Takový gól jsem snad ještě nedal, přiznává Machů. Půjčí si od rodičů?

Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz

Tomáš Machů poprvé oblékl seniorský trikot Vítkovic v utkání Generali Česká Cupu proti Zlínu a hned se blýskl krásným gólem, který však příliš neviděl. Děkuje trenérům za šanci a obrannému parťákovi Peteru Trškovi za rady.

Tomáši, co vám blesklo hlavou, když jste se dozvěděl, že nastoupíte za A-tým?
Den před zápasem jsme měli předzápasové tréninky, kde byly nějaké lajny. Že budu hrát, se potvrdilo v den zápasu. Byl jsem šťastný, že dostanu od trenérů takovou šanci, jsem jim za to vděčný. A byl jsem strašně rád, že si to zkusím.

Čekal jste, že byste mohl nastoupit takhle brzo?
V áčku už jsme s Reném Smolkou trénovali od letní přípravy, ale vůbec jsme nevěděli, jestli budeme hrát, takže to bylo ze začátku určitě překvapení. Na začátku letní přípravy jsme se bavili jenom s trenérem juniorky, který nám říkal, že půjdeme do letní s áčkem, ale že se tam asi nebude rvát úplně o místo v kádru, ale půjdeme tam spíš trénovat.

Čím jste si tedy místo vysloužil?
Nevím, možná na základně tréninků, ale šanci jsme mohli dostat oba – buď já, nebo Réne Smolka. Těžko říct, na základě čeho si trenéři vybrali mě. Na tréninky jsme chodili spolu. Nevím, čím to bylo, bylo to rozhodnutí trenérů, které jsme oba respektovali.

„Byl jsem šťastný, že dostanu od trenérů takovou šanci, jsem jim za to vděčný.“

Jak velká je konkurence u vás v klubu mezi mladými beky, kteří se pomalu začínají rvát o místo v sestavě hlavního mužstva?
Teď jsme u áčka s Reném Smolkou, jako dvě 2003ky, navíc je v áčku hodně kvalitních starších beků. Máme ale další šikovné 2003ky a 2004ky. Matěj Prčík s Denisem Puchalou byli na reprezentačním kempu ve Švýcarsku a Matěj byl navíc i u juniorky v letní přípravě. Michal Bystroň zahrál minulou sezonu velice dobře, takže máme v klubu super beky.

Pojďme ke střetnutí: Pocítil jste před ním nervozitu?
Před zápasem jsem moc nervózní nebyl, ale při prvních dvou střídáních jo. Pak jsem začal být nervózní, když jsem dal gól, ale zase to po chvilce opadlo. Nebylo to tak hrozné. Měl jsem jenom divné myšlenky, neměl jsem úplně svázané ruce, bylo to v pohodě.

Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz

V deváté minutě jste hned skóroval… Jaké to bylo?
Zaprvé jsem byl rád, ale věděl jsem, že to ještě není konec zápasu a musíme se soustředit do konce. Škoda, že jsme to nedotáhli k vítězství, protože by to bylo ještě lepší.

Mohl byste gólovou situaci popsat?
Já jsem to moc neviděl, viděl jsem jenom, jak spoluhráči zvedali ruce. Každopádně byl nějaký souboj v rohu, kde naši hráči vybojovali puk. Tomáš Kubalík vyjel z rohu a výborně mi to ze strany poslal na modrou. Zpracoval jsem si puk a díval jsem se, jestli někomu přihraju, ale nakonec jsem vystřelil na bránu, před kterou stál výborně Peter Šišovský, a spadlo to tam.

Kolikrát se vám to z deseti pokusů povede takhle trefit na tréninku?
No, takový gól jsem snad ještě nikdy nedal. Není moc takových gólů. Většinou brankáři střely nahoru mají, když na puk vidí. Jelikož neviděl, spadlo to tam.

Kolik vás bude gól stát do týmové kasy?
To ještě nevím, jak se kluci v kabině dohodnou. (směje se) Zatím mi nic neříkali, ale určitě mě to něco stát bude. Asi budu muset poprosit rodiče, snad se něco najde.

„Ještě nevím, jak se kluci v kabině dohodnou. Asi budu muset poprosit rodiče.“

S kým jste nastupoval v obranné dvojici?
Nastupoval jsem s Peterem Trškou, který mi celý zápas radil, jak mám hrát. Za to jsem byl strašně rád. Komunikoval se mnou. I díky němu se zápas povedl, jak se povedl, protože mi dobře radil a pomáhal mi. Vždycky po střídání mi řekl, že jsem to mohl udělat takhle a takhle, na což jsem si další střídání dával pozor a třeba jsem to udělal, jak mi řekl. Hrálo se mi s ním výborně.

Jak se vyvíjel váš prostor na ledě během utkání?
Začínali jsme jako první obranný pár a hrál jsem celý zápas. Jenom přesilovky jsme nehráli, protože na ty chodili kluci, kteří je trénovali v tréninku. Trenéři mi dali hodně prostoru, což bylo super, jsem za to vděčný. Bylo to pro mě lepší, protože jsem se po dvou hektických střídáních do zápasu rychle dostal.

Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz

Co samotný duel?
Po první třetině jsme vedli 1:0, hrál se hokej nahoru dolů a oba týmy měly šance. Po druhé třetině bylo vyrovnáno. Ve třetí přišla nějaká vyloučení a v jednom jsme dostali na 2:4. Nakonec dal ještě Patrik Demel třetí branku, takže je škoda, že se oslabení neubránilo.

Zkuste porovnat chlapskou soutěž a juniorku.
Největší rozdíl je ve fyzické hře, protože chlapi jsou těžší, takže dohrávání je fyzičtější. Myslím, že jsem to obstojně zvládl a nakonec jsem se tomu i přizpůsobil. Další věc je, že každý ví, kde se má pohybovat a kde má hrát. Je to taky určitě rychlejší.

„Sezonu určitě začnu v juniorce, kde budu makat, trénovat a uvidíme, co bude dál.“

Dostal jste nějakou zpětnou vazbu od koučů?
Trenéři po zápase říkali, že to bylo dobré, ale určitě jsem udělal nějaké chyby. Celému týmu potom říkali, že je to po čtyřech až pěti dnech na ledě, což je hodně krátká doba, je to ještě pořád příprava a dá se cokoliv zlepšit.

Jak to s vámi bude dál? Prohodíte se se spoluhráčem Smolkou?
Vůbec nevíme. Necháme to na trenérech a budeme respektovat jejich rozhodnutí. Sezonu určitě začnu v juniorce, kde budu makat, trénovat a uvidíme, co bude dál. Chtěl bych tam podávat výborné výkony, probojovat se do kádru osmnáctky a pak uvidíme. Budu se soustředit na každý jednotlivý zápas a až potom uvidíme, jak to dopadne.

Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz