Trenér umí zvednout hlas, tvrdí Ščotka. Jako kapitán nechce po nikom šlapat
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Minulý rok oddřel náročnou přípravu a před mistrovstvím světa neprošel až poslední čistkou. Součástí české reprezentace je obránce Jan Ščotka i letos a opět tak sní o premiérové účasti na světovém šampionátu.
U nového realizačního týmu se těší velké důvěře: na startu přípravy vede Česko jako kapitán a v prvním obranném páru polyká velkou porci minut.
S kapitánským céčkem zatím zvládl všechny zápasy pod koučem Karim Jalonenem, byl také u páteční porážky 0:2 s Německem.
V čem byla páteční odveta oproti předchozí bitvě rozdílná?
Nedali jsme gól, bez toho se blbě vyhrává. To je asi první věc. Každá porážka je ale k něčemu dobrá, teď se na ni zaměříme. Člověk nemůže pořád jen vyhrávat. Musíme dát hlavu vzhůru, příští týden půjdeme na Slováky. Snad to tam bude lepší.
Projevila se na vás únava? Přece jen šlo o druhý zápas ve dvou dnech.
Myslím, že ne. Všichni jsou na to zvyklí a ví, jak se na připravit. Přece jenom nejsme žádní mladí kluci. Roli to podle mě nehrálo.
Většina utkání se nesla ve znamení marného dobývání německého území…
Je to tak. Němci hráli víceméně to, co chceme my. Nemohli jsme se dostat přes střední pásmo a když už se nám to povedlo, tak jim parádně zachytal gólman. To pro nás byl kámen úrazu, navíc jsme si nepomohli v přesilovkách. Doufejme, že to příští zápas bude lepší.
„Nemohli jsme se dostat přes střední pásmo a když už se nám to povedlo, tak jim parádně zachytal gólman.“
Byla podle vás hodně znát přítomnost Dominika Kahuna, který ve čtvrtek nehrál?
Určitě. Je to výborný hokejista, přece jen byl v NHL. Je vidět, že si na puku hodně věří, měl tam dobré akce. Ale že by to bylo něco, čeho bychom se měli bát, tak to ne.
Co zaznělo v kabině? Pod trenérem Jalonenem se jedná o první porážku.
Trenér říkal, že je na nás hrdý, že jsme to nevzdali. I když jsme nedali branku, tak jsme se nevzdávali. Tohle nás může v něčem posunout. Za mě je lepší po zápase chválit než někoho zdupat, sebevědomí pak jde dolů. Souhlasím s tím.
SESTŘIH: Česko - Německo 0:2
Na co klade nový trenér především důraz?
První přikázání je, že musíme hrát všichni pohromadě. To je pro nás momentálně nejdůležitější. Musíme být všichni u sebe, nesmí mezi námi být žádné mezery. Taky chceme hodně komunikovat, aby tam pro soupeře nevznikaly žádné díry.
Už musel zvednout hlas?
Umí to, už jsme to v tréninku taky zažili. (usměje se) To je samozřejmě taky dobře, ale každý trenér je jiný. Myslím, že Kari ví, kdy má co dělat. Přece jenom má letité zkušenosti.
„První přikázání je, že musíme hrát všichni pohromadě.“
S angličtinou asi díky angažmá ve Finsku nemáte problém, že?
Je to v pohodě. Myslím, že všichni kluci umí anglicky, minimálně ty hokejové základy. Žádná bariéra tam není, kdyžtak překládá Martin Erat.
A co kouč Jalonen vyžaduje konkrétně po vás?
Na to je brzo, ještě jsme se o tom úplně nebavili. Z mého pohledu dobrou obranu, oslabení a abych eliminoval chyby v obranném pásmu. Snažil se hrát co nejvíc u sebe a tak, ale roli nespecifikoval.
Jaký je v tomhle ohledu přínos Libora Zábranského? Právě on by se měl soustředit zejména na beky.
Zpětná vazba je zatím pozitivní. Chce, abychom hráli hodně na puku a bezmyšlenkovitě se ho nezbavovali. To je podle mě jeho metoda, ať jsme sebevědomí s pukem a vymýšlíme konstruktivní rozehrávky.
Mluvíte o sebevědomí, pomohla vám k němu také sezona v nejvyšší finské soutěži?
Musím říct, že začátek byl těžký. Ke konci jsem se do toho ale začal dostávat. Těžko říct, jestli to pomohlo sebevědomí, ale určitě jsem zrychlil svou hru. Je tam hodně mladých kluků, takže musíte lítat.
„Chceme tým o přestávce povzbudit, snažíme se být pořád pozitivní.“
Co pro vás vlastně znamená, že v reprezentaci hrajete s céčkem na hrudi?
Pro mě je to velká pocta, nesmírně si toho vážím. Je to zase nová zkušenost, jsem za ni nesmírně rád.
Berete si v kabině často slovo?
S klukama se snažíme, ať jsem to já, Jordy nebo Flíček. Chceme tým o přestávce povzbudit, snažíme se být pořád pozitivní. Podle mě je to lepší, než aby se po někom šlapalo.
Vůdcovské vlastnosti jste ukazoval už při štaci v Litvínově. Tahle pozice je pro vás přirozená, že?
Snažím se, aby to tak bylo. Když se do toho člověk nutí, tak to pak vypadá blbě. Tři roky v Litvínově mi neskutečně pomohly se do toho dostat. Budu doufat, že se to tady bude dařit dál.
Nakolik je rozdílné kapitánství v klubu a reprezentaci? Ve Finsku kolem sebe máte hodně mladých hráčů, tady mají někteří borci víc zkušeností než vy.
Je to tak. Tady je to jiné v tom, že mluvím česky, to je pro mě jednoduší. (usměje se) Přece jenom je tady Míša Jordán a další, kteří mi v tom pomůžou a zapojí se. Ve Finsku jsem musel mluvit víceméně jenom já, do toho jsem si myšlenky z češtiny musel překládat do angličtiny. Zabralo to nějaký čas, než jsem se do toho dostal.
„Jdu kemp po kempu, zápas od zápasu. Snažím se pomoct, aby tým vyhrával a osobně se mi dařilo.“
Co vaše pozice směrem k mistrovství světa ve Finsku? Loni vám nominace o kousíček utekla.
Snažím se o tom nepřemýšlet. Jdu kemp po kempu, zápas od zápasu. Snažím se pomoct, aby tým vyhrával a osobně se mi dařilo. Uvidíme, jak to dopadne. Je to sen každého kluka.
Vnímáte ji jinak než pod předchozím koučem Pešánem?
Těžko říct, dobře jsem se cítil i pod trenérem Pešánem. Bohužel to nevyšlo, ale to je hokej. Věřím, že letos se to povede. Budu pro to dělat maximum a makat.
Share on Facebook
