Sokolov je výzva, říká Michajlov. Loni byl přemotivovaný. Co extraliga?

Foto: Jiří Bezucha, hc-slavia.cz

Po třech letech na Slavii Martin Michajlov změnil chlebodárce. Míří do Sokolova a doufá, že na západě Čech učiní další kariérní posun. „Věřím, že mi Sokolov může vlít novou krev do žil," říká. V rozhovoru mluví o svých cílech nebo o loňské sezoně.

Ve Slavii jste prožil poměrně turbulentní sezonu. Berete přesun do Sokolova jako restart?
Jako restart ho úplně neberu. Ve Slavii jsem toho zažil hodně. Poprvé jsem se dostal do pozice, kdy to na mě v podstatě stálo. To byla obrovská zkušenost. První dva roky byly super. Myslím, že jsem si udržoval konstantní výkonnost. Loni se mi začátek sezony nepovedl a do prosince jsem se necítil moc dobře. Poté se to ale naštěstí otočilo a myslím, že závěr sezony mi vyšel. Přesun do Sokolova beru jako novou výzvu. Poznám nové prostředí i nové trenéry. Bavili jsme se o změně působiště i s trenérem brankářů ve Slavii Romanem Málkem.

Co vám na to řekl?
Sám mi řekl, že by změna pro mě mohla být prospěšná. Že už mi možná ani on z pozice trenéra neměl co víc dát. Takže tohle všechno beru jako novou výzvu.

Vy sám jste na sobě cítil potřebu změny prostředí?
Asi se dá říct, že ano. Je to něco, co mi může vlít krev do žil. Zase se totiž chcete ukázat v jiném prostředí. Doufám, že navážu na svoje výkony, kdy jsem se řadil mezi top tři gólmany Chance ligy a snad je ještě zlepším. Mým cílem je, abych týmu pomohl k dobrému výsledku.

„Přesun do Sokolova beru jako novou výzvu."

Čím si vysvětlujete, že vám začátek loňské sezony nevyšel?
Myslím, že jsem měl špatně nastavenou hlavu. Na začátku sezony jsem se cítil dobře. I pan Málek mi říkal, že přípravné zápasy byly fajn. Jenže na začátku sezony jsem nejspíš byl až moc přemotivovaný. Měl jsem před sebou vidinu posunu do extraligy a až moc jsem řešil vlastní čísla. Jako tým jsme sice celkem vyhrávali, ale moje čísla nebyla top v Chance lize, tak jsem si vsugeroval, že to není ono, což mě stáhlo dolů. Proto jsem rád, že mi vyšla druhá polovina sezony a play off. V něm to bylo jako za starých dobrých časů.

Nenapadlo vás vyžít služeb mentálních trenérů?
Přiznám se, že jsem se na tohle téma s pár klukama na Slavii bavil. Ale nakonec jsem si s tím poradil sám. Hodně mi pomáhal pan Málek a kluci v týmu, kteří věděli, že patřím mezi dobré brankáře a věřili mi. Tím ale neříkám, že služby mentálních trenérů zavrhuju. Právě naopak. V budoucnu bych rád s někým takovým alespoň pár sezení absolvoval, třeba mě opět posunou dál. Bylo to poprvé, kdy jsem byl v roli jedničky a kdy jsem měl takhle dlouhodobý výpadek. Třeba by mi spolupráce s mentálním koučem pomohla takovým výpadkům předejít.

„Na začátku loňské sezony jsem byl přemotivovaný."

Co vám tedy pomohlo vrátit se na správnou vlnu?
U mě to bylo všeobecné. Začal jsem cítit pohodu doma, přidával si na trénincích, a to se mi postupně začalo vracet. Občas sice bylo ubíjející, když se mi nedařilo ani na těch trénincích, ale tohle musíte umět hodit za hlavu. To je u brankářů na profesionální úrovni podle mě klíčové. Musíte se umět otřepat z toho, když vám něco nevyjde, takže jsem se snažil pracovat na svojí výkonnosti i na svojí hlavě.

O brankářích se říká, že jsou flegmatici. Vy mi tak ale moc nepřijdete.
Snažím se na tom pracovat, je pravda, že v některých ohledech flegmatik nejsem a hokej hodně prožívám. Už proto, že je to práce, kterou miluju. Jak už jsem říkal, je důležité, abyste uměl nepovedené zápasy hodit za hlavu. To jde snáz v období, kdy se vám daří. I proto to pro mě bylo na začátku sezony obtížné. Hodně jsem si všechno připouštěl a nebylo snadné se zrestartovat. Takže jsem rád, že se mi to směrem k play off nakonec povedlo.

„V budoucnu bych s mentálním trenérem rád absolvoval alespoň pár sezení."

Nepřijde vám, že na sebe kladete až moc velké nároky?
Spousta lidí mi to už říkala. Je dobré, když si dokážete uvědomit vlastní chybu, ale nesmíte nad ní myslet až moc, jinak vás stáhne dolů. I na tomhle jsme pracovali s panem trenérem Málkem. Vždycky mi říkal, abych se nesoustředil na ostatní, ale výhradně sám na sebe a na svůj vlastní výkon.

Vaše výkony se zvedly ve druhé polovině sezony a zejména v play off, kde jste exceloval. Asi vás hodně mrzí, že jste nevyřadili Vsetín, když jste favorita měli na lopatě, že?
V té sérii jsme hráli výborně, a i já jsem dokázal kluky podržet. Získali jsme u nich cennou výhru a hned první zápas u nás se nám povedl. V tom druhém domácím jsme sérii mohli rozhodnout. V prodloužení bylo na naší straně dost šancí, ale bohužel to nevyšlo. Mrzelo mě to, protože postup přes Vsetín by pro mě vzhledem k průběhu celé sezony byl zadostiučiněním. Ale bohužel… Tak to někdy chodí. Každopádně jsme po sérii nemuseli věšet hlavu. Právě naopak. Myslím, že i Vsetín si odfouknul, když nás vyřadil.

Foto: Karel Švec, hc-slavia.cz

Se začátkem play off jste už věděl, že na Slavii nebudete pokračovat, nebo se vaše budoucnost řešila až po sezoně?
Oproti minulým letům, kdy jsem se před play off těmito věcmi trochu zaobíral, jsem loni udělal změnu. Řekl jsem si, že tyhle věci budu řešit až po sezoně, i když jsem měl nabídky, všem jsem říkal, že si nechávám čas na rozmyšlenou. Taky jsem čekal, jak se vyjádří Slavia. Chtěl jsem se soustředit jen na svůj výkon a myslím, že se mi to vyplatilo. Zároveň mi bylo jasné, že čím lepší výsledek v play off uděláme, tím lepší bude moje pozice do dalších jednání.

„Líbí se mi vize Sokolova. Je cítit, že v týmu chtějí další úspěšnou sezonu."

Co nakonec rozhodlo pro Sokolov?
Po několika schůzkách s panem Soukupem (generální manažer Sokolova pozn. red.) jsem si řekl, že právě Sokolov bude ideálním klubem pro můj další vývoj. Líbí se mi jejich vize a stejně tak se mi líbí, že i oni naslouchají mojí vizi. Nejen co se týče smlouvy.

Tým taky vypadá solidně.
Z toho mám radost. Těší mě hlavně skutečnost, že tu spousta hráčů prodloužila. Honza Pohl tady udělal skvělou sezonu a pokračuje, totéž Jarda Kverka nebo Tomáš Rohan. Hodně pomůžou také Ondra Jurčík, Vojta Tomi nebo třeba Marek Švec, který se vrací z Prostějova. Když jsem nabídku Sokolova zvažoval, ptal jsem se Honzy Nováka, který v Sokolově hraje a Dana Kružíka, který tady byl ze Slavie na hostování, jak to v klubu funguje. Oba si organizaci pochvalovali. I to pro mě bylo důležité. Je cítit touha udělat další úspěšnou sezonu.

Praha je město nepřeberných možností. Nebude vám tohle v Sokolově trošku chybět?
Myslím, že ani ne. Rozhodl zájem, který o mě Sokolov měl. Už z něj mám dobrý pocit. Praha je samozřejmě Praha, ale v Sokolově jsme se už byli podívat a neřekl bych, že nám něco chybí. S přítelkyní navíc bydlíme v Karlových Varech, což už je trochu větší město a možnosti vyžití tu taky jsou zajímavé.

„Pořád věřím, že se přes Chance ligu můžu dostat do extraligy."

Zrovna nedávno se v Karlových Varech konal Mezinárodní filmový festival, což je možná tamní největší akce. Byli jste se s přítelkyní podívat?
Nebyli, tohle jsme zrovna propásli. Na začátku července jsme se vraceli ze soustředění v Itálii. To bylo v době, kdy už se festival konal a hned další den jsme letěli na dovolenou do Egypta. Festival vyjde třeba příští rok. Za sebe jsem rád, že jsme byli na dovolené. Čeká nás těžká sezona, konkurence bude vyšší, protože mužstev je méně, takže odpočinek přišel vhod.

Je vám 28 let. Neříkal jste si, že Chance liga už pro vás není perspektivní?
Pořád věřím, že se přes Chance ligu můžu dostat do extraligy. Je to můj cíl. Náznaky určitých jednání probíhají každý rok od chvíle, kdy jsem dostal šanci na Slavii. Myslím, že věk mě zatím nelimituje.

Foto: hcsokolov.cz

Mnozí navíc tvrdí, že brankáři dozrávají později. Je to i váš názor?
Asi každý, kdo se trochu vyzná, tak vám tohle potvrdí. Pokud gólman není vyloženě obrovský talent, který dokáže chytat i ve velmi nízkém věku na top úrovni, tak ideální věk pro gólmana je kolem 27 let. V tomhle věku by měl být na vrcholu, popřípadě spíš ještě těsně pod vrcholem svých možností. Na takové úrovni poté může chytat i dalších sedm let. V tomhle je to u gólmanů specifické a já doufám, že i u mě to bude podobné. Snad zvládnu chytat ještě minimálně těch sedm let a posunu se do extraligy nebo do zahraničí.

„Trénování na brankářských kempech mě baví."

Pomáháte s trénováním mladých gólmanů na trenérských kempech. Jak jste se k takové příležitosti dostal?
Když jsem ještě působil v Litoměřicích, byl v klubu jako brankář také Petr Přikryl. Ten pak skončil a společně s Vladimírem Dohnalem mají brankářskou školu. Později se k nim připojil ještě pan Málek. No a Petr Přikryl se mě zeptal, jestli bych mu s trénováním brankářů chtěl pomoci. Zkusil jsem to a bavilo mě to, takže teď na jejich letních brankářských kempech pomáhám osmým rokem. Je to fajn, snažím se něco předávat mladším. V budoucnu bych u toho možná chtěl zůstat.

A jste pro ty mladší vzorem z profesionálního hokeje?
Řada z nich mě zná déle, takže už vědí, že chytám Chance ligu. Poznávají mě. A jestli ke mně vzhlíží? Můžou i nemusejí. Všem každopádně rád poradím, když se mě na něco zeptají. Jak už jsem říkal, baví mě jim pomáhat.

Pořád je to relativně nedávno, kdy vás trénovali coby začínajícího brankáře. Dnes trénujete mladé brankáře vy. Změnil se za tu dobu způsob trénování?
Změnily se hlavně možnosti, které dnešní děti mají. Když to vezmu od sebe, tak já prakticky do svých sedmnácti let neměl v klubu profesionálního trenéra brankářů. Učili jsme se z různých videí nebo z tréninků těch starších, kteří trénovali po nás a my je sledovali. Zároveň jsem byl do čtvrté třídy hráč a v mládežnickém věku jsem byl jen na dvou kempech. Jednou jako hráč a jednou jako brankář. V tomhle mají dnešní děti výhodu. Určitě jim může hodně pomoci.

Jsme v červenci, v měsíci dovolených. Na vašich sociálních sítích jsem viděl fotky z hor. Je právě tohle pro vás ideálním odpočinkem?
Ty fotky, které zmiňujete, tak jsou právě ze soustředění v Itálii, o kterém jsem už mluvil. Udělali jsme si tam hodinu a půl výlet autobusem k nejbližší hoře v okolí a pak dvouhodinový výšlap. Bylo to hezké. Ale nemusí jít jen o hory, mám to rád všude, kde se cítím dobře a kde si udělám pohodu. S přítelkyní jsme byli v Egyptě, kde jsme podnikli různé výlety. Když má program smysl, baví mě cokoliv. Nemám rád stereotyp.

Takže jste aktivní typ člověka, který neustále něco kutí a vymýšlí?
Dá se říct, že jo. Ale jsou i dny, které nemám problém proležet doma na gauči. Když má ale program smysl, jak jsem říkal, tak dávám přednost tomu být jinde než na tom gauči. Od malička mě doma vedli hodně sportovně, takže na nějaké normální úrovni se najdu prakticky v každém sportu. Různé sportovní aktivity mám proto rád. Ať už s klukama z týmu nebo s přítelkyní.

Foto: Jiří Bezucha, hc-slavia.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz