Srdce dotáhlo Křivohlávka domů. Postup u nás není na pořadu dne, říká

Foto: Martin Voltr

Po dlouhých letech strávených v Mladé Boleslavi a Olomouci se vrátil domů, aby přijal další výzvu. Jan Křivohlávek od nového ročníku vede juniory Havířova, kteří před pár měsíci sestoupili z extraligy. Mají však skromnější ambice než favorité ze západu. „Nebavil bych se o postupu, mužstvo se úplně vyměnilo,“ má prozatím jasno Křivohlávek.

Odehráli jste první utkání sezony s Havlíčkovým Brodem, ve kterém jste prohráli po nájezdech. Jak hodnotíte vstup do sezony?
Ze začátku utkání bylo vidět, že je všechno nervózní, byl to vstup do soutěže. Myslím si, že se nám začátek podařil. Vstupy do třetin nebyly vůbec špatné, i když jsme po první třetině prohrávali. Věřili jsme, že se o body můžeme poprat, nakonec jsme zápas dotáhli do prodloužení. Bohužel, v prodloužení a nájezdech jsme byli méně šťastnější. Domácí byli šikovnější, k bodu navíc jim gratulujeme. Na druhou stranu, nemáme se za co stydět, bylo to první utkání. Na klucích bylo vidět, že mají chuť, že se těší, a snažili se celý zápas dodržovat taktické věci, na které jsme se v zápasu zaměřili. Máme bod, jedeme dál a máme před sebou další zápasy.

Na druhou stranu je vidět, že soutěž bude ohromně těžká. A to jste ještě nehráli s jedním z favoritů...
Měli jsme to štěstí, že v přípravě jsme se zúčastnili turnaje v Přerově s dalšími ligovými týmy. Přerov a České Budějovice jsou možná favorité svých skupin, dále tam hrály Havlíčkův Brod a Vsetín. Bylo to pro nás velice přínosné. Měli jsme možnost se seznámit s tou soutěží, podívali jsme se, jak na tom různé týmy jsou. Turnaj byl velice vyrovnaný, jelikož každý dokázal aspoň v jednom poločase porazit soupeře. Nenašel se nikdo, kdo by to prošel bez problémů, ale soutěž je něco jiného. Turnaj je turnaj, soutěž bude dlouhodobá. Myslím si, že teď mají týmy sílu a hráči jsou natěšení, ale časem se bude projevovat kvalita lepších týmů.

„Přišli hráči z dorostu, kteří také sestoupili. Nejsou to špatní kluci, musím říct, že jsou snaživí, pracovití. Možná jim ale chybí kousek hokejovosti.“

Co vám tedy ukázala příprava? Kam budete patřit, kam budete mířit?
Nedokážu na to přesně odpovědět, ale rozhodně půjdeme do každého zápasu s tím, že budeme chtít bodovat, uspět a vyhrát. Na co to bude stačit, nedokážu odpovědět, jelikož v přípravě jsme se nepotkali se všemi týmy. Myslím si, že to bude o tom, jak hráči dokážou zvládnout krizové situace a taky jestli se nám podaří nastartovat sezonu. Pokud budeme bodovat, tak to bude dobré, když ne, tak to pro nás bude těžké. Teď bych neplánoval, všechno nám ukáže průběh sezony. Tohle mužstvo nemá tolik individuálních osobností, ale sázíme na týmovost a organizovanou hru. Věříme, že nám to přinese úspěch.

Patříte mezi týmy, které loni spadly z extraligy. Jaká je v mužstvu chuť a vůle postoupit brzy zpět nahoru?
Víte co, nebavil bych se o postupu. Mužstvo se úplně vyměnilo. Když porovnáte soupisku z loňské sezony, tak najdete jednoho dva hráče. Přišli hráči z dorostu, kteří také sestoupili. Nejsou to špatní kluci, musím říct, že jsou snaživí, pracovití. Možná jim ale chybí kousek hokejovosti, přece jenom jsou v Lize juniorů, nehrají extraligu. Na druhou stranu mají chuť, chtějí se o to poprat. Sami sobě chtějí dokázat, že hokej umí, že cesta směrem nahoru není uzavřená.

Jak naznačujete, v minulé sezoně sestoupily ze svých soutěží všechny tři vaše hlavní kategorie – A-tým, junioři a dorost. Jak je to pro vás náročná situace?
Když se budeme bavit od áčka dolů, tak se týmy obměnily kompletně. Chceme mužstva v soutěžích stabilizovat. Je to pro nás velká neznámá u všech tří kategorií, určitě do toho chceme jít s pokorou. Na to jsme kluky připravovali, nemluvím za A-tým, ale za dorost a juniorku. Nedáváme si cíl ohledně postupu, není to na pořadu dne. Necháváme to otevřené, na co to bude stačit. Uvidí se, jak se bude dařit a jak se budou získávat body.

Foto: Martin Voltr

Dá se říct, že celý klub prožívá restart? A to i s ohledem na to, že k mládeži přišla spousta nových trenérů včetně vás?
Ano, trenérské obsazení se prakticky vyměnilo kromě dvou trenérů, když ještě nepočítám několik trenérů přípravek nebo druhých či třetích tříd. Snažíme se, máme nějaké cíle, cestu, kterou chceme jít. Je to pro nás taková neznámá. Můžeme se o tom bavit po konci sezony, teď je to pro nás zkušenost. Jsou tady pracovití trenéři, myslím si, že ohledně mládeže je to otázka času. Neříkám, že se vrátíme do stejných pozic. Sami víte, že extraliga dorostenců se zúžila. Je těžké se tam dostat, mužstvo musí být opravdu kvalitní. Letos navíc čtyři další týmy sestupují. Určitě bychom se nebránili postupu, ale není to na pořadu dne. Co se týká A-týmu, tak to není tak, že by se muselo postoupit. Musí se připravit mužstvo, vytvořit jádro, kostra týmu a časem se o to můžeme pokusit.

„Beru to tak, že se chci podílet na restartu. Rád bych vrátil Havířovu zkušenosti, které jsem nasbíral jinde.“

Co vás osobně vlastně přivedlo zpátky do Havířova? Předloni jste se stěhoval z Mladé Boleslavi do Olomouce, a teď jste znovu změnil působiště.
Když jsem předloni končil v Boleslavi, věděl jsem, že pan Fürst má o mě zájem. V Olomouci panuje dobrá atmosféra, je tam vrcholový hokej. Teď jsem se vrátil do Havířova i kvůli tomu, že jsem byl dost dlouho pryč. Oslovilo mě nové vedení, konkrétně pan Malíř. Řekl mi svoji vizi, kterou by se chtěl ubírat. Nabídl mi prostor k realizaci, i když tady není extraliga. Beru to tak, že se chci podílet na restartu. Rád bych vrátil Havířovu zkušenosti, které jsem nasbíral jinde. Všechno bych chtěl přenést na hráče, ale i na další trenéry.

Vy tedy pocházíte přímo z Havířova?
Jsem rodák z České Třebové, ale v Havířově jsem vyrůstal. Otec pracoval na šachtě. Celoživotně jsem Havířovák, ať už hráč, nebo trenér. Vrátil jsem se domů.

Foto: Martin Voltr

Po jak dlouhé době vlastně?
Do Mladé Boleslavi jsem odcházel v roce 2011, předtím jsem byl stále v Havířově. I když jsem kariéru dohrával ve druhé lize v Orlové. Bylo to v době, kdy už jsem skloubil hokej s trénováním. Někteří kluci to tak mají. Můj mladý v Olomouci to tak má: Trénuje, do toho si chce zahrát druhou ligu. Spojitost byla jasná: V Havířově mám rodinu, manželku, tak jsem se vrátil.

Havířov je pro vás tedy srdcovou záležitostí.
Víte co, všechno to byly dobré zkušenosti. Boleslav byla výborná štace. Olomouc taky, nemůžu si stěžovat. Možná byla jen otázka času, kdy se vrátím. Srdce mám havířovské a pořád ho budu mít. Je to úděl trenérů, kteří cestují a sbírají zkušenosti v jiných klubech. Z nich můžou potom těžit. Doufám, že jsem něco nasbíral a že budu mít možnost všechno předat dál mladším.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz