Smutné vysvobození Pechance: Konec Režnara nás doničil. V Přerově zůstanu
Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz
Antonín Pechanec, odchovanec havířovského hokeje, který před sezonou zamířil ze Vsetína právě domů. AZet se však topil v blátě a už je jasné, že sestupuje do druhé ligy. Šikovný forvard za minutu dvanáct přestoupil na konci ledna do Přerova.
A od té doby nezažil ani jednu porážku. Během šesti zápasů sice bodoval jen jednou, ale náladu prožívá úplně jinou.
Po prvním duelu se mu narodila dokonce dcera. „Zatím maximální spokojenost, mám tady více výher než za celou dobu v Havířově,“ pochvaluje si Pechanec.
„Mám tady i Jirku Krisla, kterého znám odmalička – je tady výborná parta a spoustu kluků už znám,“ prozrazuje třicetiletý útočník.
Antoníne, probíral jste s Jirkou Krislem váš přestup do Přerova?
Popravdě ani ne. Byla to rychlá akce – doslova za minutu dvanáct. (usmívá se)
To by mě právě zajímalo, jak to přesně bylo…
Už před zápasem v Havířově jsme byli domluveni, že se po utkání pošlou papíry (AZet s Kolínem padl 3:4, pozn. red.). Ale bohužel… Osoba, která to dělala, tak jsme ji nemohli sehnat… Nakonec se to nějak povedlo a díky šikovnosti přerovského manažera se to udělalo na poslední chvíli. Jsem rád, že jsem tady.
„Osoba, která to dělala, tak jsme ji nemohli sehnat… Bylo to vysvobození po všech směrech. Nedávno se nám narodila dcera a prožívám nejlepší vteřiny mého života."
Vy jste prý musel dojet až do Havířova ze Vsetína…
(usmívá se) Jo, hledal jsem tu osobu, nakonec jsem ji našel a všechno se to povedlo.
Bylo to pro vás vysvobození?
Jednoznačně. Bylo to vysvobození po všech směrech. My jsme čekali dokonce rodinu, nedávno se nám narodila dcera a prožívám nejlepší vteřiny mého života (dcera se mu narodila 3. února, pozn. red.). Je to něco úžasného, ale bylo to náročné, se ženou jsme si prošli dlouhou cestou a jsme šťastní…
A co říkáte na sestup AZetu?
Abych pravdu řekl, já jsem se moc těšil do Havířova… Jsem z toho moc smutný. Celkově se vším, co tam bylo. Myslím si, že Havířov nepatří do druhé ligy a je mi z toho smutno. Já mám Havířov moc rád, uvidíme, co tam bude. Mění se to tam asi, snad se vrátí zpět co nejdříve.
Musí to mrzet o to více, že jste odchovancem Havířova…
Ano, je to tak. Mně to není jedno, vrátil jsem se tam a věřil jsem, že to bude nějak vypadat, ale to se nestalo. Dopadlo to, jak to dopadlo… Snad se to tam obrátí k lepším zítřkům.
„Myslím si, že Havířov nepatří do druhé ligy a je mi z toho smutno. Po odchodu trenéra Režnara se to úplně položilo."
Co tam bylo podle vás přesně špatně?
(zapřemýšlel se) Já bych řekl, že snaha z týmu nebyla na začátku úplně ideální. Nesehnali jsme pořádně brankářskou jedničku. To samé platilo o dvou klíčových obráncích, které jsme nenahradili. Vepředu nám pak vypadli útočníci a neměli jsme pomalu dvě kvalitní lajny. Naskládalo se to na sebe a po odchodu trenéra Režnara se to úplně položilo (odvolán byl na začátku listopadu, pozn. red.).
Takže výměna trenéra nepomohla?
Moc to nepomohlo. Když odešel pan Režnar, tak jsme tam měsíc nevyhráli a úplně nás to doničilo.
Foto: Tomáš Vlček, hc-havirov.cz
Těžce se z toho asi dostává, když se porážky nabalují na sebe…
Hrozně, to se topíte v blátě a nejde to, nejde. Jezdíte zápas od zápasu, že se to zlomí, ale nejde to. Není to příjemná situace pro nikoho.
Zažil jste to někdy?
Ne, nikdy. Musím říct, že když jsem přicházel, tak tam byla vize, že budeme hrát vysoko a bude kvalitní mančaft. O to více mě to mrzí.
Co máte za cíl v Přerově?
Na začátku bylo hlavním cílem dostat se do play off. A jak se nám teď začalo dařit, musím to zaklepat tedy, tak dostat se na co nejvyšší příčku a jít z nejlepší pozice do play off. Liga je strašně vyrovnaná – můžete jednou vyhrát a jste skoro pátí, pak prohrajete a jste třináctí. Každý bod je důležitý.
„Liga je strašně vyrovnaná – můžete jednou vyhrát a jste skoro pátí, pak prohrajete a jste třináctí."
Teď to vypadá, že ještě můžete zabojovat o první šestku.
Určitě. Ale musíme jít fakt zápas od zápasu a získat co nejvíce bodů. Máme před sebou posledních šest nebo sedm zápasů a hrajeme nonstop. Čím víc toho posbíráme, tím to bude jen lepší.
Věříte, že byste mohli být případně černým koněm play off? Začátek sezony Přerovu nevyšel, ale teď máte nejlepší formu ze všech.
Já si myslím, že určitě. Troufám si říct, že tady máme momentálně dva nejlepší brankáře v celé soutěži – můžeme dojít hodně daleko.
Jak vy osobně jste se sebou spokojen? Zatím máte jeden bod za asistenci.
Zatím si sedáme, hraju třetí lajnu s Jakubem Hermanem a Tomášem Doležalem. Trenér nás tak postavil proti Sokolovu a pomaličku si sedáme. Doufám, že to bude lepší a lepší.
Vaše přednost jsou spíše asistence a tvoření hry.
Ano, přihrávky a nejlépe v přesilovce. Zatím se musím adaptovat a věřím, že dostanu více a více prostoru.
Havířovský obrat zařídili Šimon Kratochvil a Antonín Pechanec
Sledujete i váš bývalý klub Vsetín?
Jednoznačně. Kamarádím se tam s většinou týmu – Vsetín mám taky moc rád. S klukama si píšeme a jsme v kontaktu. Sezonu nemají špatnou, hrají nahoře a mají i Luboše Roba. Ten má parádní formu.
Proč jste na Vsetíně vlastně skončil?
Byli jsme předběžně domluveni. Prvně mi řekli, že ano, pak nakonec obrátili. Trenéři měli asi jinou představu hráčů. Bohužel. Ve hře pak byl Havířov, tak jsem se chtěl vrátit domů, ale to dopadlo tak, jak to dopadlo…
„Měl bych zůstat i další ročník tady v Přerově."
Jak vzpomínáte na Valašsko vy? Strávil jste tam tři roky.
Já tam dokonce bydlím, takže se ženou jsme tam zůstali. Určitě tam jsem spokojený a na Valašsko nedám dopustit.
Ale musíte dojíždět…
Jo, ale ono to není daleko. Je to kousíček a dojíždím. Při nejhorším přespím na hotelu v Přerově – nemám si na co stěžovat.
Budete pokračovat u Zubrů i další rok?
Měl bych zůstat i další ročník tady v Přerově. Jsme tak domluveni se zdejším vedením, takže doufám, že se zde usadím.
Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz
Share on Facebook
