Urban za čtyři body, Klepiš přidal klenot. Nevymýšlel ptákoviny, smál se Rittich
Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
Dva zápasy trnul. Páteční prodlužovaný nervák prožíval Tomáš Urban za mantinelem, trest za sekeru Bedřichu Köhlerovi z úvodní partie ho připravil o přímou účast u dvou vítězství jeho Mladé Boleslavi v sérii. K tomu třetímu už ale dvoumetrový útočník v sobotu přispěl čtyřmi body. Při výsledku 5:4 na nájezdy, které pak rozštípnul Jakub Klepiš, celkem slušná bilance… Boleslav vede 3:1 a v úterý si může zařídit místenku do semifinále.
Nečekal věru dlouho. První minuta čtvrtého utkání proti Hradci, první minuta Tomáše Urbana (na snímku) zpátky ve hře – a hned se klíčový útočník prosadil. Přihrávka na vedoucí gól Tomáši Klimentovi vrátila jednu z nejdiskutovanějším postav série rychle do hry. „Hrozně jsem se těšil. Už v pátek jsem to prožíval s klukama, úplně mě z toho bolela hlava, byl jsem z toho hotovej. Snažil jsem se je aspoň povzbuzovat,“ sypala ze sebe nejvýraznější postava partie. „Jsem ohromně rád, že to kluci v pátek zvládli a že jsem jim teď mohl pomoct takhle, jak to dopadlo.“
Urbana byl plný led, byl u všeho podstatného. „Možná mi pomohlo, že jsem byl odpočatý. Kluci měli zápas v nohou, kdežto já měl sil dost,“ přemítal. A když už totiž domácí ztratili vedení 3:0 a pak i 4:3, mohl ještě rozštípnout pohotovou ranou prodloužení. Jeho nadějný pokus ale skončil na horní tyčce. „Škoda, že si to tam Kacetl nehodil zádama… Snažil jsem se to tam poslat hned z voleje, protože jinak by to určitě měl,“ věděl Urban.
Ten i díky dosahu své dlouhatánské hokejky zásadně pomohl i při dlouhém dvojnásobném oslabení, kdy jím vedené boleslavské trio dlouho drželo hradeckého soupeře bez úspěchu. Dlouhán v početní nevýhodně nejdřív vůbec nestřídal. „Klukům jsem v tomhle složení věřil. Bylo pak i vidět, že když tam šel Lencík, dostali jsme z toho gól,“ vysvětlil kouč František Výborný. „Chtěl jsem Urbyho nechat na ledě až do konce oslabení, ptal jsem se ho, jestli chce oddechový čas. Byl po předchozí pauze odpočatej a dlouhodobě tyhle situace hraje dobře.“
„Paráda, udělal to excelentně. Kuba je zkušený hráč, který nemá trému. Lidi ho hnali, on to zakončil perfektně."
Jenže skoro dvě minuty náročné šichty, to nešlo vydržet. „Sám jsem si řekl, že už chci střídat. Byl jsem zavařenej, navíc mi nevyšla ani jedna bule,“ věděl Urban. Díky využité přesilovce se Hradec nakonec dotáhl až ze ztráty 0:3, našponovaná série hokeje hraného od podlahy napsala další senzační díl. „Začali jsme vymýšlet, i když jsme věděli, že má úspěch, když hrajeme jednoduše… Ale na druhou stranu, diváci se bavili a my to naštěstí na konci rozhodli,“ oddychl si Urban po divokém průběhu.
Ono rozhodnutí přišlo opět až v nájezdech, což je mezi těmito dvěma soupeři v této sezoně běžné rozuzlení. V základní části se v rozstřelu končilo třikrát, ve čtvrtfinále podruhé v řadě. V obou případech (stejně jako v prodloužení ve druhém zápase) brala výsledný bod Mladá Boleslav. A gólman David Rittich nepustil celkově ani jeden ze sedmi nájezdů. „Oni mě jen trefovali…“ usmál se další z hrdinů duelu.
Tím rozdílovým se poté stal Jakub Klepiš. Penaltový mazák vystřihl ve třetí rundě svůj značkový bekhendový blafák. Jako jediný proměnil. „Já už doufal, že tohle konečně udělá, že nebude vymýšlet ty svoje ptákoviny… Pravák, rychlý bekhend. To když rychle trefí, tak je to nechytatelný,“ věděl Rittich. „Paráda, udělal to excelentně. Kuba je zkušený hráč, který nemá trému. Lidi ho hnali, on to zakončil perfektně,“ uznal i Urban.
Sám Klepiš zůstával nad věcí, přestože našponovaný duel rozsoudil náramně… „Jo, kluci téhle kličce říkají můj rodinný klenot, ale není to jednoduché,“ nedal najevo emoce. „Gólmani jsou čím dál lepší, Kacetl chytá výborně. V Hradci mi tenhle blafák nedávno chytil, tentokrát jsem byl šťastnější já, tak to teď spolu máme na bekhendové kličky 1:1.“
V téhle partii už ovšem žádné další nájezdy nepřijdou. Od pátého dílu už se musí hrát do rozhodnutí. Při vyrovnanosti obou soupeřů se dá čekat ještě pořádné drama. „Pojedeme do Hradce s pokorou. Nic není hotového, ta otřepaná fráze, že poslední krok je nejtěžší, platí. Pokusíme se tam hrát bez chyb, co jsme teď dělali, abychom tam vyhráli,“ rozloučil se Klepiš.
Share on Facebook
