Usmálo se na nás štěstí, popisuje hrdina Svozil. Důležitější gól nepamatuje
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Kterak může vzít obránce utkání do svých rukou, ukázal v závěru semifinálového souboje dorostenců Hradce Králové a Komety obránce Stanislav Svozil. Ten nejprve vyrovnal z trestného střílení a následně dvě sekundy před koncem dal gól na 6:5, aby poslal Brno do finále. „Jsou to skvělé pocity,“ raduje se a věří, že si jeho celek v neděli ve finále s LIbercem dokráčí pro mistrovský titul.
Postoupit do finále po takovém obratu, to je pořádná vzpruha. Souhlasíte?
Jsou to skvělé pocity. Jsme za to moc rádi, ale budeme se chtít připravit na finále a zvládnout ho.
Potřetí v řadě vám utekl začátek duelu. Kde hledat příčiny?
Popravdě nevím. Byli jsme v začátku aktivní, ale stalo se nám to stejné, co nás postihlo proti Havířovu. Když dostanete první gól, tak se přece jen hraje hůř. Museli jsme dotahovat, ale zvládli jsme zápas otočit.
Zápas se nakonec proměnil v přestřelku, dvakrát jste prohrávali o dvě trefy.
Prohrávali jsme prostě celý zápas až do doby, kdy byl Tomáš Vyroubal faulován a bylo nařízeno trestné střílení. Nakonec se rozhodlo mezi mnou a kapitánem Kubou Brabencem, kdo pojede. Řekl jsem, že to půjdu dát já, a tak jsem dal (úsměv). V závěru jsem pak v poslední akci projel dopředu, nahrál před branku a střela se odrazila od betonu brankáře do boku hřiště. Dostalo se to ke mně a naštěstí to tam padlo. Skvělé.
Na zmíněné trestné střílení jste šel v dobrém rozpoložení?
Na nájezd jsem si hodně věřil. I když šlo o semifinále, tak jsem měl klidnou hlavu a propálil jsem brankáře Hradce. Věděl jsem, co udělám, ale na poslední chvíli jsem váhal mezi dvěma kličkami. Vyšlo to ale přesně, byl to super gól.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
A pak je tu samozřejmě vítězná branka dvě sekundy před koncem, oslava v jízdě na kolenou a obrovská euforie celého týmu. Byl to váš nejdůležitější gól v kariéře?
Pár důležitých gólů jsem dal, ale nevzpomínám si, jestli byl některý takhle důležitý. Postup do finále na mistrovství republiky každý den svému týmu nevystřelíte.
Jak vám sedla hra Hradce?
Hráli zvláštní hokej. Hodně vyhazovali, hráli na brejky a právě z přečíslení dávali góly. První a druhý gól byly smolné, ale naštěstí nás to nepostihlo. I když jsme prohrávali 3:5, tak jsme si stále věřili. Měli jsme hodně šancí, které jsme neproměnili, štěstí se na nás ale usmálo v posledních vteřinách.
Gól na 3:5 na začátku třetí části ale s vaším týmem, i když by se to možná očekávalo, vůbec nezamával. Ukazuje to vnitřní sílu týmu?
Tým to samozřejmě sráží dolů, ale máme skvělou partu. Věřím, že máme šanci vyhrát celý turnaj, takže nás ani tohle nezaskočilo. Šli jsme do toho stále pozitivně naladění a to stejné si chceme přenést i do finále, které jdeme vyhrát.
V rozhodujícím zápase proti Havířovu střídal Michael Schnattinger po dvou obdržených brankách Ondřeje Bizoně, proti Hradci to bylo přesně naopak. Jak náročné jsou poslední zápasy pro oba vaše maskované muže?
Každý zápas není posvícení, není možné hrát vždy na sto procent. Míšovi Schnattingerovi to tentokrát prostě nevyšlo, ale to nevadí, protože celou sezonu nás držel. To stejné platí i pro Ondru Bizoně. Ten chytil v závěru hodně tutovek, i díky němu jsme vyhráli.
V závěru utkání jste hráli dvě početní převahy, ale ty vám příliš nevyšly. Může to být malá kaňka před nedělním finále, kde právě přesilovky budou také určitě rozhodovat?
Ke konci jsem hrál přesilovky s první lajnou místo Matěje Prčíka, kluci mají ve své vzorci hodně signálů. Doufám, že ve finále už přesilovky proměníme, protože budou opravdu rozhodovat. A je jedno, jestli to bude první lajna, nebo ta druhá, se kterou normálně chodím já.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Na ledě jste proti Hradci Králové strávil obrovské množství času, s Patrikem Fajmonem jste byli na ledě prakticky pořád. Měli jste dostatek sil?
Nám s Patrikem Fajmonem to opravdu vyhovuje, protože je lepší být neustále v zápřahu, než naskočit do hry třikrát čtyřikrát za třetinu. Lepší je být na ledě více, naší lajně to prospívá.
V šestnácti letech jste většinu sezóny odehrál v juniorce, teď záříte v dorostu. Přenesl jste si zkušenosti z vyšší kategorie?
Juniorka mi v růstu letos neskutečně pomohla. Trenéři mě využívali ve všech činnostech, a to jak v přesilovkách, tak v oslabeních a také v prodloužení. Hodně jsem si věřil a teď jsem si je přenesl, jak říkáte, do dorostu. Jsou to obrovsky cenné zkušenosti a přenést si je sem je hodně důležité.
Sledovali jste před svým semifinále souboj Liberce s Vítkovicemi, abyste okoukali případného soupeře?
Já ho nesledoval, ale někteří kluci ano. Když jsme se převlékali, tak jsme se koukali na Onlajnech na průběh.
Ve finále vás čeká Liberec. Znáte recept, jak byste mohli uspět?
Víme, co od nich čekat. Hráli jsme proti nim dva duely v základní části a oba zápasy byly hrozně moc vyrovnané. Budeme se muset co nejlépe připravit.
Share on Facebook
