Střelecký objev z Přerova. S reprezentací jsem už nepočítal, hlásí Navrátil

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Do letošního února ani nevěděl, jaké to je reprezentovat. Pak dal ale na prvním turnaji s devatenáctkou čtyři góly, a povedeně vstoupil i do hlavní mládežnické kategorie. Taková je vizitka Jakuba Navrátila, který se do národního týmu odrazil z WSM Ligy v Přerově.

Filipu Hronkovi či Vojtěchu Doktorovi se povedlo v první reprezentační sezoně jet na mistrovství osmnáctek, mladý přerovský útočník Jakub Navrátil se pokouší o ještě větší kousek. Poprvé si za národní tým zahrál až letos v únoru, a to v devatenáctce.

„Abych pravdu řekl, už jsem moc nepočítal s tím, že se někdy do reprezentace podívám. Už jsem byl starší, kluky znají z mladších kategorií. Takže jsem rád, že tady vůbec můžu být,“ hlásí. Aktuální nominace do dvacítky se dočkal až z pozice náhradníka, a to pořádně narychlo! „Zavolali mi to v den srazu, asi o půl jedné, a ve čtyři jsem měl být tady. Ještě jsem měl takovou scénku. Byl jsem v Ostravě, takže jsem to měl o to delší. Ale rychle jsem si sbalil věci a jel,“ usmívá se Navrátil.

Na svém úvodním turnaji v Hradci Králové dal čtyři góly ve čtyřech zápasech, dva z toho Švýcarům. A když na ně teď narazil znovu, přidal třetí. „Zatím mi to tam proti nim padá, ale snad bude i proti jiným soupeřům,“ přikyvuje na adresu oblíbeného soupeře.

Mušku má každopádně parádní. Kdyby přitom měl vybírat, jestli radši vystřelí, nebo nahraje, volí druhou možnost. „Nevím, jestli jsem střelec. Cením si toho, že mi to teď jde.“ V pondělí se blýskl krásným věšákem do růžku. „Rád střílím doprava nahoru nad lapačku. Právě tam, jak jsem to dal,“ kvituje.

Sluší se říct, že zatím se prosazuje jen v zápasech, které nemají punc nejvyšší důležitosti. Atmosféru větší akce ještě nezažil. To by ale rád změnil a zabojoval o šampionát ve Vancouveru. Je dost možné, že se trenérům bude moci ukázat ještě na dalších akcích, kdy už se bude muset dvacítka obejít bez krajánků.

„Máte pravdu, uvidíme, jestli si mě pozvou na nějaké další kempy. Já budu dělat všechno pro to, abych se do týmu dostal,“ slibuje Navrátil. Tempo mezinárodních zápasů mu problémy nedělá, ze seniorského hokeje zpátky na juniorský zvládá přepnout. „Poprvé jsem si zvykal hodně, ale dvacítka už mi přijde stejná jako devatenáctka. A je to skoro seniorský hokej, na zápas musím být připravený úplně stejně jako na každý jiný.“

Foto: Karel Švec, Český hokej

Sám zatím kráčí po čistě domácí cestě. Hokej se naučil hrát v Přerově, kde vynechal jen dvě sezony mezi lety 2015 a 2017. Tehdy působil na druhém konci republiky – v Chomutově, tedy jedné z velmi kvalitních mládežnických organizací. „Doporučil mě tam trenér mladšího dorostu a obstál jsem na zkoušce. Hlavně první sezona byla hodně vydařená, to jsme došli se starším dorostem do finále s Brnem,“ vzpomíná.

Ještě i minulý ročník načal Jakub Navrátil v dresu Pirátů, ale po čtyřech zápasech se vrátil do Přerova. Aby si poprvé zahrál dospělý hokej. „Říkal jsem si, že už bych si mohl zkusit seniory. Nechali si mě a už jsem tam zůstal,“ hlásí spokojeně. Ve WSM Lize pak nasbíral 14 bodů ve 40 zápasech, brousil přitom většinou třetí nebo čtvrtý útok.

„Nic moc se ode mě nečekalo. Odehrál jsem si to svoje, občas jsem nějaký gól dal, ale jsem vůbec rád, že si v té partě můžu zahrát.“ Doma je prostě doma! „Vyrůstal jsem tam, takže se se všemi znám. Hraje se mi tam dobře, máme skvělé fanoušky a úžasnou atmosféru,“ zmiňuje kulisu na zápasech Zubrů, kteří mají stadion „tak akorát“. „Přesně tak. Přijdou dva tisíce lidí a je plno.“ Jenom třešinka v podobě postupu do semifinále zatím přerovským hokejistům chybí.

Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz

Ovšem pokud je řeč o třešince – Navrátil si letos na jaře přece jenom jednu vychutnal. Jako hráč ročníku 1999 mohl ještě nastoupit za ligový starší dorost, a když tak mladí Zubři mířili do kvalifikace, trenéři po něm okamžitě sáhli.

„Shodli se, že bych jim mohl pomoct. Měli jsme úkol vybojovat extraligu. Ten skok dolů byl pro mě hodně těžký, v áčku ode mě nejsou tak vysoké nároky, a tam to na mě najednou stálo,“ připomíná úplně jinou roli, kterou dostal.

I v ní prospěl. Ale byly to pekelné nervy. „Museli jsme v posledním zápase s Ústím vyhrát o tři góly, abychom postoupili. A ten rozhodující gól jsme dali asi dvě minuty před koncem. Ústí k tomu mělo blíž, ale nakonec se nám to podařilo,“ usmívá se. Oslavy pak byly o to větší. „Po takovém zápase a takové sezoně se to musí oslavit,“ přitakává.

Zubři díky tomu a současně díky reorganizaci soutěží mají obě mládežnické extraligy. Talenti – jako právě Navrátil – tak už mají cestu vzhůru otevřenou. „Je to pro nás hodně dobré, budeme vychovávat kvalitní hráče, kteří se potom mohou zapracovávat i do A-týmu. Ta návaznost už je větší,“ souhlasí devatenáctiletý útočník.

Juniorce by teď už pomohl snad jen v případě akutní nouze, rád by si vybojoval zase o několik víc minut na zápas v áčku. Ukázal, že v jeho možnostech to rozhodně je. „To ale záleží na trenérech. Konkurence bude pořád stejně velká jako minulý rok,“ dodává Jakub Navrátil.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz