Trefa přes celé hřiště? Můj sen, hoši! směje se Hrubec. Chválí českou partu
Foto: Aleš Krecl, Český hokej
(MOSKVA, od našeho zpravodaje) Když v první třetině dvakrát inkasoval a sborná byla na koni, možná si ani sám nepředstavoval, že český tým dokáže rozjetého soka zastavit a otočit vývoj utkání. Parádními zákroky k tomu přispěl i gólman Šimon Hrubec, který trpkou porážku po nájezdech nebere špatně. „Rusové poskládali z KHL opravdu to nejsilnější, co mohli. Jsem rád, že jsme proti nim udělali bod. Myslím, že to je úctyhodný výkon,“ vykládá po prvním nezdaru národního týmu v sezoně.
„Rusové měli v první třetině všeho všudy možná tři střely a dali z toho góly, takže jsem si říkal, že horší už to snad ani být nemůže. Ve druhé třetině na nás vlétli, měl jsem nějakou práci a dostal jsem se do toho. Říkal jsem si, že už jsem v zápase. Věděl jsem, že už by to mělo být dobré,“ říká Šimon Hrubec.
Český tým dvoubrankové manko smazal ve druhé třetině, a Hynek Zohorna pak na chvíli dokonce strhl vedení na stranu Říhovy party. „To bylo skvělé. Sice jsme prohrávali, ale bylo super, že jsme nesložili zbraně. Možná by na nás už nikdo nevsadil, že se ještě vrátíme do zápasu, ale my jsme ve druhé třetině hráli opravdu dobře. I když to bylo nahoru-dolů a šance měli i Rusové. Myslím, že v první třetině jsme byli i lepší, ale dostali jsme dva góly. Ve druhé třetině myslím, že byli o něco lepší zase Rusové, ale dva góly jsme dali my. Remíza v základní době byla asi férová,“ pokyvuje.
Miloš Říha hodnotil první porážku v sezóně
Duel se sbornou opět došel do nájezdů, tak jako na posledním mistrovství světa v boji o bronz. „Nebudu lhát – napadlo mě to. Říkal jsem si, že je to zase tady: Zase jdu na Rusáky a zase jdu proti nim i na nájezdy. Jen jsem si pomyslel, že by bylo fajn jim to vrátit, i když to samozřejmě nemá takovou váhu jako zápas o bronz na mistrovství světa. Porazit Rusko je ale vždy super. No nic, škoda... Dostal jsem gól a žádný jsme nedali,“ mrzí Hrubce.
Využil při utkání s Ruskem své "zápisky" a poznatky z KHL? „Za půlroku už přece jen poznávám hráče i po obličeji, takže jsem věděl, že Šipačov to rozdává, že je to šikula, který umí někoho najít. Na Kaprizova jsem věděl, že je to hračička... a takhle bych mohl pokračovat. Rusové poskládali z KHL teď opravdu to nejsilnější, co mohli. A já jsem rád, že jsme proti nim udělali bod. Myslím, že to je úctyhodný výkon,“ hodnotí gólman čínského Kunlunu.
Národní tým dokázal zastavit rozjetou sbornou, která vedla o dva góly a spoustu šancí už viditelně přehrávala. „Myslím, že to je hlavně o charakteru. Nikdo nesložil zbraně, v kabině nebyla cítit žádná hořkost nebo podráždění. Žádný chmurný myšlenky na to, že prohráváme 0:2. Vůbec nic takového. Prostě se šlo do druhé třetiny s tím, že horší už to být asi nemůže a popasovali jsme se s tím perfektně. Tým má sebevědomí a musím říct, že jsem z toho velmi mile překvapený – jakou máme partu, a jak držíme při sobě. Tým je psychicky silný,“ pochvaluje si.
Foto: Aleš Krecl, Český hokej
Čeští hokejisté sice poprvé v Euro Hockey Tour prohráli, v každém z dosavadních pěti utkání ovšem dokázali – když už ne vyhrát – alespoň bodovat. „To je parádní! Karjala se vyhrála bez porážky, v Plzni se vyhrálo proti Finsku. Je důležité vždy bodovat a neodehrát zápas s bodovou nulou. Vždy je dobré posbírat nějaký bod, aby se udělalo dobré umístění na konci celého turnaje,“ velí Šimon Hrubec.
O brankáři – střelci: To je můj sen, hoši
V severském souboji mezi Finskem a Švédskem byla k vidění kuriózní trefa, kdy finský brankář Frans Tuohimaa dokázal skórovat přes celé hřiště do opuštěné klece Švédů. Co na to Hrubec? „Fakt, jo? To vůbec nevím. Na to se musíme určitě podívat. To je můj sen, hoši. To je hole-in-one v hokeji, prostě paráda. A v prvním zápase za nároďák? Jak to říct slušně... No prostě je má, fakt že jo. To prostě klobouk dolů, paráda. Mám radost i za něj,“ vykládá osmadvacetiletý gólman otevřeně.
Co se musí sejít, aby brankář v hokeji skóroval? „Úplně všechno. Není to jednoduché – je potřeba dobrý led, nemít sníh v brankovišti, ale ani na hokejce, aby jste si dobře hodili puk před sebe, aby hráči, co vás napadají, byli daleko, abyste to hodil vysoko, aby puk neskočil na nějakou krustu a neodletěl, aby to pak někdo nestihl dojet... Je tam fakt klidně patnáct dvacet proměnných, co s tím můžou zamíchat. Myslím, že právě proto je to taková rarita,“ vysvětluje Šimon Hrubec.
Share on Facebook
