V Jihlavě jsem dostal roli, kterou potřebuju, říká Miškář. Co telefony z extraligy?
Patrik Miškář
|
Foto: Markéta Křížová, hcdukla.cz
Byl jednou z největších posil jihlavské Dukly před aktuální sezonou. Konstruktivní útočník Patrik Miškář patří k tomu nejlepšímu, co Chance liga momentálně nabízí, přičemž v dresu Dukly tahle slova potvrzuje. Společně s Otakarem Šikem jsou nyní hlavními tahouny tradičního klubu z Vysočiny.
Často se stává, že hráč se musí po příchodu do nového klubu aklimatizovat, ale podle vašich čísel v Jihlavě to vypadá, že s aklimatizací problémy nemáte.
Řekl bych, že je to hlavně o Viktoru Ujčíkovi. On mě do týmu chtěl, dal mi roli, kterou potřebuju. Dostávám hodně času na ledě, hraju přesilovky a snažím se důvěru vracet. A stejně tak v Jihlavě funguje kabina, kolektiv je zdravý. Není náhoda, že Dukla hrála tři roky po sobě o extraligu.
Vyhovuje vám, když toho máte hodně naloženo?
Jasně, myslím si, že tohle vyhovuje snad každému hráči. Když vám trenér věří a staví vás na klíčové situace, tak roste i vaše sebedůvěra. Navíc jsem věděl, že v Jihlavě jsou ambice a že tým chce hrát nahoře. To byl další důvod, proč jsem podepsal právě s Duklou.
Byly ambice zároveň důvodem, proč jste nekývnul Kolínu? Co vím, měl jste nabídku i od nich.
Dá se to tak říct. Pořád jsem hráčem Hradce Králové, takže jsem mohl pokračovat v Kolíně, kde jsem odehrál i část loňské sezony. Chtěl jsem ale jít do klubu s ambicemi, takže volba padla na Jihlavu.
„V Jihlavě funguje kabina, kolektiv je zdravý. Není náhoda, že Dukla hrála tři roky po sobě o extraligu."
V Dukle jste si parádně sedli s Otakarem Šikem.
Jojo, hráli jsme spolu už od přípravy. Poslední měsíc nás sice trenéři roztrhli, ale pořád spolu chodíme na přesilovky. Myslím, že se k sobě zase vrátíme. On je výborný bruslař, takže nám to sedí. Není to ale jen o nás, v týmu je celá řada dalších šikovných kluků.
Krásná akce Miškáře proti Sokolovu
To je sice pravda, ale nemůžu se zbavit dojmu, že produktivita týmu momentálně stojí hlavně na vás dvou. Na to koneckonců žehrá i trenér Viktor Ujčík…
S tím se dá souhlasit. I já měl snad milion šancí, ale zdaleka jsem nedal všechno. Obecně skoro celou sezonu dáváme jeden až tři góly na zápas, což je strašně málo. Na střelbu a větší tlak do branky se musíme soustředit, bez toho to nepůjde.
Jak se srovnáváte s pendlováním mezi Pelhřimovem a Jindřichovým Hradcem, kde letos Dukla hraje své domácí zápasy?
Tak zrovna v Pelhřimově nám to moc nejde. Tam jsme naposled vyhráli snad na konci září v zápase se Vsetínem. Možná je to pro nás zakleté, nevím… Teď v nedělí to ale musíme v derby s Třebíčí prolomit.
„Obecně skoro celou sezonu dáváme jeden až tři góly na zápas, což je strašně málo."
Nemůže hrát roli i skutečnost, že v Pelhřimově a v Jindřichově Hradci jsou rozdílné rozměry ledové plochy?
Nedokážu říct… V Jindřichově Hradci jsou sice maximální možné povolené rozměry, hřiště v Pelhřimově je menší, ale zase jsme dokázali vyhrát na Vsetíně, kde je hřiště ještě menší. Sám si lámu hlavu nad tím, kde je problém.
Patrik Miškář | Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz
V posledních dnech Dukla přiznala finanční trable, vnímáte je?
Za sebe říkám, že nevnímám. Podle mě je ani nemůžeme vnímat, není to naše starost. My jsme v klubu od toho, abychom hráli hokej a svými výkony nalákali víc fanoušků, než chodí teď.
Už jsme nakousli vaši spolupráci s Otakarem Šikem, berete se spíš jako střelec, nebo jako nahrávač?
Dobrá otázka, nemám tak dobrou střelu, jak dobrou ji má například Ota Šik. Kdybych ji měl, tak mám teď třeba o pět gólů víc. Jen v Porubě jsem měl tři nájezdy. Takže radši nahrávám, vím, že třeba právě Ota dokáže zakončit prakticky z jakékoliv pozice. Zajímavé ale je, že když jsem hrál v Liťáku, tak tam byli střelci Martin Procházka a Matěj Beran, ale na konci sezony jsem měl nejvíc gólů já. (usměje se)
„Finanční trable? Za sebe říkám, že nevnímám. Podle mě je ani nemůžeme vnímat, není to naše starost."
Když říkáte, že nemáte takovou střelu, jakou mají někteří spoluhráči, dá se střelba natrénovat, nebo je spíš otázkou přirozeného talentu?
Natrénovat se určitě dá, respektive nedá se natrénovat razance střely, ale přesnost ano. Když trénujete střelbu, měl byste se zpočátku snažit střílet neustále do stejného místa. Já to takhle dělal od dorostu a postupně jsem na sobě viděl, že mám střelu přesnější a přesnější. Je spousta hráčů, kteří sice nemají tak tvrdou střelu, jako někteří jiní, ale díky tomu, že ji mají přesnější, tak dají víc gólů než ti s tvrdší střelou.
Miškář řídil výhru Jihlavy nad Vsetínem
Vnímáte už třeba na předzápasovém rozbruslení výšku brankáře nebo v jakém gardu drží lapačku a vyrážečku?
Ano, jsou to věci, které vám hodně pomáhají. Ona je totiž důležitá nejen přesnost, ale i nečitelnost pro brankáře. Musíte umět vystřelit tak, aby brankář vaši střelu nečekal a pokud možno na ni nebyl připravený.
Úspěšnost střelby hodně závisí i na aktuálním mentálním rozpoložení hráče, že?
Je to tak. Hlava hraje velkou roli. Když se prohraje, tak mě to samozřejmě štve, ale snažím se k tomu přistupovat tak, že skončí zápas, a když jdu domů, tak ho vytěsním z hlavy a soustředím se na další utkání. Hodně mi v tomhle pomáhá spolupráce s mentálním koučem.
„Pár telefonátů ohledně střídavých startů do extraligy proběhlo, ale zatím není žádný konkrétní výsledek."
Mimochodem, doneslo se ke mně, že kolem vás krouží některé extraligové kluby…
Pár telefonátů ohledně střídavých startů do extraligy proběhlo, ale zatím není žádný konkrétní výsledek. Pořád jsem hráčem Hradce Králové a do Jihlavy jsem šel bez jejich souhlasu, takže co se týče střídavých startů do extraligy, záleželo by i na jejich souhlasu a na tom, jestli mě pustí, nebo ne.
Je vám teprve 26 let, ale i tak jste v kabině Dukly jedním z těch starších. Jaký je to pocit?
(usměje se) Na něco takového jsem byl zvyklý už v Litoměřicích, takže pro mě nejde o nic nového. Je super, že v týmu máme mladé kluky. Jsou tu hráči, kterým je sedmnáct a osmnáct a letos dali první góly v Chance lize. Je jen dobře, že dostávají prostor.
Patrik Miškář | Foto: Natálie Egartová, hcdukla.cz
Berete si je pod křídla, když je potřeba tým například zklidnit? Dovedu si představit, že v souboji s Litoměřicemi, který vám nevyšel, to mohlo být potřeba.
Jo, při zápasech je důležité mladším pomáhat. Zrovna s Litoměřicemi jsme je přehrávali, ale napadaly nám tam blbý góly po taktických chybách, bohužel… Takový zápas se někdy stane.
Berete zápasy s Litoměřicemi prestižně?
Spoustu kluků tam pořád znám, takže se dá říct, že ano. Před zápasy si vždycky napíšeme a hecujeme se. Bohužel zatím vedou 2:0. (směje se)
„Když jsem přišel do Jihlavy, párkrát mi to kluci předhodili. Hlavně Tomáš Harkabus a Pepa Skořepa."
Vzpomínáte na čtvrtfinálovou sérii z jara 2021, kdy jste s Litoměřicemi byli v šestém zápase pár minut od toho, abyste Jihlavu poslali na dovolenou?
Byla to výborná série, hrál se dobrý hokej a jak jste říkal, nám to bohužel o kousek nevyšlo. Když jsem přišel do Jihlavy, párkrát mi to kluci předhodili. Hlavně Tomáš Harkabus a Pepa Skořepa. (směje se)
Další parádní sólo Miškáře
A neměl jste trochu obavy z toho, jak vás přivítají litoměřičtí fanoušci? Shodou okolností jich pár znám a snad všichni mi řekli, že Jihlava je jejich největším rivalem…
Takhle jsem o tom nepřemýšlel. Šel jsem prostě do klubu s co největšími ambicemi. Když přijedu do Litoměřic, pozdravím se s klukama a je to v pohodě. Jen si vzpomínám, že když jsem tam hrál, tak jsme s Jihlavou asi třikrát nebo čtyřikrát v základní části prohráli. Teď je to přesně naopak, možná nosím smůlu. (směje se)
Delší dobu patříte k nejlepším prvoligovým hráčům, ale v extralize jste se zatím neprosadil. Přemýšlíte proč?
Nepřemýšlím, beru to tak, že jsem šanci nevyužil a jede se dál. Když budu hrát dobře, tak třeba přijde ještě další příležitost. V Karlových Varech jsem se jim nehodil do koncepce, tak jsem začal koukat po jiném extraligovém klubu a znovu si mě stáhnul Hradec. Uvidíme, co bude dál.
„Beru to tak, že jsem šanci nevyužil a jede se dál. Když budu hrát dobře, tak třeba přijde ještě další příležitost."
Je to sice už skoro klišé, ale být ve správný čas na správném místě hraje velkou roli, že? Narážím na to, že dnes Karlovy Vary trénuje David Bruk, se kterým jste si v Litoměřicích vyloženě sedli. Pokud byste tedy byl ve Varech dnes i vy, mohlo vaše tamní angažmá dopadnout jinak.
Právě… Je to složité, protože když přicházíte z první ligy do extraligy, většina týmů už má první dvě lajny hotové. Já jsem přitom bodový hráč a ze třetí nebo čtvrté lajny většinou moc prostoru nedostanete. Pokud tedy přijdou další extraligové nabídky, budu je zvažovat i z tohohle pohledu.
Miškářova paráda v oslabení
Na závěr se dostanu k tomu, co vás čeká o víkendu. Mám samozřejmě na mysli derby mezi Jihlavou a Třebíčí, pro vás půjde o druhé derby Vysočiny v kariéře.
Už minulý zápas byl hodně vyhrocený i díky tomu, že přišlo dost lidí. Hlavně místní kluci jsou hodně nahecovaní, něco se do kabiny i vypisovalo. Musíme udělat vše pro to, abychom Třebíč tentokrát porazili.
Co by na Třebíč mohlo platit?
Hlavně musíme proměňovat šance, to je alfa a omega naší hry. U nich jsme byli 55 minut lepším týmem, měli jsme tutové šance, ale nedali jsme je. Proto jsme prohráli.
Patrik Miškář | Foto: Markéta Křížová, hcdukla.cz
Share on Facebook
