Střelec Kadlec o extralize, životě v Bělorusku nebo morálce mladých hráčů

Foto: Karel Pech, Facebook HC Stadion Litoměřice

V jednatřiceti letech zraje jako víno. Martin Kadlec poslední dva roky udivuje prvoligové Litoměřice a dvakrát po sobě překonal své osobní rekordy: letos byl s 32 vstřelenými góly nejlepším střelcem Chance ligy. „Tajně doufám, že by se něco mohlo podařit,“ odpovídá upřímně na otázku, zda by si ještě chtěl zkusit extraligu. Splní si svůj cíl příští sezonu?

partneři českého hokeje

Loňská sezona byla z osobního hlediska vaše nejpovedenější, letos jste své hranice posunul ještě dál. Určitě musí panovat spokojenost, že?
Pro mě bylo hlavně důležité, že jsem zopakoval loňskou sezonu a ukázal, že to nebyla náhoda.

Co za takovým vzestupem vidíte?
Z mého pohledu je tohle úplně jednoznačné. Je to o tom, jakého člověk potká trenéra, jestli dostane důvěru a čas na ledě. Potom je to taky o tom, s jakými člověk hraje spoluhráči, ale především má zásluhu trenér, který vám věří a dává prostor.

S trenérem Davidem Brukem jste si tedy sedl?
Je to trenér, který je výborně takticky připravený. Umí reagovat na hru soupeře a dává hráčům důvěru, takže tohle bylo super.

Poprvé v kariéře jste překonal metu třiceti vstřelených gólů, zároveň jste se stal nejlepším střelcem Chance ligy. Co to pro vás znamená?
Je to super pocit. Když se daří týmu, a ještě se mi navíc povede udělat takový osobní zářez, tak je sezona o to hezčí.

„Když se daří týmu, a ještě se mi navíc povede udělat takový osobní zářez, tak je sezona o to hezčí.“

S prostějovským Lukášem Žalčíkem to však byl boj až do posledního kola. Sledoval jste to průběžně?
Neřešil jsem to, ale samozřejmě jsem věděl, jak na tom kdo je. Celou dobu jsem na tom byl tak nějak hůř, než kluci přede mnou, takže jsem s tím nepočítal, že bych s tím mohl zamíchat. Nakonec se mi to se štěstím povedlo vyhrát.

Foto: Kateřina Kundertová

Už jsme to v úvodu trochu nakousli, ale je to právě větší role, která vám to umožnila?
Když vám dá trenér prostor a hrajete, tak je to hned lepší. Když pak uděláte chybu a trenér na vás neřve, tak je to jiné, hráč si potom dovolí víc a ve hře mu to víc vychází. Na Slavii jsem prostor od trenéra neměl. Byl jsem tam dost pod tlakem, ani jsem moc nehrál, ale myslím si, že i tak jsem odváděl dobrou práci. Myslím, že na konci sezony jsem tam byl dost platný hráč.

Závěr základní části se vám velmi povedl, v šesti zápasech jste nasázel devět gólů. Čemu to přisuzujete?
Určitě mi pomohla poslední reprezentační pauza, kdy nám trenéři dali trochu víc osobního volna. Mohli jsme si odpočinout a připravovat se individuálně, to se na konci sezony projevilo, měl jsem víc fyzických sil než soupeři. Ale tohle vnímám každou sezonu, že na jejím konci asi díky mému bruslení a fyzické připravenosti dokážu hrát vyrovnaně. U hodně hráčů zase vidím, že ke konci ročníku už jsou vyšťavení. V tomhle si myslím, že je oproti jiným moje výhoda.

„Bylo to něco úžasného, my jsme se hokejem prostě bavili a dokázali jsme rozhodovat zápasy.“

Tým minulý rok táhla trojice 3K, tedy Jan Kloz, Markus Korkiakoski a vy. Prvně jmenovaný následně odešel do Pardubic a pak Českých Budějovic. Mrzelo vás to?
Určitě, protože jsme se sešli tři noví útočníci, kteří se neznali a já jsem ještě nezažil, že by si na ledě takhle někdo rozuměl. Bylo to něco úžasného, my jsme se hokejem prostě bavili a dokázali jsme rozhodovat zápasy. Takže mě mrzelo, když Klozák musel odejít, ale zase na druhou stranu: zahrál si extraligu za Pardubice, teď je v Budějovicích. Pro něj jsou to výborné štace.

Letošní ročník skončil poměrně nečekaně. Co na to říkáte?
Byli jsme ve spojení s trenéry a tak dále, takže nám po telefonu sdělili, co a jak. Pro kluby je to hodně špatné, protože nebudou mít žádné příjmy. Většina z nich zatím hráče platí, takže mají akorát výdaje. Týmy jako Vsetín nebo Chomutov spoléhaly na to, že vydělají peníze na vstupném z play off. Je to docela průser.

V hokejovém prostředí se teď řeší kauza, kdy v návaznosti na vzniklou situaci kluby propouští hráče, například Chomutov ukončil spolupráci se všemi hokejisty nad 22 let. Nebojíte se něčeho podobného?
Na tohle téma jsme ještě s nikým nemluvili, nikdo nám nic nesdělil. Všichni doufáme, že všechno bude podle smluv, protože jsme odvedli práci, která se od nás čekala. Nezávidím klukům, které to potkalo, protože být měsíc a půl bez výplaty není vůbec sranda. Nebereme takové rakety, abychom si mohli žít bez výplaty.

Z týmového hlediska letos musíte být spokojený, obsadili jste třetí místo. Jaké je vaše hodnocení uplynulé sezony?
Základní část nám vyšla náramně, celou dobu jsme se pohybovali mezi druhým a třetím místem, což s takhle mladým týmem asi nikdo nečekal. Pak přišla trochu krize, ale zase to bylo ovlivněné tím, že nám odešlo padesát procent hráčů a nahradili je mladší, kteří na seniorský hokej prostě nejsou připravení. Musíte tým budovat zase od začátku, ale trenéři zachovali chladnou hlavu, pracovali s mužstvem a to, že jsme se dostali do šestky, je super.

„Nezávidím klukům, které to potkalo, protože být měsíc a půl bez výplaty není vůbec sranda. Nebereme takové rakety, abychom si mohli žít bez výplaty.“

Loni jste v play off vypadli hned ve čtvrtfinále s Jihlavou. Věříte, že byste letos došli dál?
Myslím, že by to pro nás bylo dost těžké. Máme mladý tým, málo silově vybavený na play off. A hlavně jsme chytli Vsetín, který je pro nás ze všech týmů úplně nejtěžší. Těžko říct, ale bojovali bychom a bůh ví, jak by to bylo. Mladí kluci si naopak mohli vyzkoušet hrát play off před vyprodaným Lapačem, v Litoměřicích by taky přišlo plno lidí. To jsou zkušenosti, které mladí kluci potřebují sbírat. Je to velká škoda.

Byl byste pro variantu hrát bez diváků?
Těžko říct. Na první dobrou jsem říkal, že by to byla totální žumpa, hrát tyhle zápasy bez diváků. První liga není tolik sledovaná, takže tam to pro mě úplný smysl nemá. Ale u extraligy, kterou sleduje celý národ, by to asi šlo. Lidi to přitáhne k obrazovkám, ale u nižších soutěží to podle mě nemá cenu.

Foto: Kateřina Kundertová, Facebook HC Stadion Litoměřice

Prvoligové kluby si před nedávnem odhlasovaly, že v případě neodehraného play off do extraligy postoupí České Budějovice. Souhlasíte s tím?
Z extraligy spadlo Kladno, proti tomu nemůže nikdo nic říct, takže s tím souhlasím. Budějovice do extraligy patří, za mě ano.

Když se ještě vrátíme k vašim hokejovým začátkům, v mládí jste pendloval mezi první a druhou ligou. Jak na období v Kadani a Klášterci nad Ohří vzpomínáte?
Bylo to dost náročné. Na začátku jsem byl rád, že mi dali šanci. Myslím, že první sezonu v áčku jsem měl dobrou, plno lidí vidělo moji budoucnost trochu někde jinde. Potom se spojil projekt Kadaň – Chomutov – Klášterec, který financoval pan Veverka. Přišlo strašně moc hráčů a jak v Čechách bývá zvykem, tak místní kluci šli stranou, prostě jsme tam byli navíc. Na druhou stranu jsem musel bojovat o každou vteřinu na ledě. Kolikrát jsem byl rád, když jsem v devatenácti letech mohl jet na výjezd do Brna nebo Olomouce. Nehrál jsem, ale hrozně jsem si vážil toho, když jsem mohl naskočit. Myslím, že tohle hrozně chybí dnešní mládeži. Ta si vůbec neváží jakékoliv šance, nic si nevybojují, všechno mají zadarmo, a pak to jde v důležitých momentech znát.

„Myslím, že tohle hrozně chybí dnešní mládeži. Ta si vůbec neváží jakékoliv šance, nic si nevybojují, všechno mají zadarmo, a pak to jde v důležitých momentech znát.“

Souvisí to s projektem Dukla, jehož jsou Litoměřice součástí? V čem je to oproti dřívějšku jiné?
Neváží si toho, že mají tuhle možnost. Berou to jako samozřejmost a tak, že to dostali na zlatém podnose. Ten rozdíl je neskutečný. Když pak vidím starší hráče, jak dokážou ve svých letech bojovat a vedle nich osmnáctiletého kluka, který se na to vykašle a vůbec nic si z toho nedělá… Tohle kdyby se stalo za nás, tak nás z týmu vyhodí.

Je to podle vás jeden z důvodů, proč českému mládežnickému hokeji ujíždí mezinárodní vlak?
Hlavně chybí nějaký konkurenční boj, ale to začíná už v mládežnických soutěžích. Teď přesně nevím, jak je to rozdělené, ale kdyby tam byla polovina týmů a musely by bojovat o to, aby hrály extraligu a mohly i spadnout, tak to vypadá jinak. Je tam strašně moc týmů, málo kvalitních hráčů, takže si to ti kluci hrají jen tak pro zábavu.

Mluvili jsme o vašich začátcích v Kadani a Klášterci, následně jste odešel do Běloruska. Vedl vás k tomu právě nedostatek herního prostoru?
Nehrál jsem a osobně jsem si myslel, že mám na to, abych v týmu byl. Šanci jsem nedostával a chtěl jsem odejít jinam, byl o mě zájem i z jiných klubů. Pan Veverka ale řekl, že mě nikam nepustí, neprodá, a nebo že chce zaplatit úplný nesmysl. Pro mě bylo nereálné tady v Čechách změnit klub, jedinou možností bylo odejít do ciziny, abych mohl hrát hokej.

V jednom z rozhovorů jste zmínil, že vám Bělorusko zachránilo kariéru. Co jste tím myslel?
Kdybych neodešel, tak bych dopadl jako všichni moji spoluhráči, kteří buď skončili s hokejem nebo hrají druhou nebo třetí ligu ve Francii a chodí u toho do práce. Pro mě to byl krok k tomu, abych mohl zůstat u profesionálního hokeje.

„Kdybych neodešel, tak bych dopadl jako všichni moji spoluhráči, kteří buď skončili s hokejem nebo hrají druhou nebo třetí ligu ve Francii a chodí u toho do práce.“

Jak jste byl vůbec na východě spokojen? 
Maximálně, mně se tam hrozně líbilo. Hlavně v Brestu, to je krásné čisté město. Jsou tam hodní lidi a mají rádi sport, takže za mě to bylo top angažmá a jsem za to rád. Kdyby tam nebyly problémy s penězi, tak bych zůstal delší dobu.

Bělorusko bývá označováno za poslední totalitní stát v Evropě. Cítil jste se tam tak?
Pro lidi, kteří vydělávají slušné peníze nebo podnikají, je to úplně stejné jako tady v Čechách. Je to znát na místních lidech, kteří pracují ve státních firmách a nemají nic. Dostávají zadarmo byty, stravenky do nějakých zařízení, ale v životě si nevydělají peníze na to, aby mohli na dovolenou, aby mohli dvakrát týdně chodit do kina, do restaurace a tak dále. Pociťují to místní, kteří pracují ve státních firmách. Jinak se tam žije úplně stejně jako u nás.

Jak byste porovnal tamní nejvyšší soutěž s naší první ligou?
Jak to vypadá momentálně, to vůbec netuším. Jen jsem si všiml, že rozdělili ligu na nějaké dvě úrovně. Když jsem tam hrál, tak top týmy jako Grodno nebo Salihorsk se mohly rovnat extraligovým týmům. Sami vidíte, že když hrají Ligu mistrů, tak dokážou porazit a potrápit každého. Prostředek soutěže je takový střed naší první ligy a spodek je něco jako juniorská soutěž. Mezi týmy je tam hrozny rozdíl. V Čechách jsou týmy vyrovnané, až v posledních letech na Kadaň. V Bělorusku je to hrozný skok.

Foto: Facebook HC Stadion Litoměřice

Přejdeme k vaší budoucnosti. Nemáte teď nějaké nabídky z extraligy?
Nemám agenta, takže se ke mně tyhle věci nedostávají. Nikdo mě nekontaktoval. Jestli někdo mluvil s někým v Litoměřicích, to taky vůbec netuším, protože mi nikdo nic neřekl. Ani jestli by měl někdo z prvoligových týmů zájem na play off, nedostalo se ke mně vůbec nic. Jsem ve spojení s jedním agentem a dal jsem mu za úkol, že bych si příští rok chtěl vyzkoušet extraligu. Tajně doufám, že by se něco mohlo podařit.

Je tedy stále vaším cílem zahrát si českou nejvyšší soutěž?
Dá se říct, že po tom toužím. Mám velkou chuť si extraligu vyzkoušet a zjistit, jestli na to mám nebo ne.

V Litoměřicích na příští rok smlouvu nemáte?
Nemám, zatím mi ani žádnou nenabídli.

„Mám velkou chuť si extraligu vyzkoušet a zjistit, jestli na to mám nebo ne.“

Co třeba Litvínov, který se Stadionem úzce spolupracuje? Neptal se na vás?
Jak říkám, vůbec netuším, jestli tohle někdo s vedením řešil. Ke mně se vůbec nic nedostalo.

Jaký bude váš nejbližší program? Kvůli předčasně skončené sezoně vás čeká poměrně dlouhé volno.
Teď jsem doma a pracuju na zahradě, snažím se ji dodělat. Od rána do večera si tady hraju s kolečkem a lopatou. To bude asi můj program na další měsíc. (směje se)

Sledujete vývoj pandemie koronaviru a snažíte se dodržovat vládní opatření?
Nechodím vůbec nikam, za posledních čtrnáct dní jsem neopustil svůj pozemek… (směje se) Byl jsem vlastně jednou nakoupit, jinak jsem pořád doma. Že bych to nějak sledoval, to se ani říct nedá. Spíš se večer podívám na zprávy. Čekám, až to přejde a vrátíme se zpět do běžného života.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz