Šoustal na druhou aneb rozdílná cesta hokejových dvojčat

Foto: Martin Voltr

Tomáše Šoustala není potřeba dlouze představovat. Před rokem uspěl v CHL Import Draftu, kde si jej v prvním kole z 60. místa vybral kanadský tým Kelowna Rockets. Talentovaný útočník v Kanadě zaujal a před pár týdny absolvoval spolu s Jakubem Nakládalem nováčkovský kemp v Calgary. Málokdo ale ví, že má Tomáš bratra – dvojče. O dvě minuty mladší Michal si vybral post brankáře. V minulém ročníku se spolu se svým brankářským parťákem Tomášem Pospíšilem postarali v Olomouci o senzaci, když se starším dorostem dokráčeli do semifinále play off.

HokejkaTV

V něm dostal přednost právě Michal Šoustal a zazářil. Stal se oporou dorostenců a ukázal, že i on má velký talent. V létě se dvojčata znovu sešla. Jaký vztah mezi sebou mají? 

Chtěli jste jako malí oba hrát hokej, nebo jste uvažovali o tom, že budete dělat něco jiného?
Tomáš: Chtěl jsem dělat co nejvíc sportů, ale hlavně hokej.
Michal: U mě to bylo všeobecné. Tenis, fotbal, prostě všechno.
Tomáš: Přesně tak. Aby to nebylo jen jednostranné.
Michal: Pak nějak převládl hokej, protože už i taťka a děda hráli. Měli jsme to zakořeněné v rodině.

Michale, bral jste Tomáše jako staršího bratra, i když je jen o pár minut starší?
Tomáš:
O dvě minuty! (směje se)
Michal: Ne, vůbec ne. To spíš našeho nejstaršího bratra. Tomáš je moje kategorie. Navíc jsem na tom rozumově líp, takže mi neměl v čem radit. (směje se)

Chtěli jste vždycky hrát na pozicích, na kterých hrajete dnes?
Oba bez váhání:
Jo!
Michal: U mě to přišlo spontánně. Trenér se ptal, kdo chce chytat, protože jsme neměli gólmana.
Tomáš mu skočí do řeči: Potřebovali někoho, kdo neumí ani chodit. (popichuje bratra)
Michal se nenechá rozhodit: Vznikl bláznivý nápad, že bych si tam stoupl, a pak už jsem se toho držel.
Tomáš: Já chtěl vždycky hrát. Když jsem byl menší, dával jsem hromadu gólů, což by nebylo špatné někdy zopakovat, a tak jsem u toho zůstal.

„Pořád se hecujeme, chceme být lepší a lepší. Ještě jsme nic nedokázali, ale nemůžeme si říct, že jsou na tom někteří kluci hůř, zapíchnout se na jednom bodě a zůstat tam. Není to jen v hokeji, ale i ve škole, v životě.“

Zkoušeli jste si posty někdy vyměnit?
Tomáš:
Párkrát ano, na vánočním srandamači.
Michal: Já jsem začínal jako hráč, ale když jsem si stoupnul do brány a nakoupily se věci, už nebyl důvod to měnit.
Tomáš: Mě by nebavilo jen šedesát minut stát. To není nic pro mě.

Pletli si vás trenéři nebo učitelé, když jste byli malí kluci?
Michal:
Ne, to ne, my jsme dost odlišní.
Tomáš: Jsme dvojvaječná dvojčata. Není problém si nás zapamatovat. Moc nám nevěřili, že jsme dvojčata.
Michal: Vždycky byli všichni překvapení. Spadla jim čelist.
Tomáš: Michal je takový velikán. Nechápu, jak může mít tak malého bráchu, jako jsem já. (vtipkuje na adresu o sedm centimetrů menšího Michala)

Čeho si na bratrovi vážíte?
Michal: Pořád mě podporuje. Když něco děláme a jsem na tom hůř, hecuje mě, abych se mu vyrovnal, nebo abych něco dělal líp, než můžu.
Tomáš: Asi to bude taky podpora. Když se mi povede zápas, kterých moc nebylo, napíše mi „dobrý zápas“. Pořád se hecujeme, chceme být lepší a lepší. Není to o tom, že si řekneme, že jsme něco dokázali a stačí. My ještě nic nedokázali, ale nemůžeme si říct, že jsou na tom někteří kluci hůř, zapíchnout se na jednom bodě a zůstat tam. Není to jen v hokeji, ale i ve škole, v životě.

Funguje mezi vámi silnější pouto, když jste dvojčata?
Michal:
Určitě!
Tomáš: Asi ano. Když jsme byli malí, pořád jsme se prali a moc blízcí jsme si nebyli. Když jsem odletěl do Kanady, začali jsme si jeden druhého víc vážit. Uvědomili jsme si, že není automatické být spolu každý den.

Nezáviděli jste si jako malí? Michale, jaké to pro vás bylo, když se bratr dostal do Kanady?
Michal:
Určitě jsme si nezáviděli. Já jsem rád, že když mně se takový úspěch nepovede, aspoň bráchovi ano a já na něj můžu být pyšný. Nás rodiče vždycky vedli tak, že na tom máme být oba stejně a nic si nezávidět.
Tomáš: Já bráchovi vždycky záviděl holky. Já nic a všechny letěly na Michala. (směje se) 

ČTĚTE TAKÉ: Šoustal: Narážky na mé příjmení? Už jsem zvyklý, nemůže mě to rozhodit

Michale, zjišťoval jste od Tomáše, jak to v Kanadě chodí?
Byli jsme se za ním s rodiči o Vánocích podívat, takže jsem si to nějak odvodil. Bavíme se ale o tom, jak to tam chodí a určitě je to tam trochu lepší než tady.

Bratři Sedinovi jsou sice oba útočníci, přesto, jsou třeba vašimi vzory? Víte o jiných hokejových dvojčatech?
Michal:
Já teda o nikom nevím.
Tomáš: Není moc obvyklé, aby byl jeden brankář a druhý útočník.
Michal: Nejvíc podobní nám jsou možná P. K. Subban s bratrem, ale to nejsou dvojčata.

Sledujete dvojčata v jiném sportu?
Michal: Třeba tenis?
Tomáš: Bratry Bryanovi? Když jsme byli malí, sledovali jsme je, ale myslím, že o tom, přirovnávat se k někomu, to není. Chceme být lepší než oni.

Chtěli byste hrát raději spolu, nebo proti sobě?
Tomáš:
Spolu.
Michal: Proti sobě.
Tomáš: Spolu. Když hrajeme proti sobě, nemůžu mu dát gól, takže jedině spolu. Je to tak ve všech sportech, nejen v hokeji.
Michal: Když hrajeme spolu, hádáme se.
Tomáš: No jo, většinou, ale v hokeji se nemůžeš hádat. Když hrajeme spolu, ani jeden si nepřiznáme chybu. Kdybychom ale hráli proti sobě, nemohl bych hrát naplno.

Sledovali jste se navzájem během sezony?
Michal:
Většinou ano, i když Kelowna hrála často třeba ve čtyři ráno. Memorial Cup si ale naši zaplatili, takže jsem sledoval každý zápas.
Tomáš: Já bráchu taky sledoval. V Olomouci sice nejsou přenosy, ale byly onlajny. Když jsem viděl, že chytá, byl jsem rád.

Láká vás společný start v reprezentaci tak, jako se to povedlo bratrům Kovářovým? Co třeba už teď v devatenáctce?
Tomáš: 
Mně se to asi nepovede, protože jsem v Kanadě a odtamtud nepouští hráče na kempy. Vyšlo by to hodně draze. Doufám, že se to Michalovi povede, protože všichni tři gólmani, Aleš Stezka, Daniel Vladař i Honza Růžička odchází do Ameriky. Kdyby se dostal aspoň na nějaký kemp a ukázal se, bylo by to super. Já bych chtěl na dvacítky, ale na to je ještě brzo. Uvidíme, jak vyjde sezona.
Michal: Já bych se určitě chtěl podívat do reprezentace, zjistit, jak to tam chodí, ale uvidíme, jaké výkony budu předvádět v Olomouci.

Kdybyste si mohli vybrat, kterou soutěž byste chtěli hrát? Láká vás NHL, KHL, Finsko nebo Švédsko?
Tomáš rozhodně:
NHL!
Michal: Určitě NHL, vždyť je to nejlepší soutěž na světě. Podmínky nebo zájem o hokej, jaký je v Kanadě a v Americe, se nedají s žádnou jinou ligou srovnat.

Foto: Soukromý archiv Michala a Tomáše Šoustalových

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz