Úspěch na MS? Šance je vždycky! tvrdí Červenka. Ve Fribourgu končí
Foto: Michal Eger
Olympijskou sezonou jel ve vysokém tempu, Roman Červenka přesto neodmítl reprezentační pozvánku a v neděli nastoupil do přípravy před mistrovstvím světa. Zkušený útočník je podle svých slov plný sil a chuti zabojovat o úspěch, všechno ostatní jde stranou. I hledání nového angažmá. Bývalý útočník Calgary, Petrohradu, Omsku či dalších klubů strávil poslední dvě sezony ve švýcarském Fribourgu, kde ovšem nezůstane. "Cítím, že by to chtělo změnu. Ale s hledáním nového klubu nijak nespěchám. Jsem v pohodě," povídá upřímně.
O práci se bát nemusí, to je bez debat. Ofenzivního dispečera znají kluby napříč evropskými soutěžemi, do řady zájemců se hlásí přední týmy Tipsport extraligy, ale i ty z ciziny. "Zatím fakt netuším, co bude," připomíná. Hlavu má ovšem čistou, žádné stopy po nejistotě či nervozitě. "Teď hlavně myslím na šampionát v Dánsku. Kdybych nevěřil, že máme šanci uspět, do kempu bych vůbec nenastoupil," dodává.
Spousta hokejistů po sezoně zápasí se zraněními i únavou, vy nikoli. Přesto, nezvažoval jste nástup do přípravy před mistrovstvím světa?
Jedna věc je, že zdravotně jsem v pohodě. S Fribourgem jsme také skončili docela brzy. I když olympiáda měla vliv na to, že závěr sezony byl docela hektický. Ale vypadli jsme v prvním kole play off a já ještě nechtěl úplně končit. Mám chuť jet.
Byť je před vámi pět týdnů přípravy?
Nebudu lhát, to je na tom asi to nejhorší. Dlouhá doba, určitě. Ale věřím, že nebude problém. Jsem připravený.
Foto: hcorli.cz
Loni jste říkal, že si vážíte každého velkého turnaje. Pořád platí, že když jste fit, proč nedat další šampionát?
Stoprocentně. Na začátku sezony jsem měl zdravotní potíže.Mám radost, že teď jsem v pořádku. Tělo funguje. V tomto ohledu je to dobré.
Chápete hráče, kteří se omluvili pro velkou únavu a vyčerpání?
Samozřejmě. Je to těžké. Musím říci, že po olympiádě jsem měl také chvíli, kdy jsem se cítil unavený. Bylo toho dost, k tomu cestování... Zapojení do švýcarské ligy nebylo jednoduché hlavou ani fyzicky. Chvíli mi trvalo, než se do toho člověk dostal. No a záhy jsme zase skončili. Což nebylo úplně příjemné. Proto chci hrát dál, možná mám výhodu v tom, že ve Švýcarsku není tolik cestování jako v KHL. Každý musí vědět, jak se cítí, co může nároďáku dát.
Berete to i tak, že se na vás v reprezentaci hodně spoléhá? A je tam tudíž větší odpovědnost?
Hlavní je, že mám chuť a jsem zdravý. I když toho má člověk dost za sebou, pořád chci. Rád bych sezonu zakončil lépe než v klubu. Motivaci pořád mám, o tom není třeba mluvit. Poslední léta byla taková nedodělaná, vždycky tam něco chybělo. A odpovědnost? Když byla šance,a šlo to, tak jsem se snažil jezdit. Euro Hockey Tour tolik ne, šampionáty ale ano. Pokud člověk může hrát, proč ne.
Stihl jste si po konci ve Fribourgu odpočinout na krátké dovolené?
Ne, nikde jsme nebyli. Trávil jsem to v Čechách, ze Švýcarska jsme odváželi věci. První cesta musela být do Prahy, bylo tam víc zařizování. Před nástupem v reprezentaci jsem byl také na ledě, protože doba bez tréninku už se docela natahovala.
Zašel jste se podívat na fotbal? Na bráchu v Teplicích, nebo na Slavii?
Bohužel. Bráchu jsem viděl v televizi, jak dával za Teplice góla Spartě. Na Slavii bych v neděli šel, to mě mrzí. Jenže už jsme měli sraz v Příbrami.
Když jste mluvil o stěhování ze Švýcarska, nebylo variantou, že byste ve Fribourgu pokračoval?
Byla. Ale tak nějak cítím, že je čas udělat zas změnu. Nevím proč. Uvidíme, kam to povede.
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Co vás láká? Znovu KHL, nebo třeba návrat do extraligy?
Nevím, všechno je možné. Teďka sám netuším. Nechci dělat tajného, vůbec ne. Čekám na konkrétní nabídky..Co připadá v úvahu, tak to je Rusko, Švýcarsko nebo Česko. Musí mi to dávat smysl. Nemyslím tím jenom finančně, ale i co s týče trenéra, města, veškerých drobností, na které člověk v mém věku musí koukat.
Je to nepříjemné? Jste nervózní?
Né. vůbec ne. Já jsem v pohodě. Párkrát jsem se nechal dotlačit a podepsal rychle, teď si chci nechat čas na rozmyšlenou. Vím, jak to chodí, v klidu si chci počkat, abych se rozhodl podle své intuice. A co nejlépe. Jestli to bude na rok nebo na déle, hlavní je, abych byl spokojený."
S Fribourgem jste se rozloučil po vyřazení v prvním kole play off. Zavládlo velké zklamání?
Horší bylo, že až na první zápas série s Luganem to bylo pokaždé vyrovnané. Měli jsme dost kvalitní tým na to, abychom je porazili. Ale v klíčových chvílích jsme přišli o dva důležité hráče, což se projevilo. Nebyl tam až tak široký kádr. Zažili jsme to už v sezoně. Nějakou dobu jsme byli první, pak vypadlo pár kluků a tým šel poměrně dost dolů. Načež to bylo jak na houpačce, podle toho, jak se hráči uzdravili. V play off to pak nakonec podobné.
Celkově jste tam byl spokojený?
Rozhodně. Byl jsem rok v Čechách, pak jsem věděl, že si Švýcarsko chci zkusit. Nějakou dobu mě to lákalo. S ohledem na hokej i na osobní život. Hokej tam je na velmi dobrý úrovni. Rychlý, nahoru dolů, hodně intenzivní. Zajímavé to bylo i pro rodinu.Čistá země, s nějakými pravidly,na která si člověk musí zvyknout.
O Švýcarech se říká, že jsou chladní, každého prý hned nevezmou mezi sebe. Pocítil jste to?
Nemůžu říci, že bych tam měl Švýcary kamarády mimo hokej. Kabina fungovala, ale že by byly rodiny pohromadě, to ne. Třeba v Rusku ano. V Omsku i v Petrohradu. Je možné, že to je ve Švýcarsku trošku chladnější. Ale v týmu nebyl žádný problém. Všechno běželo, jak má.
Do reprezentace se vracíte poprvé od olympiády, která skončila zklamáním ze čtvrtého místa. Pořád vás to mrzí?
Kdykoli na to člověk pomyslí, nebo na to přijde řeč, samozřejmě ho to štve. Byla to veliká a možná jediná šance, jak udělat olympijskou medaili. Bohužel to nevyšlo. Musíte se zapojit a jít dál, trápit se nemělo cenu. Škoda. Mrzet do bude do konce života, to je jasné.
Jaké přání máte před mistrovstvím světa v Dánsku?
Kdybych nevěřil, že je šance na úspěch, tak bych v týmu nebyl. Nehraju o svoje angažmá. Prostě bych chtěl udělat úspěch pro Českou republiku, jako se nám to povedlo v roce 2010. Tam to pro mě byla známka, že to může vyjít kdykoli. A s jakýmkoli týmem. Tehdy jsme neměli žádnou skvělou sestavu plnou velkých jmen. Jindy jsem zažil daleko lepší týmy, ale nedopadlo to. V tomhle směru si myslím, že šance je vždycky, ačkoli Kanada a další týmy mají nové skvělé hráče z NHL. Tím pádem to je hodně těžké, ale v play off rozhoduje jeden zápas. A tam se může stát cokoli. Naděj je, také proto do toho znovu jdu!"
Foto: Karel Švec, cslh.cz
Share on Facebook
