utěšovali, že nevydržím dlouho. Vypadalo to tak. Moc mi to nešlo. Byla jsem dřevěná na ruce,“ usmívá se dívka z jihočeské Štěkně (Ano, do Štěkně jezdíval za babičkou mistr světa z roku 1949 Augustin Bubník, nastoupil i za místní celek).

Foto: Karel Švec, Český hokej

Nevzdala se. Během šesté a sedmé třídy nabrala sílu a snažila se co nejvíc pochytit od staršího sourozence, hlavně techniku. „Marek mě dost naučil,“ říká vděčně. „Nějak se to překulilo a už to bylo se mnou lepší,“ pobaví se vzpomínkou. V osmé třídě přešla ze Strakonic do Písku a obloukem přes Příbram se vrátila do Strakonic, kde studovala gymnázium. Pořád hrála s klukama. Teprve v polovině cesty ke zkoušce z dospělosti nastoupila za ženské týmy Plzně a Berouna, načež se přesunula do Slavie Praha, s níž v sezoně 2011/12 vybojovala republikový primát. „Za ženské to byla spíše oddychovka,“ naznačuje, že mnohem víc jí dal rychlejší a tvrdší hokej v chlapecké konkurenci.

Prosadila se do dívčí reprezentační osmnáctky a hned v prvním roce přivezla bronzovou medaili ze světového šampionátu. Plynule přešla do reprezentačního áčka, v jehož dresu okusila několik světových turnajů a dvě neúspěšné olympijské kvalifikace. Po maturitě nechtěla pokračovat v domácí lize. „Vždycky jsem toužila hrát a přitom studovat. Od ženského hokeje nemůžu čekat, že mi přinese nějaké zabezpečení,“ vysvětluje snahu dostat se na zámořskou univerzitu. Půl roku se otrkávala v kanadském Hockey Training Institute (HTI) Stars, kolem něhož kroužili skauti z univerzit. „V podstatě už jsem věděla, že půjdu do Maine, kde nabízeli plné stipendium,“ rekapituluje.

„Od kluků jsem byla zvyklá dohrávat a tak jsem dohrávala i holky a sbírala hodně trestných minut.“

Vystudovala čtyřletý bakalářský obor se všeobecným zaměřením („Něco jsem si zopakovala z gymplu.“) a naplno válčila v National Collegiate Athletic Association (NCAA) za tým University of Maine. Definitivně si musela zvyknout na ženský hokej. „Nedovoluje se hra do těla, což se mi nelíbí. Někteří soudci to trochu pouštějí, jiní vůbec. Holky si to kompenzují sekáním, hákováním. Od kluků jsem byla zvyklá dohrávat a tak jsem dohrávala i holky a sbírala hodně trestných minut,“ vyjadřuje nespokojenost se stavem, jemuž musela čelit už v české soutěži. Po hokejové stránce příliš nejásala ani v Maine, kde spoluhráčkám chyběla technická vyspělost, byť dodržovaly systém.

Přesto zářila štěstím, že si mohla rozšířit vzdělání a souběžně se věnovat sportu. V městečku Orono s deseti tisíci obyvateli, kde sídlí univerzita Maine, si našla i kluka, slovenského studenta, jenž přišel do kampusu o rok později. „Z této školy se většinou pokračuje ve fyzioterapeutickém oboru, který je pro mne velmi lákavý. Jenže k tomu už není stipendium pro hokejisty a hlavně, trvá to další čtyři roky. V Americe bych získala doktorát, ale nechci zůstávat tak dlouho. Našla jsem si jinou školu se zaměřením na rehabilitační vědu. Mohu ji absolvovat s titulem magistra za rok a kousek,“ přibližuje svůj záměr, se kterým úzce souvisí také příští hokejové angažmá.

Budu brát tolik peněz, abych se uživila, zaplatila si bydlení a školu

Tereza Vanišová zvedla hozenou rukavici a vybrala si působení na ledě stále progresivnější NWHL, o níž se hovoří v tom duchu, že ji převezme pod křídla slavná a bohatá NHL. Jihočešku lanařil český trenér Petr Mocek, jenž vládne na střídačce Metropolitan Riveters v New Yorku. Dala však přednost klubu Boston Pride, nad nímž drží patronát bostonští Bruins. Podstatné bylo, že v hlavním městě státu Massachussets si našla zmiňovaný obor na univerzitě. Před změnou hokejového dresu prošla klasickým draftem, ale bylo to jen divadlo pro fanoušky a média. „Domluvili jsme se s klubem dávno předtím. Dostala jsem od nich nejlepší nabídku ze třech, které jsem měla,“ objasňuje.

Poprvé si bude vydělávat hokejem. Příjmy v NWHL však nejsou závratné. „Řeknu to takhle. Budu brát tolik peněz, abych se uživila, zaplatila si bydlení a školu, která neposkytuje sportovní stipendium. Na druhou stranu moje nová škola je akreditovaná a měli by mi uznat titul i doma,“ sděluje podstatné informace. Po návratu do vlasti jí asi nepostačí americká kvalifikace na práci v nemocnici nebo zdravotním středisku. Beztak plánovala zařídit si vlastní živnost na sportovní masáže, třeba i wellness. Hokeji se může dál věnovat v českých soutěžích, přestože zde nemůže očekávat výkonnostní růst. „Asi by mě už nevzali do nároďáku,“ krčí rameny.

Nový kouč ženského áčka Tomáš Pacina má zatím dres pro Terezu přichystaný. „Mluvila jsem s ním po telefonu. Pod jeho vedením by to mohlo být dobré. Za důležitou považuji jeho velkou praxi s ženskými týmy,“ kvituje útočnice s držením hole nalevo. Po završení studia příští rok se rozhodne, zda přidá ještě sezonu v NWHL nebo zvolí přesun do Evropy.

Chtěla by ještě vyzkoušet kvalitní švédskou ligu. Mezitím se české lvice budou rvát o postup na olympiádu. „Snad to vyjde do třetice. Mohly jsme získat jistotu případnou účastí ve čtvrtfinále letos na mistrovství světa v Kanadě. Jenže ho zrušili kvůli koronaviru,“ mrzí hráčku, která se připravuje na suchu individuálně. Letní bruslení zřejmě odstartuje v Písku.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz