Talent Slafkovský v Hradci: Na Slovensku nikdo nemakal, rakouská liga je špatná
Foto: Martin Voltr
Obhájci dorosteneckého titulu z Hradce Králové získali zkraje listopadu velmi zajímavou posilu: Z akademie Salcburku přišel na východ Čech útočník Juraj Slafkovský, velký talent slovenského hokeje ročníku 2004.
Dva zápasy – dva góly a tři nahrávky, k tomu ještě spousta dalších neproměněných šancí. Taková je bilance Slafkovského po příchodu do ELIOD Extraligy dorostu. Z pohledu čísel tedy začal na výbornou, ale teprve si zvyká.
„Cítím se výborně. Je to pro mě lepší než zápasy v Salcburku, je to rychlejší hokej. Tam v lize končil každý zápas vysokým rozdílem,“ říká čtrnáctiletý útočník, jenž s mladým výběrem akademie Red Bullu nastupoval v mezinárodní Erste Bank Junior League – tedy soutěži do 18 let.
„Ano, je to osmnáctka, ale bylo to horší než česká šestnáctka,“ vysvětluje.
Soutěži, kde rakouské týmy soupeří s maďarskými a také s českým Znojmem, Salcburk společně s Klagenfurtem jasně dominuje. Dvouciferné výsledky nebyly výjimkou. „V některých zápasech jsme hodně vyčnívali, a v některých jsme právě naopak prohráli s takovým soupeřem, o kterém by se neřeklo, že bychom s ním měli prohrát,“ pokračuje Slafkovský.
Ani se starší konkurencí nebyl spokojený, takže se rozhodl odejít. „V Salcburku je všechno pěkné, ale ta liga...“ opakuje. Přitom do věhlasné akademie se z domova vydal teprve letos. „Nejdřív jsem chtěl jít do Česka, ale potom se naskytla ta možnost a vypadalo to tam pěkně, tak jsem to šel zkusit.“
Foto: Martin Voltr
Na Slovensku loni brousil nejen ligu U16, ale i U18, v níž nasbíral 14 bodů ve 20 zápasech. A to nastupoval proti borcům starším až o čtyři roky. „Kluci mě vzali dobře a v těžkých momentech mě podrželi. Ale potom, když jsme šli do play off, pan trenér začal stavět ty starší a už jsem moc nehrál.“ Možná i to uspíšilo jeho odchod na západ. „Slovenská soutěž nebyla až tak špatná, ale tréninky tam byly na nic. Nikomu se tam nechtělo makat,“ popisuje.
V české extralize dorostu působí řada Slováků. Nejvíc jsou vidět Marcel Štefančík v Chomutově, Kevin Horváth v Havířově a Boris Babeliak ve Vsetíně. Juraj Slafkovský si vybral Hradec Králové, tedy ambiciózní tým, který chce navázat na loňské republikové prvenství.
„Na Slovensko už jsem se nechtěl vracet. V Hradci je dobrá parta a dobré podmínky pro trénink,“ říká. Místní dorost byl zlatý dokonce třikrát za posledních pět let. „Máme výborný tým, můžeme pomýšlet i na titul,“ burcuje i přesto, že Mountfieldu se letos zatím nedaří úplně podle představ. „Jasně, máme i pár hráčů zraněných. Až se dají do pořádku, tak můžeme mířit vysoko,“ míní Slafkovský.
Pod Bílou věží se potkal i s několika hráči širšího okruhu české šestnáctky, trenéři ho zařadili do prvního útoku po bok dvou z nich – Šimona Marhy a Lukáše Pajera. Tahle lajna v sobotním duelu s Jihlavou řádila, při výhře 8:0 zapsala celkem třináct bodů. Marha dal čtyři góly, Slafkovský se zastavil na bilanci 1+3. Dobře ale ví, že další souboje budou těžší.
„Jeden zápas může skončit vysoko, ale co jsem slyšel, taky neměli nejlepší hráče. Za dva týdny začíná nadstavba, a ta bude mít kvalitu. Potkáme už jen ty dobré týmy,“ tuší.
Foto: Martin Voltr
Společně s Marhou teď dominoval hlavně díky fyzické převaze. „Ano, jsme vyšší a silnější,“ přitakává na téma svých předností 186 centimetrů vysoký a 90 kilogramů těžký borec. A to je na ročník 2004 už fantastická výbava. V čem vidí svoje herní přednosti? „Boj u mantinelu, střela. Musím určitě pracovat na bruslení,“ reaguje okamžitě.
Na jeho projevu bylo cítit, že se nikam zbytečně nechce hnát. Spíš si zkouší najít správné místo. „Ano, však to je vždycky lepší. Mít přehled, jak hra vypadá, a pak zvolit nejlepší řešení,“ vysvětluje. Jenže proti silnějším rivalům už bude muset zrychlit. „No jasně. Skončilo to 8:0, až přijdou těžší zápasy, tak budeme mít všichni větší nasazení,“ slibuje. Stejně tak si s parťáky ještě musí pořádně rozdělit role. „Jsme spolu v lajně od čtvrtka. Postupně se budeme víc soustředit na to, co kdo dělá.“
Jestliže se často mluví o tom, že český hokej ztrácí na špičku i vinou menší konkurence, u našich východních sousedů to platí dvojnásob. A tak není divu, že je Juraj Slafkovský pevným členem slovenské reprezentace do 16 let – přestože by měl ještě rok čas. Naposledy, v listopadovém trojzápase s maďarskou sedmnáctkou, nastupoval v první či druhé formaci.
O jeho talentu se dobře ví, v Česku teď bude zase víc na očích. „Jsem ale v pohodě, neberu si to. Jsem ještě mladý, je mi čtrnáct. Uvidíme časem, jak to bude,“ odmítá, že by na sobě cítil tlak.
Souběžně s hokejem myslí i na školu. „Teď chodím v Hradci do deváté třídy, za rok bych chtěl jít dálkově na ruské bilingvní gymnázium v Košicích. Chci se naučit další jazyk. A samozřejmě i angličtinu,“ hlásí.
Teprve v dalších letech se uvidí, jak reálné pro něj bude splnění klukovských snů. „Asi jako každý bych chtěl do NHL,“ usmívá se. A co jeho hokejové vzory? „Auston Matthews z Toronta, kterému fandím. Nebo Patrick Kane z Chicaga. Ze Slováků Marián Hossa, ale ten už vlastně skončil,“ dodává Juraj Slafkovský.
Juraj Slafkovský | Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
