Trenérská návštěva z NHL: Dostat z hráčů to nejlepší. Proč je západ USA jako jiná práce?
David Quinn.
|
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Přes 250 českých trenérů poslouchalo v Praze Davida Quinna. Že vám to jméno nic neříká? Loni trénoval USA na olympiádě i na mistrovství světa, předtím působil na univerzitách, vychovával americké talenty a vedl i New York Rangers. Teď přijel do Česka jako trenér Sharks, aby se podělil o své zkušenosti. Jeho slova zajímala i Kariho Jalonena, Miloše Holaně, Libora Zábranského nebo Radima Rulíka.
Tvrdá práce, vášeň pro hru, důvěra hráčů, potenciál, trpělivost, komunikace. Těmito hesly začal svou přednášku před zaplněným sálem David Quinn. V rámci projektu NHL s názvem Coaches Clinic měli totiž čeští trenéři možnost navštívit celodenní seminář i tréninky San Jose a Nashvillu v O2 areně.
„Často jsem se pak sám sebe ptal: Proč zrovna já? Co mě dostalo až sem? Už jsem přišel na odpověď: Do NHL mě posunula snaha dostat z hráčů to nejlepší.“
Známí i regionální koučové si tak mohli poslechnout zajímavé názory přímo z NHL. „Dlouho jsem trénoval na univerzitě, dostal jsem šanci i u amerického vývojového programu (NTDP) a hráčů do 17 let, posbíral jsem zkušenosti i u dospělých v AHL… A najednou jsem byl v NHL, na mistrovství světa i olympiádě. Často jsem se pak sám sebe ptal: Proč zrovna já? Co mě dostalo až sem?“ pokračoval Quinn ve svém proslovu.
Šestapadesátiletý trenér zná hokej i z hráčské strany, vystudoval u toho univerzitu v Bostonu a zahrál si i v AHL nebo na MS juniorů. Teď zažije premiéru na střídačce San Jose… v Praze.
„Už jsem přišel na odpověď: Do NHL mě posunula snaha dostat z hráčů to nejlepší. Naplno využít jejich potenciál, ať už hokejový, nebo i lidský,“ motivoval Američan své posluchače.
Kouč San Jose stihl v Praze i seminář. Odborníci z NHL přednášeli českým trenérům
„Vývoj nikdy nekončí, člověk se pořád učí. Všichni hráči – v každém věku – se chtějí zlepšovat a jako trenér máte hodně cest, jak jim pomoct.“
„Jednou z cest může být i inspirace v jiných sportech. Podívejte se třeba na fotbal, spousta věcí se z něj dá přenést i do hokeje,“ zaujal kouč, který s Českem v Tampere prohrál bitvu o bronzovou medaili. „Náš sport je o využití prostoru a času. Hokej je rychlá hra na velmi malém hřišti, takže úplný základ dobré hry závisí na rozhodnutích hráčů a návaznosti akcí,“ doplnil Quinn svoji myšlenku.
A vyzdvihl i pár konkrétních věcí, které jsou v jeho každodenní práci důležité. Jeden příklad? „Myslím, že správný trenér by se měl umět i přizpůsobit hráčům. Když jsem trénoval v Rangers, pro Filipa Chytila jsem byl jako jeho táta, zatímco k Henriku Lundqvistovi jsem přistupoval spíš jako kamarád. Každý hráč by měl ale poznat, jak moc vám záleží na jeho rozvoji.“
„Snažte se vytvořit prostředí, ve kterém se všichni cítí dobře. Aby každý hokejista přišel rád na trénink i další den. Měli byste mít tu správnou energii, nadšení do práce. Hráči musí trenérovi věřit, že jeho cesta je správná. Že je to jejich společná cesta…“
„Pokud třeba v pondělí udělají vaši hráči 72 chyb, a v úterý už jen 71, tak jste začali týden dobře,“ prohlásil Quinn a doplnil svoji mantru, že vývoj a zlepšení týmu je dlouhodobý proces.
„Snažte se také vytvořit prostředí, ve kterém se všichni cítí dobře. Aby každý hokejista přišel rád na trénink i další den. Speciálně u mládeže je to hodně důležité. Nemyslím tím, aby byly tréninky jednoduché a byli jste falešně pozitivní. Ale měli byste mít tu správnou energii, nadšení do práce. Hráči musí trenérovi věřit, že jeho cesta je správná. Že je to jejich společná cesta…“
Quinn také zmiňoval rozdíly mezi vedením mladých talentů v americkém výchovném programu, když hrál s osmnáctiletými svěřenci proti čtyřiadvacetiletým vysokoškolákům. Zkušený sympaťák navíc ve studentském prostředí pobýval hodně dlouho, jako trenér tam strávil celkově 19 let.
Proto se nebál přiznat také svůj šok poté, co začal pracovat v nejlepší hokejové lize světa. V letech 2018 až 2021 v New Yorku, loni u reprezentace USA, a letos poprvé na dalekém západě. Kromě rozdílů u dospělých si tedy všímá i rozdílů v cestování a hokejovém programu.
„Na univerzitě jsme měli jasně daný plán. Čtyřikrát do týdne trénink, dvakrát zápas, takhle celý rok. Pak najednou vlítnete do světa NHL, kde je všechno jinak. Zápasů je mnohem víc, prostoru na nácvik různých situací už tolik není. Podle podmínek jsem tak jako trenér i musel úplně změnit svůj přístup k trénování.“
„Teď cítím, jakou změnou je trénování v jiné konferenci. Více času trávíme v letadle, přesuny jsou mnohem delší, takže být koučem na západě je pro trenéry skoro jako úplně jiná práce. Přestože je hokej všude stejný…“
A dvě věci, které Davida Quinna posunuly až do pozice šéfa lavičky v National Hockey League? „Schopnost naslouchat hráčům a být trpělivý.“
Share on Facebook
